Ekologické vytápění je v nynější době do značné míry diskutovaný pojem. Z dnešního pohledu vývoje cen uhlí a elektřiny se diskutuje o levnějších a vhodnějších způsobech vytápění, kdy se nabízí možnost využití alternativních zdrojů. Zájem spotřebitelů o ekologické a levné zdroje vytápění je značný, ale informovanost potenciálních spotřebitelů je v tomto směru malá. Vyplatí se tedy vůbec přechod z klasického vytápění uhlím na vytápění jinými, především ekologickými zdroji?


Současná situace a její vývoj

Celosvětová ekonomika značně závislá na nerostných surovinách, mezi které patří i plyn a uhlí je do značné míry závislá na světových vlastnících uvedených světových zdrojů. Ti pak určují vývoj jednotlivých cen těchto energií, které se značné promítnou do cen topení a ovlivní naše rozhodování, jak vytápět.

V současné situaci jsou nejrozšířenějšími způsoby vytápění elektřina, plyn a uhlí. Co se týče uvedených komodit, ceny za tytu suroviny v posledních 20-ti letech z důvodu vlivu liberalizace neustále stoupají. Na pohyb cen má vliv rovněž i vstup do Evropské Unie (2004), kdy došlo i k nárazovým zvýšením některých cen, kdy hovoříme například o plynu, jehož cena v roce 2005 vzrostla nárazově až o 20%. V minulosti došlo rověž k několika zlomům ve způsobu vytápění, kdy proběhla například k plošná plynofikace většiny měst a obcí se značným zapříčiněním státu. V české republice jsme rovněž podlehli iluzi levného vytápění elektřinou. V obou případech nemůžeme mluvit o levných a výhodných způsobech vytápění, kdy elektřina je způsob nejnákladnější.

Podpora ekologického vytápění

Ekologická daň

Ekologická daň, tedy vztahující se na pevná paliva, plyn a elektřinu je zavedena od roku 2008 (v EU od r. 2003). Důvodem této daně je fakt, že znečištění je způsobeno používáním jak zastaralých kotlů, které se rovněž vyznačují neekologickými technologiemi, tak i nekvalitními palivy. Daně platí dodavatel, ne domácnosti. Plyn, jež je určen pro vytápění domácností je od daně osvobozen, patří k těm „čistším“. Zdanění se ovšem nevyhnulo pevným palivům – tedy především uhlí a koksu, kdy v návaznosti na konkrétní typ uhlí činí daň až 10% ročních nákladů na vytápění. U elektřiny se pak daň pohybuje na hodnotě 1 – 1,5%, kdy ale elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů daní zatížena není.


Zelená úsporám

Zelená úsporám je program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR. Cílem této myšlenky je realizovat opatření vedoucí užívání obnovitelných zdrojů v rodinných a bytových domech a úspora energie a rovněž k podpoře investic do energetických úspor při rekonstrukcích a novostavbách. Program je platný do konce roku 2012 a celková očekávaná alokace programu činí 25 mld. Kč. Program je realizován ve třech oblastech, přičemž je zde řeč o úspoře energie na vytápění, výstavby v pasivním energetickém standardu a podpoře využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody, kdy pro jednotlivé dotace musí být splněny určité podmínky. Při realizaci výměny neekologického vytápění za vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb se dotace pohybuje v rozmezí 50 – 95 tis. Kč v závislosti provedení podporovaného opatření.

Přechod z vytápění elektřinou a uhlím na alternativní zdroje vytápění

Na praktickém příkladu je vidět porovnání jednotlivých způsobů vytápění, respektive přechod z vytápění elektřinou na vytápění peletami a dřevem, kde je v obou případech využit zelený bonus. Pro srovnání doby návratnosti uvádím rovněž i přechod na plynové vytápění, kdy se jedná o alternativu nevyužívající zelený bonus.