Ekologické daně, daňové diferenciace, výjimky a úlevy v dopravě: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (Robot: Removing template: Pasdel) |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
*diferenciace sazeb daně z vozidla (u nás silniční daň) dle váhy a spotřeby vozidla, příp. množství produkovaných emisí. | *diferenciace sazeb daně z vozidla (u nás silniční daň) dle váhy a spotřeby vozidla, příp. množství produkovaných emisí. | ||
Některé z daňových diferenciací však mohou být naopak environmentálně nepříznivé, například nižší sazba spotřební daně na motorovou naftu oproti benzínu, přestože je u stávajícího vozového parku ze spalování nafty emitováno více emisí poškozujících zdraví a životní prostředí přepočteno na 1 litr paliva ( | Některé z daňových diferenciací však mohou být naopak environmentálně nepříznivé, například nižší sazba spotřební daně na motorovou naftu oproti benzínu, přestože je u stávajícího vozového parku ze spalování nafty emitováno více emisí poškozujících zdraví a životní prostředí přepočteno na 1 litr paliva <ref>Foltýnová, H., Melichar, J. (2003): Externalities in the Transport Sector Due to Emissions and their Internalization. Case Study of the Czech Republic. In: Šauer, P. et al., Environmental Economics, Policy and International Environmental Relations: Focus on Visegrad Group Countries. 5th Seminar of postgraduate students, young scientists and researchers, Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, Praha, str. 143–156</ref>. | ||
Většina států EU pomocí daňových diferenciací zvýhodňuje železniční dopravu nebo veřejnou silniční dopravu. | Většina států EU pomocí daňových diferenciací zvýhodňuje železniční dopravu nebo veřejnou silniční dopravu. | ||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Téma == | == Téma == | ||
[[Ekologické daně, daňové diferenciace, výjimky a úlevy v dopravě - dopady]] | [[Ekologické daně, daňové diferenciace, výjimky a úlevy v dopravě - dopady]] | ||
== | |||
== Zdroje == | |||
<references/> | |||
=== Související stránky === | === Související stránky === |
Aktuální verze z 10. 3. 2011, 07:58
Z příkladů zavedených v praxi lze uvést
- rozdílné sazby spotřební daně na naftu a bionaftu (v České republice byla do konce roku 2006 biologická složka bionafty osvobozena od spotřební daně z paliv) nebo
- diferenciace sazeb daně z vozidla (u nás silniční daň) dle váhy a spotřeby vozidla, příp. množství produkovaných emisí.
Některé z daňových diferenciací však mohou být naopak environmentálně nepříznivé, například nižší sazba spotřební daně na motorovou naftu oproti benzínu, přestože je u stávajícího vozového parku ze spalování nafty emitováno více emisí poškozujících zdraví a životní prostředí přepočteno na 1 litr paliva [1].
Většina států EU pomocí daňových diferenciací zvýhodňuje železniční dopravu nebo veřejnou silniční dopravu.
- Island zavedl diferenciované dovozní poplatky na vozidla, přičemž zvýhodnil automobily menší a více palivově efektivnější.
- Mexiko zase snížilo sazbu prodejní daně na nová vozidla a zvýšilo poplatky za stará („špinavější“) vozidla s cílem snížit emise.
- V Latinské Americe jsou zase běžné dotované příspěvky a daňové úlevy na environmentálně příznivé investice.
- Například v Argentině se od roku 1945 snaží daňovou výjimkou povzbudit používání vozidel na zemní plyn.
TémaEditovat
Ekologické daně, daňové diferenciace, výjimky a úlevy v dopravě - dopady
ZdrojeEditovat
- ↑ Foltýnová, H., Melichar, J. (2003): Externalities in the Transport Sector Due to Emissions and their Internalization. Case Study of the Czech Republic. In: Šauer, P. et al., Environmental Economics, Policy and International Environmental Relations: Focus on Visegrad Group Countries. 5th Seminar of postgraduate students, young scientists and researchers, Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, Praha, str. 143–156
Související stránkyEditovat
- Ekologické daně, daňové diferenciace, výjimky a úlevy
- Problémy spojené se zaváděním ekologických daní