Diverzita společenstev: Porovnání verzí

Přidáno 143 bajtů ,  26. 11. 2008
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
Index diverzity podle Oduma (Idiv)  je poměrem počtu druhů k počtu jedinců.(Odum cit. in )
Index diverzity podle Oduma (Idiv)  je poměrem počtu druhů k počtu jedinců.(Odum cit. in )


<math> I_{div} = /frac{S}{N} </math>
[[Soubor:Odum_spol.PNG]]
   
   
S je počtem druhů, N počtem jedinců. Index může nabývat hodnot od 0 – v takovém případě se jedná o monocenózu, společenstvo tvořené jedním druhem – do 1, což by byl případ teoretického společenstva, kde by každý druh byl zastoupen právě jedním jedincem.  (Moravec et al. 2000)
S je počtem druhů, N počtem jedinců. Index může nabývat hodnot od 0 – v takovém případě se jedná o monocenózu, společenstvo tvořené jedním druhem – do 1, což by byl případ teoretického společenstva, kde by každý druh byl zastoupen právě jedním jedincem.  (Moravec et al. 2000)


Simpsonův index diverzity (D) vychází z pravděpodobnosti, s jakou budou dva náhodně nalezení jedinci ve společenstvu náležet k odlišným druhům. Pravděpodobnost výběru jedince i-tého druhu (pi)je odhadována poměrem počtu jedinců druhu (ni) k celkovému počtu jedinců ve společenstvu (N).  Rozmezí hodnot indexu jde od 0 k  1 – S-1. Tento index dává větší váhu běžným druhům na úkor druhů vzácných.(Kovář 2002)
Simpsonův index diverzity (D) vychází z pravděpodobnosti, s jakou budou dva náhodně nalezení jedinci ve společenstvu náležet k odlišným druhům. Pravděpodobnost výběru jedince i-tého druhu (pi)je odhadována poměrem počtu jedinců druhu (ni) k celkovému počtu jedinců ve společenstvu (N).  Rozmezí hodnot indexu jde od 0 k  1 – S-1. Tento index dává větší váhu běžným druhům na úkor druhů vzácných.(Kovář 2002)
[[Soubor:Simp_spol.PNG]]
      
      
Pro hodnocení „uspořádanosti“ společenstva se uplatňuje z teorie informace vycházející míra entropie (Shannon – Wieverův index ),  kterou do ekologie zavedli Mac Artur a Margalef.  Počítá taktéž s pravděpodobností nalezení jedince daného druhu (tedy pi odhadovanou jako součin ni.N-1 ).  
Pro hodnocení „uspořádanosti“ společenstva se uplatňuje z teorie informace vycházející míra entropie (Shannon – Wieverův index ),  kterou do ekologie zavedli Mac Artur a Margalef.  Počítá taktéž s pravděpodobností nalezení jedince daného druhu (tedy pi odhadovanou jako součin ni.N-1 ).  
    
    
[[Soubor:Shan_spol.PNG]]
Maxima je dosaženo v případě, že se pravděpodobnosti náležející všem druhům ve společenstvu rovnají. Toto maximum (H’max) je rovno log2S. Poměr maximální a naměřené diverzity pak udává míru vyrovnanosti (equitability, E) či dominance (R) ve společenstvu. (Kovář 2002)
Maxima je dosaženo v případě, že se pravděpodobnosti náležející všem druhům ve společenstvu rovnají. Toto maximum (H’max) je rovno log2S. Poměr maximální a naměřené diverzity pak udává míru vyrovnanosti (equitability, E) či dominance (R) ve společenstvu. (Kovář 2002)
 
[[Soubor:Equi_spol.PNG]]


====Beta diverzita====
====Beta diverzita====
Řádek 21: Řádek 26:
Nejjednodušeji ji lze vyjádřit – dle Whittakera – jako poměr druhové diverzity všech společenstev (celkového počtu druhů) k průměru jednotlivých diverzit. (Kovář 2002.) V ekologii se též běžně využívají indexy podobnosti např.:
Nejjednodušeji ji lze vyjádřit – dle Whittakera – jako poměr druhové diverzity všech společenstev (celkového počtu druhů) k průměru jednotlivých diverzit. (Kovář 2002.) V ekologii se též běžně využívají indexy podobnosti např.:
Jaccardův index je nejstarším indexem vyjadřujícím podobnost druhového složení dvou společenstev. Jednoduše porovnává počet druhů v jednotlivých společenstvech  (A,B) s počtem druhů oběma společenstvům.
Jaccardův index je nejstarším indexem vyjadřujícím podobnost druhového složení dvou společenstev. Jednoduše porovnává počet druhů v jednotlivých společenstvech  (A,B) s počtem druhů oběma společenstvům.
[[Soubor:Jacc_spol.png]]
    
    
Podobný je novější Sørensenův index.  
Podobný je novější Sørensenův index.  
[[Soubor:Sore_spol.PNG]]
                            
                            
Jinou možností je změřit rozdílnost mezi společenstvy 1 a 2 jako pomyslnou vzdálenost v mnohorozměrném prostoru:  
Jinou možností je změřit rozdílnost mezi společenstvy 1 a 2 jako pomyslnou vzdálenost v mnohorozměrném prostoru:  
[[Soubor:Vzda_spol.PNG]]
    
    
xi1, xi2 jsou míry i-tého znaku ve společenstvech 1 a 2. Je- li tímto znakem přítomnost určitého druhu, nabývají  hodnot  1 (druh přítomen) a 0 (druh nepřítomen). (Pivnička 1984, Moravec 2000, Kovář 2002)   
xi1, xi2 jsou míry i-tého znaku ve společenstvech 1 a 2. Je- li tímto znakem přítomnost určitého druhu, nabývají  hodnot  1 (druh přítomen) a 0 (druh nepřítomen). (Pivnička 1984, Moravec 2000, Kovář 2002)   
70

editací