Deklarace Konference Organizace spojených národů o životním prostředí: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Deklarace Konference Organizace spojených národů o životním prostředí''' či '''Stockholmská deklarace''' ''(anglicky: Declaration Of The United Nations Conference On The Human Environment či Stockholm Declaration)'' je dokument, který přijala [[OSN]] 16. června 1972 na svém 21. plenárním setkání ve švédském [[w:cz: Stockholm|Stockholmu]]. Konalo se pod názvem Konfererence Organizace spojených národů o životním prostředí ''(United Nations Conference on the Human Environment)'' a probíhalo od 5. do 16. června 1972. Stockholmská deklarace je první dokument mezinárodního významu, který přiznává lidstvu právo na zdravé životní prostředí. Deklarace je zároveň základním dokumentem pro další vývoj mezinárodního práva a dalších aktivit v oblasti životního prostředí.
'''Deklarace Konference Organizace spojených národů o životním prostředí''' či '''Stockholmská deklarace''' ''(anglicky: Declaration Of The United Nations Conference On The Human Environment či Stockholm Declaration)'' je dokument, který přijala [[OSN]] 16. června 1972 na svém 21. plenárním setkání ve švédském [[w:cs:Stockholm|Stockholmu]]. Konalo se pod názvem Konfererence Organizace spojených národů o životním prostředí ''(United Nations Conference on the Human Environment)'' a probíhalo od 5. do 16. června 1972. Stockholmská deklarace je první dokument mezinárodního významu, který přiznává lidstvu právo na zdravé životní prostředí. Deklarace je zároveň základním dokumentem pro další vývoj mezinárodního práva a dalších aktivit v oblasti životního prostředí.


==Konference==
==Konference==
Samotná konference se stala důležitým milníkem a prvním významným mezinárodním počinem na poli ochrany životního prostředí. Můžeme ji chápat i jako přirozenou odpověď na akumulaci problémů, které se nastřádaly v předchozích desetiletích. Ty vyústily v ekologické katastrofy jako byl např. [[w:cz: Velký smog 1952|Velký smog]], při kterém zemřelo několik tisíc obyvatel, či problémy spojené s kontaminací rozsáhlých povodí a zemědělských území [[w:cz: pesticidy|pesticidy]]. Na ty upozornila již deset let před konáním konference ve své knize Mlčící jaro (Silent Spring) americká vědkyně Rachel Carsonová. V roce 1968 založili italský průmyslník Aurelio Peccei a britský vědec Alexander King Římský klub (The Club of Rome). Posláním stále fungujícího a aktivního globálního think tanku je upozorňovat na problémy, kterým svět čelí a zároveň hledat a navrhovat řešení. Za nejznámější výstup Římského klubu se považuje zpráva manželů Meadowsových [[w:cz: Donella Meadowsová|Limity růstu]] (Limits to Growth), která upozorňuje na neudržitelný stav lidského počínání a předkládá katastrofické vize. Tato zpráva byla vydána ve stejném roce, ve kterém se konala výše zmíněná Konference Organizace spojených národů o životním prostředí (Stockholmská deklarace). Společně s ní znatelně ovlivnila smýšlení o problémech životního prostředí v následujících dekádách.  
Samotná konference se stala důležitým milníkem a prvním významným mezinárodním počinem na poli ochrany životního prostředí. Můžeme ji chápat i jako přirozenou odpověď na akumulaci problémů, které se nastřádaly v předchozích desetiletích. Ty vyústily v ekologické katastrofy jako byl např. [[w:cs:Velký smog 1952|Velký smog]], při kterém zemřelo několik tisíc obyvatel, či problémy spojené s kontaminací rozsáhlých povodí a zemědělských území [[w:cs:pesticidy|pesticidy]]. Na ty upozornila již deset let před konáním konference ve své knize Mlčící jaro (Silent Spring) americká vědkyně Rachel Carsonová. V roce 1968 založili italský průmyslník Aurelio Peccei a britský vědec Alexander King Římský klub (The Club of Rome). Posláním stále fungujícího a aktivního globálního think tanku je upozorňovat na problémy, kterým svět čelí a zároveň hledat a navrhovat řešení. Za nejznámější výstup Římského klubu se považuje zpráva manželů Meadowsových [[w:cs:Donella Meadowsová|Limity růstu]] (Limits to Growth), která upozorňuje na neudržitelný stav lidského počínání a předkládá katastrofické vize. Tato zpráva byla vydána ve stejném roce, ve kterém se konala výše zmíněná Konference Organizace spojených národů o životním prostředí (Stockholmská deklarace). Společně s ní znatelně ovlivnila smýšlení o problémech životního prostředí v následujících dekádách.  
Stockholmská konference pak: ,,na jedné straně znamenala průlom v prosazování mezinárodní spolupráce a koordinace při řešení problémů životního prostředí, na druhé straně odhalila rostoucí divergenci zájmů bohatých a chudých zemí, ''Severu'' a  ''Jihu''.”<ref>http://www.czp.cuni.cz/knihovna/UNDP_sbornik/Druhy.pdf</ref>
Stockholmská konference pak: ,,na jedné straně znamenala průlom v prosazování mezinárodní spolupráce a koordinace při řešení problémů životního prostředí, na druhé straně odhalila rostoucí divergenci zájmů bohatých a chudých zemí, ''Severu'' a  ''Jihu''.”<ref>http://www.czp.cuni.cz/knihovna/UNDP_sbornik/Druhy.pdf</ref>