Decoupling: Porovnání verzí

Přidáno 11 bajtů ,  2. 5. 2010
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
= Uvod =
Decoupling – rozdvojení trendů. Oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu. V souvislosti se stoupající zátěží životního prostředí se v posledních letech dostává do popředí otázka decouplingu nebo rozdvojení trendů. Někteří lidé tvrdí, že pojem „decoupling“ se bude používat tak často jako třeba pojem „globalizace“.  
Decoupling – rozdvojení trendů. Oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu. V souvislosti se stoupající zátěží životního prostředí se v posledních letech dostává do popředí otázka decouplingu nebo rozdvojení trendů. Někteří lidé tvrdí, že pojem „decoupling“ se bude používat tak často jako třeba pojem „globalizace“.  


Řádek 10: Řádek 12:
  „hnací síla – tlak – stav – dopad – odpověď“ (driving force – pressure – state – impact – response), který vyjadřuje kauzální závislost jevů.  
  „hnací síla – tlak – stav – dopad – odpověď“ (driving force – pressure – state – impact – response), který vyjadřuje kauzální závislost jevů.  


Příklad: potřeba zvýšit výkon ocelárny (hnací síla), se odráží na zvýšení spotřeby surovin (uhlí) a také emisi do ovzduší (tlak), což má za důsledek snižování surovin a kvality ovzduší v okolí (stav). Špatná kvalita ovzduší působí negativně na lidské zdraví (dopad), proto v některých případech dochází k regulaci (odpověď). Mluvíme-li o decouplingu, popisujeme vzájemný vztah mezi indikátory hnacích sil (ekonomické dobro, to co chceme, aby se zvyšovalo) a indikátory tlaku (environmentální zlo). Jedním ze způsobů, jak vyjádřit decoupling, je vynést do jednoho grafu v časové řadě hodnoty indikátoru, který charakterizuje zátěž životního prostředí a časový průběh indikátoru ekonomické výkonnosti. Hodnoty jsou zpravidla indexovány, to znamená, že vybraným veličinám je pro určitý výchozí rok přiřazena hodnota 100 a pro přištý roky se vynáší procentuální změna zaznamenaná oproti této hodnotě. Při tomto vyjádření dobře poznáme, jaký je vývoj obou sledovaných indikátorů, odkdy dochází k decouplingu (nastává výše zmiňované rozevírání nůžek mezi  vynesenými křivkami) a je-li decoupling absolutní či relativní. Další způsob, jak vyjádřit oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonnosti, je pomocí koeficientu decouplingu (Kdec), který je definován:
Příklad: potřeba zvýšit výkon ocelárny (hnací síla), se odráží na zvýšení spotřeby surovin (uhlí) a také emisi do ovzduší (tlak), což má za důsledek snižování surovin a kvality ovzduší v okolí (stav). Špatná kvalita ovzduší působí negativně na lidské zdraví (dopad), proto v některých případech dochází k regulaci (odpověď). Mluvíme-li o decouplingu, popisujeme vzájemný vztah mezi indikátory hnacích sil (ekonomické dobro, to co chceme, aby se zvyšovalo) a indikátory tlaku (environmentální zlo). Jedním ze způsobů, jak vyjádřit decoupling, je vynést do jednoho grafu v časové řadě hodnoty indikátoru, který charakterizuje zátěž životního prostředí a časový průběh indikátoru ekonomické výkonnosti. Hodnoty jsou zpravidla indexovány, to znamená, že vybraným veličinám je pro určitý výchozí rok přiřazena hodnota 100 a pro přištý roky se vynáší procentuální změna zaznamenaná oproti této hodnotě. Při tomto vyjádření dobře poznáme, jaký je vývoj obou sledovaných indikátorů, odkdy dochází k decouplingu (nastává výše zmiňované rozevírání nůžek mezi  vynesenými křivkami) a je-li decoupling absolutní či relativní. Další způsob, jak vyjádřit oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonnosti, je pomocí koeficientu decouplingu (Kdec), který je definován:  


Kdec = 1 – (indikátor zátěže ŽP/indikátor ekonomické výkonnosti) konec období / (indikátor zátěže ŽP/indikátor ekonomické výkonnosti)začátek období K decouplingu dochází tehdy, je-li hodnota Kdec větší než 0. Maximální hodnota koeficientu je rovna 1 – v tomto případě dosahuje indikátor zátěže životního prostředí nulové hodnoty (OECD, 2002). Decoupling je možné vyjádřit také prostřednictvím ekologické efektivity. V takovém případě se do grafu vynese jedna řada hodnot, které vyjadřují časový vývoj podílu indikátoru zátěže životního prostředí a indikátoru ekonomické výkonnosti (tzv. ekologická náročnost), respektive podílu indikátoru ekonomické výkonnosti a indikátoru zátěže životního prostředí (tzv. ekologická produktivita). Tento podíl může být vyjádřen v absolutních hodnotách nebo jako index. Cílem je ukázat, zda klesá ekologická náročnost (či stoupá ekologická produktivita), tedy dochází-li na jednotku HDP k poklesu zátěže životního prostředí. Při tomto vyjádření není patrné, dochází-li k absolutnímu či relativnímu decouplingu, ani jaký je vývoj jednotlivých indikátorů.
Kdec = 1 – (indikátor zátěže ŽP/indikátor ekonomické výkonnosti) konec období / (indikátor zátěže ŽP/indikátor ekonomické výkonnosti)začátek období K decouplingu dochází tehdy, je-li hodnota Kdec větší než 0. Maximální hodnota koeficientu je rovna 1 – v tomto případě dosahuje indikátor zátěže životního prostředí nulové hodnoty (OECD, 2002). Decoupling je možné vyjádřit také prostřednictvím ekologické efektivity. V takovém případě se do grafu vynese jedna řada hodnot, které vyjadřují časový vývoj podílu indikátoru zátěže životního prostředí a indikátoru ekonomické výkonnosti (tzv. ekologická náročnost), respektive podílu indikátoru ekonomické výkonnosti a indikátoru zátěže životního prostředí (tzv. ekologická produktivita). Tento podíl může být vyjádřen v absolutních hodnotách nebo jako index. Cílem je ukázat, zda klesá ekologická náročnost (či stoupá ekologická produktivita), tedy dochází-li na jednotku HDP k poklesu zátěže životního prostředí. Při tomto vyjádření není patrné, dochází-li k absolutnímu či relativnímu decouplingu, ani jaký je vývoj jednotlivých indikátorů.
37

editací