Důsledky globalizace pro vztah k přírodě: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
V moderní době se výrazně mění vztah člověka k přírodě. Je to důsledek hédonistického vztahu člověka ke svému životu a ke světu. Hédonistická životní orientace, která v moder­ní civilizaci dominuje, se stává masivním jevem. Vytváření efektivních sociálních systémů, směřující zprvu k vytvoření společnosti dostatku, posléze blahobytu, konzumu až do sou­časné fáze nadbytku a mrhání, je založeno na naplnění tohoto požadavku. Racionaliza­ce, modernizace, ale i věda a technika mají sloužit především tomuto cíli. Hédonistická životní orientace se projevuje také odtabuizováním náboženských a morálních zákazů, kritickým výpadem proti tradičním formám života.
V moderní době se výrazně mění vztah člověka k přírodě. Je to důsledek hédonistického vztahu člověka ke svému životu a ke světu. Hédonistická životní orientace, která v moder­ní civilizaci dominuje, se stává masivním jevem. Vytváření efektivních sociálních systémů, směřující zprvu k vytvoření společnosti dostatku, posléze blahobytu, konzumu až do sou­časné fáze nadbytku a mrhání, je založeno na naplnění tohoto požadavku. Racionaliza­ce, modernizace, ale i věda a technika mají sloužit především tomuto cíli. Hédonistická životní orientace se projevuje také odtabuizováním náboženských a morálních zákazů, kritickým výpadem proti tradičním formám života.


Hédonistická orientace způsobuje nepřímo také podstatnou změnu vztahu k přírodě. Pří­roda jako přirozené prostředí člověka se stává předmětem kvalitativně nového zájmu (Hei­degger, 2004). Moc vědění ve vztahu k přírodě se projevuje v pokusech o její maximální zužitkovatelnost k hédonistickým cílům člověka. Tyto procesy se svojí intenzitou neustá­le stupňují a pokud se podstatně nezmění hédonistická životní orientace, hrozí totální devastace přírody. Během několika staletí racionalizace, modernizace a hlavně v poslední vývojové fázi globalizace se devastace přírody neustále zrychluje, přičemž opravná opatření mají ve srovnání se způsobenými škodami nepatrný účinek.
Hédonistická orientace způsobuje nepřímo také podstatnou změnu vztahu k přírodě. Pří­roda jako přirozené prostředí člověka se stává předmětem kvalitativně nového zájmu<ref>Heidegger, M. (2004). Věda, technika a zamyšlení. Praha: OIKOIMENH.</ref>. Moc vědění ve vztahu k přírodě se projevuje v pokusech o její maximální zužitkovatelnost k hédonistickým cílům člověka. Tyto procesy se svojí intenzitou neustá­le stupňují a pokud se podstatně nezmění hédonistická životní orientace, hrozí totální devastace přírody. Během několika staletí racionalizace, modernizace a hlavně v poslední vývojové fázi globalizace se devastace přírody neustále zrychluje, přičemž opravná opatření mají ve srovnání se způsobenými škodami nepatrný účinek.


To je způsobeno také tím, že vývoj techniky a nových technologií vedl nejen k devasta­ci přírody, ale ovlivnil výrazným způsobem i společenské struktury a radikálním způso­bem utvářel nové formy prosazování hédonistické životní orientace. Zároveň je možné poukázat na kontinuální vývoj planetární technovědy, který můžeme popsat i jako jakýsi samospasný proces jejího samovývoje, tedy vytvoření dominantního rastru či intencionál­ní struktury, kterou není možné odstranit ze soudobé vyspělé společnosti. Navíc je nutné brát ohled na to, že mechanismy a technologie vytvořené v racionalizačně modernizační fázi vývoje, jsou mimořádně flexibilní a že se neustále inovují. V rovině teoretických řešení nic inovacím nebrání. V rovině praktických opatření je však třeba počítat se značnými reálnými překážkami, mezi nimiž je nejvýznamnější časový faktor, tedy rychlost, s jakou je možné inovace prakticky uskutečnit. Pomalost zavádění opravných opatření ohrožuje jak přírodu, tak společnost. Požadavky, které na přírodu, společnost a na člověka klade globalizovaný svět planetární technovědy, překročily míru stanovenou kulturním vzorcem hédonistického uspokojování potřeb a zájmů, kdy ve svých počátcích byla moderní spo­lečnost ve srovnání s dnešním stavem mnohem méně komplexní a diferencovaná.
To je způsobeno také tím, že vývoj techniky a nových technologií vedl nejen k devasta­ci přírody, ale ovlivnil výrazným způsobem i společenské struktury a radikálním způso­bem utvářel nové formy prosazování hédonistické životní orientace. Zároveň je možné poukázat na kontinuální vývoj planetární technovědy, který můžeme popsat i jako jakýsi samospasný proces jejího samovývoje, tedy vytvoření dominantního rastru či intencionál­ní struktury, kterou není možné odstranit ze soudobé vyspělé společnosti. Navíc je nutné brát ohled na to, že mechanismy a technologie vytvořené v racionalizačně modernizační fázi vývoje, jsou mimořádně flexibilní a že se neustále inovují. V rovině teoretických řešení nic inovacím nebrání. V rovině praktických opatření je však třeba počítat se značnými reálnými překážkami, mezi nimiž je nejvýznamnější časový faktor, tedy rychlost, s jakou je možné inovace prakticky uskutečnit. Pomalost zavádění opravných opatření ohrožuje jak přírodu, tak společnost. Požadavky, které na přírodu, společnost a na člověka klade globalizovaný svět planetární technovědy, překročily míru stanovenou kulturním vzorcem hédonistického uspokojování potřeb a zájmů, kdy ve svých počátcích byla moderní spo­lečnost ve srovnání s dnešním stavem mnohem méně komplexní a diferencovaná.
Řádek 13: Řádek 13:


{{licence cc|Mucha, Ivan}}
{{licence cc|Mucha, Ivan}}
==Reference==
<references/>
== Odkazy ==
== Odkazy ==