Coasův teorém: Porovnání verzí

Přidáno 9 746 bajtů ,  28. 4. 2010
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 136: Řádek 136:


"Původní alokace práv némá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud tato práva mouhou být směnována v prostředí dokonalé konkurence." <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>
"Původní alokace práv némá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud tato práva mouhou být směnována v prostředí dokonalé konkurence." <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>
== Nejdůležitější Coasovy články jako východiska Coasova teorému ==
Coasův největší přínos ekonomické teorii tkví ve článku „Problém společenských nákladů“ (1960). Ke vzniku Coasova teorému se váže kromě „Problému společenských nákladů“ ještě článek „The Federal Communications Commission“ (1959).
=== [[Článek „The FCC“]] ===
Článek „The FCC“ ( The Federal Communications Commission, americká regulační agentura pro oblast telekomunikací), týkající se přidělování frekvenčních pásem v USA byl publikován v The Journal of Law and Economics v říjnu 1959.
Coase během své práce zabývající se problematikou alokace elektromagnetického spektra (EMS) došel k závěru, že by se mělo EMS přidělovat tomu subjektu, který nabídne nejvyšší peněžní částku. Toto tvrzení vyvolalo v USA, kde v této době fungoval systém vládního přidělování licencí EMS, velký rozruch. <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>
Coase kritizuje systém rozdělování frekvenčních pásem na základě administrativního rozhodnutí. Mnohdy tak dochází k porušování svobody projevu. Frekvenční pásma jsou nehmotný a vzácný statek, problémem je zde nulová definice vlastnických práv. Americká regulační agentura pro oblast telekomunikací zdůvodňuje svou existenci nutností regulace a zabránění omezení rozvoje rozhlasového vysílání. Coase tvrdí, že všechny statky jsou vzácné a vládní regulace není řešením. Tento problém by měl být řešen prostřednictvím trhu. Efektivní alokace frekvenčních pásem je možné dosáhnout pouze definováním vlastnických práv a volným fungováním cenového systému. <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>
Důležitou částí článku „The FCC“ je pasáž, ze které vychází článek „Problém společenských nákladů“ a tedy i Coasův teorém: „Stanovení vlastnických práv je nutnou podmínkou a předpokladem k existenci tržních transakcí, nicméně výsledný výsledek, který maximalizuje hodnotu dosažené produkce, nezávisí na úvodním rozdělení vlastnických práv.“ <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>
=== [[Článek „Problém společenských nákladů“]] ===
Článek „Problém společenských nákladů“( „The Theory of Social Cost“)  byl publikován v The Journal of Law and Economics v říjnu 1960.
Jedná se o jeden z nejcitovanějších článků moderní ekonomické teorie. Coase jeho zveřejněním způsobil zvrat v ekonomickém myšlení. Coase se zde věnuje konkrétněji daným ekonomickým otázkám bez odkazu na původní problém. <ref name="Šauer, Livingston">Šauer Petr, Livingston Marie: Ekonomie životního prostředí a ekologická politika. Vybrané klasické stati, Praha: Nakladatelství a vydavatelství lytomyšlského semináře, 1996, ISBN 80-902168-0-3</ref>
Článek řeší problém činnosti podniků, které jsou škodlivé pro ostatní společnost. Coase se snaží vyvrátit dosud zažité názory, které navrhují učinit znečišťovatele zodpovědným za škody, vyměřit mu daň či zakázat mu danou činnost. Podle Coase jsou tato řešení nevhodná a neefektivní. <ref name="Šauer, Livingston">Šauer Petr, Livingston Marie: Ekonomie životního prostředí a ekologická politika. Vybrané klasické stati, Praha: Nakladatelství a vydavatelství lytomyšlského semináře, 1996, ISBN 80-902168-0-3</ref>
Na analýze situace, kdy transakční náklady jsou nulové, se Coase snaží ukázat důležitost transakčních nákladů pro ekonomickou teorii i reálný svět. Základem pro vytvoření Coasova teorému je tato část: „Je nezbytné vědět, zda je ekonomický subjekt odpovědný za škodu nebo nikoliv, neboť bez stanovení těchto původních závazkových práv není možné, aby na trhu došlo k jejich transferu a rekombinaci. Nicméně konečný výsledek (který maximalizuje hodnotu produkce) je nezávislý na rozdělení práv, a to za předpokladu, že cenový systém funguje bez nákladů.“ <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>
Coase na pěti příkladech z reálného života demonstruje tento princip. Zdůrazňuje existenci reciprocity, tzn. že obě strany jsou poškozené a zároveň poškozující. Dále analyzuje svět bez transakčních nákladů. Vše ilustruje na příkladu farmáře a dobytkáře, mezi kterými vzniká konflikt. Pokud dobytkář zvýší počet svého stáda, farmáři se zvýší škoda na poli. Pokud bude muset dobytkář snížit počet svého stáda, vznikne mu tím škoda, protože nebude moci realizovat prodej (viz výše). <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>
V dalším textu Coase analyzuje svět s transakčními náklady. K transferům práv bude docházet pouze v případě, kdy transfer zvýší hodnotu produkce a pokryje transakční náklady. Původní rozdělení práv tedy bude mít vliv na hodnotu produkce. „Jeden způsob rozdělení právních nároků může přinést vyšší hodnotu produkce než způsob jiný. Nicméně pokud uspořádání právních nároků není dáno právním systémem, náklady na dosažení stejného výsledku změnou a kombinací právních nároků prostřednictvím trhu mohou být tak velké, že toto optimální uspořádání práv a vyšší hodnota produkce, kterou by to přineslo, nebude nikdy dosažena.“ <ref name="Šauer, Livingston">Šauer Petr, Livingston Marie: Ekonomie životního prostředí a ekologická politika. Vybrané klasické stati, Praha: Nakladatelství a vydavatelství lytomyšlského semináře, 1996, ISBN 80-902168-0-3</ref>
Alternativním ekonomickým uspořádáním, které může dosáhnout zvýšení hodnoty produkce při nižších nákladech než při využití trhu, může být firma. Další alternativou je podle Coase vládní regulace, avšak není jisté, že by vedla k lepším výsledkům než systém trhu (nelze to ale vyloučit). Poslední alternativa je neřešení problému. <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>
Coase ukazuje, že hlavním úkolem je výběr instituce, která bude daný problém řešit, nikoli diskuze, zda škody způsobovat či nikoli.
Coase uvádí, že je potřeba snížit počet transferů práv mezi ekonomickými subjekty. Je nutné brát v úvahu náklady a výnosy každé činnosti. Zisky z omezení některých aktivit nesmí být převýšeny ztrátou z omezení jiných aktivit.
Na závěr Coase kritizuje názory Pigoua ohledně analýzy o rozdílu mezi soukromými a veřejnými statky.
Coase zdůrazňoval těsnost vztahu mezi ekonomickým a právním systémem. Po zveřejnění článku „Problém společenských nákladů“ se začalo na právo nahlížet jako na instituci ekonomie. <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>
== Environmentální pohled na Coasův teorém ==
Coasův článek z roku 1960 výrazně ovlivnil pohled ekonomů na environmentální dohody. Dobrovolné environmentální dohody mohou dle Coase vyřešit problém externalit  v případě neexistence transakčních nákladů vyjednávání. Dobrovolné dohody lze využít jak v případě, kdy znečišťovatel za škody odpovídá, tak v případě, kdy za škody neodpovídá. Vyjednáváním lze dosáhnout optimální úrovně znečištění. <ref name="Šauer, et al.">Šauer Petr, et al.: Dobrovolné dohody v politice životního prostředí, Praha, 2000, ISBN 80-245-0116-3</ref>
Coasovy myšlenky, popsané v článku „Problém společenských nákladů“, jsou teoretickým východiskem pro soukromé environmentální dohody, které spolu uzavírají znečišťovatelé a poškozovaní na základě přímého vyjednávání. Soukromé environmentální dohody jsou specifickým typem nástroje politiky životního prostředí a veřejná autorita zde především vymezuje vlastnická práva ke statkům životního prostředí. <ref name="Šauer, et al.">Šauer Petr, et al.: Dobrovolné dohody v politice životního prostředí, Praha, 2000, ISBN 80-245-0116-3</ref>
''Příkladem využití Coasova teorému v praxi může být případ VOLVO a BP, který se odehrál ve Švédsku nedaleko Göteborgu v devadesátých letech. Rafinérie British Petroleum přešla na výrobu lacinějšího avšak sirnatějšího benzínu. Závod na výrobu aut VOLVO sídlící poblíž zaznamenal škody v podobě zvýšené koroze karoserií aut. Obě firmy pomocí vyjednávání došly k dohodě. BP uhradila náklady na zastřešení parkovacích míst v závodě VOLVO.'' <ref name="Šauer, et al.">Šauer Petr, et al.: Dobrovolné dohody v politice životního prostředí, Praha, 2000, ISBN 80-245-0116-3</ref>


== Literatura ==
== Literatura ==