Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti: Porovnání verzí

m
Nahrazení textu „[[biotechnologie“ textem „[[w:cs:biotechnologie“
m (Nahrazení textu „[[biotechnologie“ textem „[[w:cs:biotechnologie“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
K [[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)|Úmluvě o biologické rozmanitosti]] byl přijat první protokol po složitých mezinárodních jednáních 29. ledna 2000 v Montrealu – Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Cílem tohoto protokolu je zajistit ochranu a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů především přes hranice států. Biologická rozmanitost má být chráněna před potenciálními riziky, která mohou představovat [[živé modifikované organismy]] ([[LMO]]), jež jsou výsledkem moderní [[biotechnologie]]. Protokol byl poprvé vystaven k podpisu při příležitosti pátého zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v květnu r. 2000 v keňském hlavním městě Nairobi. Česká republika podepsala Protokol mezi prvními státy 24. května 2000 a ratifikovala ho 8. října 2001. Protokol vstoupil v platnost dne 11. září 2003, po ratifikaci 50 zemí.
K [[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)|Úmluvě o biologické rozmanitosti]] byl přijat první protokol po složitých mezinárodních jednáních 29. ledna 2000 v Montrealu – Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Cílem tohoto protokolu je zajistit ochranu a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů především přes hranice států. Biologická rozmanitost má být chráněna před potenciálními riziky, která mohou představovat [[živé modifikované organismy]] ([[LMO]]), jež jsou výsledkem moderní [[w:cs:biotechnologie]]. Protokol byl poprvé vystaven k podpisu při příležitosti pátého zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v květnu r. 2000 v keňském hlavním městě Nairobi. Česká republika podepsala Protokol mezi prvními státy 24. května 2000 a ratifikovala ho 8. října 2001. Protokol vstoupil v platnost dne 11. září 2003, po ratifikaci 50 zemí.


Hlavní části Protokolu zahrnují i postupy pro mezistátní pohyb LMO, které jsou záměrně uváděny do prostředí (postup pro předchozí informovaný souhlas (AIA)), a pro LMO, které jsou zamýšleny pro přímé využití jako potraviny či krmiva či pro další zpracování. Dovozce se rozhoduje v souladu s vědecky podloženým odhadem rizika. Protokol stanovuje principy a metodologii ohledně odhadu rizik.
Hlavní části Protokolu zahrnují i postupy pro mezistátní pohyb LMO, které jsou záměrně uváděny do prostředí (postup pro předchozí informovaný souhlas (AIA)), a pro LMO, které jsou zamýšleny pro přímé využití jako potraviny či krmiva či pro další zpracování. Dovozce se rozhoduje v souladu s vědecky podloženým odhadem rizika. Protokol stanovuje principy a metodologii ohledně odhadu rizik.