Definice

Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK5, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů při teplotě 20°C.[1]

Využití BSK

BSK má nejčastější využití při stanovení organického znečištění vody. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standartní rozšířila do většiny zemí. [2]Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK5 ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK7, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako nepříklad BSK2,5 se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např při terénních měřeních.

BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK5 srovnat s CHSK, tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK5/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.[1]

Pomocí BSK5 lze například stanovit kapacity čístíren odpadních vod. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK5. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK5, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.[2][3]


Samočistící schopnost vodních toků při eutrofizaci lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK5 pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.[3]

Stanovení BSK5

U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. [1]   [4]


Témata

Znečištění vody

Ochrana vod

Zdroje

  1. 1,0 1,1 1,2 Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str.
  2. 2,0 2,1 BSK5 na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand
  3. 3,0 3,1 Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s.
  4. Stanovení BSK5 http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf


Odkazy

ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543

Eutrofizace na anglické Wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Eutrofication

Čistírna odpadních vod na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod