Enviwiki

Živelní katastrofa: Porovnání verzí

Stránka Diskuse

Živelní katastrofa (editovat)

Verze z 11. 5. 2021, 14:22

Odebráno 26 bajtů ,  11. 5. 2021
děveť
VizuálníWikitext
m (Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“)
(děveť)
Řádek 5: Řádek 5:
O příčinu různých katastrof životního prostředí se vedou spory. [[Antienvironmentalismus|Antienvironmentalisté]] často vliv člověka zcela popírají, popř. alespoň bagatelizují, je ale možné se domnívat, že na mnoho katastrof, které jsou označovány jako přírodní, měla vliv lidská činnost a jedná se tedy o katastrofy environmentální. Za vyloženě živelní katastrofy můžeme považovat ty události, které se děly před industriální érou (nebo v jejích raných počátcích) a na které neměla lidská činnost žádný přímý vliv (jelikož jeho nepřímý vliv, např. formou znečištění ovzduší a s ním spojenou [[globální změna klimatu|globální změnou klimatu]] byl v té době zanedbatelný). Svou činností (a jejími zjevnými následky) se ale člověk podepisoval na tvář Země a vytvářel environmentální katastrofy minimálně od starověku (''např. doložené kácení lesů ve středomoří a následné půdní eroze''). Problémem moderní doby a jejích katastrof je to, že nevíme, kde již končí přirozené působení přírodních sil a začíná vliv člověka, vzhledem k tomuto faktu byl konstituován [[princip předběžné opatrnosti|princip předběžné opatrnosti]]. Ten je důležitý i pro projekci možných řešení; stejně jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí, na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná. Tak se tomu stalo např. u [[w:cs:havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cs:Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES'').
O příčinu různých katastrof životního prostředí se vedou spory. [[Antienvironmentalismus|Antienvironmentalisté]] často vliv člověka zcela popírají, popř. alespoň bagatelizují, je ale možné se domnívat, že na mnoho katastrof, které jsou označovány jako přírodní, měla vliv lidská činnost a jedná se tedy o katastrofy environmentální. Za vyloženě živelní katastrofy můžeme považovat ty události, které se děly před industriální érou (nebo v jejích raných počátcích) a na které neměla lidská činnost žádný přímý vliv (jelikož jeho nepřímý vliv, např. formou znečištění ovzduší a s ním spojenou [[globální změna klimatu|globální změnou klimatu]] byl v té době zanedbatelný). Svou činností (a jejími zjevnými následky) se ale člověk podepisoval na tvář Země a vytvářel environmentální katastrofy minimálně od starověku (''např. doložené kácení lesů ve středomoří a následné půdní eroze''). Problémem moderní doby a jejích katastrof je to, že nevíme, kde již končí přirozené působení přírodních sil a začíná vliv člověka, vzhledem k tomuto faktu byl konstituován [[princip předběžné opatrnosti|princip předběžné opatrnosti]]. Ten je důležitý i pro projekci možných řešení; stejně jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí, na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná. Tak se tomu stalo např. u [[w:cs:havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cs:Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES'').


Obecně platí, že za živelní katastrofy považujeme cyklické události, probíhající pravidelně v rámci svých ekosystémů (monzuny, povodně), které nenabírají na síle (např. pokud přirozené záplavy trvaly v minulých staletích týden a nyní více než měsíc a voda při nich dosahuje míst, kde dříve nebyla, je důvodné podezření, že se na jejich dramatizaci podílí lidská činnost). Jako živelní označujeme také výbuchy sopek, nebo zemětřesení (pokud v daných místech nedošlo k lidské činnosti, která zapříčinila výraznou půdní erozi, jako se tomu stalo v roce 2011 v Oklahomě (USA)<ref>http://www.national-geographic.cz/detail/zemetreseni-v-usa-pred-rokem-a-pul-nezpusobila-priroda-ale-clovek-a-patri-k-nejvetsim-41437/</ref> a další přirozené procesy, které probíhaly na Zemi ještě před vznikem prvních lidí. Živelní katastrofy mají většinou přirozený průběh se kterým se dotčený ekosystém, pokud je ve stádiu klimaxu, dobře vyrovná. U ekosystémů již dříve člověkem porušených je průběh živelních katastrof mnohem problematičtější.
Obecně platí, že za živelní katastrofy považujeme cyklické události, probíhající pravidelně v rámci svých ekosystémů (monzuny, povodně), které nenabírají na síle (např. pokud přirozené záplavy trvaly v minulých staletích týden a nyní více než měsíc a voda při nich dosahuje míst, kde dříve nebyla, je důvodné podezření, že se na jejich dramatizaci podílí lidská činnost). Jako živelní označujeme také výbuchy sopek, nebo zemětřesení (pokud v daných místech nedošlo k lidské činnosti, která zapříčinila výraznou půdní erozi, jako se tomu stalo v roce 2011 v Oklahomě (USA)<ref>http://www.national-geographic.cz/detail/zemetreseni-v-usa-pred-rokem-a-pul-nezpusobila-priroda-ale-clovek-a-patri-k-nejvetsim-41437/</ref> a další přirozené procesy, které probíhaly na Zemi ještě před vznikem prvních lidí. Živelní katastrofy mají většinou přirozený průběh se kterým se dotčený ekosystém, pokud je ve stádiu klimaxu, dobře vyrovná. U ekosystémů již dříve člověkem porušených je průběh živelních katastrof mnohem problematičtější. děveť


== Typy živelních katastrof ==
==Typy živelních katastrof==


Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za živelní katastrofu označit i menší záplavy, které poškodí několik domů. Pojem environmentální katastrofa je však v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velká území (množství ekosystémů). Můžeme je rozdělit do 8 různých kategorií (a v rámci některých ještě vymezit jejich subkategorie):
Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za živelní katastrofu označit i menší záplavy, které poškodí několik domů. Pojem environmentální katastrofa je však v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velká území (množství ekosystémů). Můžeme je rozdělit do 8 různých kategorií (a v rámci některých ještě vymezit jejich subkategorie):
Řádek 20: Řádek 20:


Tyto dělíme dále na:
Tyto dělíme dále na:
* [[w:cs:Povodně|Povodně]]
 
* Limnické erupce
*[[w:cs:Povodně|Povodně]]
* [[w:cs:Tsunami|Tsunami]]
*Limnické erupce
*[[w:cs:Tsunami|Tsunami]]


'''*''' '''[[w:cs:Meteorologie|Způsobené meteorologickou činností]]'''
'''*''' '''[[w:cs:Meteorologie|Způsobené meteorologickou činností]]'''


Tyto dělíme dále na:
Tyto dělíme dále na:
* [[w:cs:Blizard|Blizard]]
 
* [[w:cs:Cyklóna|Cyklóny]]
*[[w:cs:Blizard|Blizard]]
* [[w:cs:Sucho|Sucha]]
*[[w:cs:Cyklóna|Cyklóny]]
* [[w:cs:Kroupy (meteorologie)|Kroupy]]
*[[w:cs:Sucho|Sucha]]
* Vlny extrémního sucha (''Heat wave'')
*[[w:cs:Kroupy (meteorologie)|Kroupy]]
* [[w:cs:Tornádo|tornáda]]
*Vlny extrémního sucha (''Heat wave'')
*[[w:cs:Tornádo|tornáda]]


'''*''' '''[[w:cs:Požár|Způsobené požáry]]'''
'''*''' '''[[w:cs:Požár|Způsobené požáry]]'''
Řádek 42: Řádek 44:
Tyto dělíme dále na:
Tyto dělíme dále na:


* [[w:cs:Impakt mimozemského tělesa|Impakty mimozemského tělesa]]
*[[w:cs:Impakt mimozemského tělesa|Impakty mimozemského tělesa]]
* [[w:cs:Sluneční erupce|Sluneční erupce]]
*[[w:cs:Sluneční erupce|Sluneční erupce]]
* [[w:cs:Gama záblesk|Gama záblesk]]
*[[w:cs:Gama záblesk|Gama záblesk]]


Seznam živelních katastrof podle různých kritérií je uveden [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:%C5%BDiveln%C3%AD_katastrofy zde (v češtině)] a [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_natural_disasters_by_death_toll zde (v angličtině)].
Seznam živelních katastrof podle různých kritérií je uveden [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:%C5%BDiveln%C3%AD_katastrofy zde (v češtině)] a [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_natural_disasters_by_death_toll zde (v angličtině)].


== Reference ==
==Reference==
<references />
<references />
== Literatura k dalšímu studiu ==
==Literatura k dalšímu studiu==
 
*BÁRTA, Miroslav et al. Něco překrásného se končí: kolapsy v přírodě a společnosti. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. 255 s. ISBN 978-80-7363-197-0.
*COURTILLOT, Vincent. Evolutionary catastrophes: the science of mass extinction. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. 173 s. ISBN 0-521-89118-3.
*DIAMOND, Jared M. Collapse: how societies choose to fail or succeed. New York: Penguin Books, 2006. 575 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-0-14-303655-5.
*Education and natural disasters [online]. London: Bloomsbury Academic, 2013. Education as a humanitarian response [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10638837.
*GROMAN, Jeff. Atlas přírodních katastrof. Praha: Albatros, 2002. 96 s. Svět v obrazech. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-01009-7.
*HELCELETOVÁ, Věra. Sopečná činnost, zemětřesení vlivy litosféry na člověka a ochrana před nimi, dekáda omezení přírodních katastrof: 1990-2000 (OSN) [rukopis]. [1990?]. 6 s., [18] l., [4] s. příl.
*JAKEŠ, Petr a KOZÁK, Jan. Vlny hrůzy: zemětřesení, sopky a tsunami. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 221 s. ISBN 80-7106-772-5.
*KNIGHT-JADCZYK, Laura. The Apocalypse: comets, asteroids and cyclical catastrophes. [S.l.]: Red Pill Press, 2012. 261 s. ISBN 978-1-897244-61-6.
*KOCH, Heinrich P. The Diluvian impact: the great flood catastrophe 10.000 years ago as the consequence of a comet's impact. Frankfurt am Main: Peter Lang, ©2000. 274 s. ISBN 0-8204-4376-X.
*CNAB, Chris. Největší katastrofy v dějinách lidstva. Vyd. 1. Praha: Brána, 2010. 159 s. ISBN 978-80-7243-470-1.
*VIGUÉ, Jordi, ed. a VACCARO, Joan. 100 největších přírodních katastrof: ničivá síla přírody na pěti kontinentech. 4. vyd. Čestlice: Rebo, 2007. 207 s. ISBN 978-80-7234-843-5.
*100x neobyčejná Země: změny klimatu: skrytá tajemství přírody: světové záhady: důsledky ničivých katastrof: pravěká historie. Brno: Extra Publishing, 2010. 138 s.
*ŘEŽÁBKOVÁ, Iva. Rozbor koncepcí tzv. ekologické katastrofy [rukopis]. Brno: [s.n.], 1981. 157 s.
*ŘÍHA, J. Metodika pro odhad nákladů na obnovu majetku v územích postižených živelnou nebo jinou pohromou: metodická příručka pro veřejnou správu. Praha: Cityplan, 2006. 52 s. ISBN 80-239-7680-X.
*Natural hazards, unnatural disasters: the economics of effective prevention. Washington, D.C.: World Bank, [c2010]. xx, 254 s. ISBN 978-0-8213-8050-5.
*WARGO, John. Green intelligence: creating environments that protect human health. New Haven: Yale University Press, 2009. 371 s. Environmental studies/current events. ISBN 978-0-300-16790-0.


* BÁRTA, Miroslav et al. Něco překrásného se končí: kolapsy v přírodě a společnosti. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. 255 s. ISBN 978-80-7363-197-0.
==Externí odkazy==
* COURTILLOT, Vincent. Evolutionary catastrophes: the science of mass extinction. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. 173 s. ISBN 0-521-89118-3.
* DIAMOND, Jared M. Collapse: how societies choose to fail or succeed. New York: Penguin Books, 2006. 575 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-0-14-303655-5.
* Education and natural disasters [online]. London: Bloomsbury Academic, 2013. Education as a humanitarian response [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10638837.
* GROMAN, Jeff. Atlas přírodních katastrof. Praha: Albatros, 2002. 96 s. Svět v obrazech. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-01009-7.
* HELCELETOVÁ, Věra. Sopečná činnost, zemětřesení vlivy litosféry na člověka a ochrana před nimi, dekáda omezení přírodních katastrof: 1990-2000 (OSN) [rukopis]. [1990?]. 6 s., [18] l., [4] s. příl.
* JAKEŠ, Petr a KOZÁK, Jan. Vlny hrůzy: zemětřesení, sopky a tsunami. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 221 s. ISBN 80-7106-772-5.
* KNIGHT-JADCZYK, Laura. The Apocalypse: comets, asteroids and cyclical catastrophes. [S.l.]: Red Pill Press, 2012. 261 s. ISBN 978-1-897244-61-6.
* KOCH, Heinrich P. The Diluvian impact: the great flood catastrophe 10.000 years ago as the consequence of a comet's impact. Frankfurt am Main: Peter Lang, ©2000. 274 s. ISBN 0-8204-4376-X.
* CNAB, Chris. Největší katastrofy v dějinách lidstva. Vyd. 1. Praha: Brána, 2010. 159 s. ISBN 978-80-7243-470-1.
* VIGUÉ, Jordi, ed. a VACCARO, Joan. 100 největších přírodních katastrof: ničivá síla přírody na pěti kontinentech. 4. vyd. Čestlice: Rebo, 2007. 207 s. ISBN 978-80-7234-843-5.
* 100x neobyčejná Země: změny klimatu: skrytá tajemství přírody: světové záhady: důsledky ničivých katastrof: pravěká historie. Brno: Extra Publishing, 2010. 138 s.
* ŘEŽÁBKOVÁ, Iva. Rozbor koncepcí tzv. ekologické katastrofy [rukopis]. Brno: [s.n.], 1981. 157 s.
* ŘÍHA, J. Metodika pro odhad nákladů na obnovu majetku v územích postižených živelnou nebo jinou pohromou: metodická příručka pro veřejnou správu. Praha: Cityplan, 2006. 52 s. ISBN 80-239-7680-X.
* Natural hazards, unnatural disasters: the economics of effective prevention. Washington, D.C.: World Bank, [c2010]. xx, 254 s. ISBN 978-0-8213-8050-5.
* WARGO, John. Green intelligence: creating environments that protect human health. New Haven: Yale University Press, 2009. 371 s. Environmental studies/current events. ISBN 978-0-300-16790-0.


== Externí odkazy ==
*[https://www.youtube.com/watch?v=3yCgGPSms8w Živelní katastrofy - video na Youtube]
* [https://www.youtube.com/watch?v=3yCgGPSms8w Živelní katastrofy - video na Youtube]


{{MOSUR}}
{{MOSUR}}
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
Neregistrovaný uživatel
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/25393“