2 625
editací
bez shrnutí editace
(Nová stránka: Vedle schématu nabídnutého McGrewem se vynořila celá řada dalších pokusů o systematičtější uchopení různých forem globální správy. Například J. A. Scholte (1997)...) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Vedle schématu nabídnutého McGrewem se vynořila celá řada dalších pokusů o systematičtější uchopení různých forem globální správy. Například J. A. | Vedle schématu nabídnutého McGrewem se vynořila celá řada dalších pokusů o systematičtější uchopení různých forem globální správy. Například <ref>Scholte, J. A. (1997). The Globalization of World Politics. Oxford: Oxford University Press.</ref> píše, že od konce 2. světové války se světový pořádek vyvinul do několika-úrovňového systému globální správy, která nemá žádnou centrální autoritu. Jedním ze způsobů, jak tento systém popsat, je existence čtyř rozdílných vrstev vládnutí (governance): mimostátní (globální a regionální instituce), národní, transnacionální, sub-státní. | ||
Do '''mimostátní úrovně''' lze zařadit rostoucí počet mezivládních organizací, které fungují buď tak, že mají vlastní jurisdikci, kterou mohou někdy uplatňovat i proti národním státům a jejich občanům, nebo jako regionální sdružení. Do této kategorie patří například Světová obchodní organizace nebo Evropská unie. | Do '''mimostátní úrovně''' lze zařadit rostoucí počet mezivládních organizací, které fungují buď tak, že mají vlastní jurisdikci, kterou mohou někdy uplatňovat i proti národním státům a jejich občanům, nebo jako regionální sdružení. Do této kategorie patří například [[Světová obchodní organizace]] nebo [[Evropská unie]]. | ||
'''Národní úroveň''' vládnutí je jasná, jakož je i poměrně stále jasnější, že národní státy – ať už dobrovolně nebo pod tlakem – přenášejí mnoho svých funkcí na další zmíněné úrovně. | '''Národní úroveň''' vládnutí je jasná, jakož je i poměrně stále jasnější, že národní státy – ať už dobrovolně nebo pod tlakem – přenášejí mnoho svých funkcí na další zmíněné úrovně. | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
'''„Sub-státní“ úroveň''' je pak reprezentována institucemi, které ve stále větším počtu vznikají v procesu decentralizace státní moci – tak jak si národní státy uvědomují, že jsou na řešení některých problémů příliš velké. Municipality a regionální vlády, jakož i jim odpovídající organizace z prostředí místní občanské společnosti, se přitom též stále více organizují v globálních sítích a obcházejí tak vlastně centrální vlády. | '''„Sub-státní“ úroveň''' je pak reprezentována institucemi, které ve stále větším počtu vznikají v procesu decentralizace státní moci – tak jak si národní státy uvědomují, že jsou na řešení některých problémů příliš velké. Municipality a regionální vlády, jakož i jim odpovídající organizace z prostředí místní občanské společnosti, se přitom též stále více organizují v globálních sítích a obcházejí tak vlastně centrální vlády. | ||
Jiným pokusem o uspořádanější pohled je kategorizace vypracována Carym Coglianesem | Jiným pokusem o uspořádanější pohled je kategorizace vypracována Carym Coglianesem<ref>Nye, Joseph S., Donahue, John D. eds. (2000). Governance in a Globalizing World. Washington D. C.: Brookings Institution Press. Kapitola „Globalization and Design of International Institutions“, str. 297–318, autor kapitoly Cary Coglianese.</ref>. Ten nabízí přehlednou tabulku různých forem řešení globálních problémů. | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | |||
*Pehe, J. Globální řízení a globální správa (síťová řízení a horizontální alternativy) In:: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 123–132. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf> | *Pehe, J. Globální řízení a globální správa (síťová řízení a horizontální alternativy) In:: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 123–132. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf> | ||
*McGrew, Anthony (2004) In: David Held (editor). A Globalizing World? Culture, Economics, Politics. London: Routlege, str. 128–167. | *McGrew, Anthony (2004) In: David Held (editor). A Globalizing World? Culture, Economics, Politics. London: Routlege, str. 128–167. | ||
[[Kategorie:Globalizace]] | |||
{{licence cc|Pehe, J.}} | |||