110
editací
(→Úvod) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Historie a důvody vzniku == | == Historie a důvody vzniku == | ||
Od 60. let 20. století je vědecky podložen vztah [[koloběh síry|emisí síry]] na evropském kontinentu a acidifikace skandinávských jezer. Prvním signálem nové mezinárodní spolupráce v boji proti acidifikaci byla [[Stockholmská konference|Konference OSN Životní prostředí člověka ve Stockholmu (1972)]]. Během několika následujících let došlo k potvrzení hypotéz o dálkovém znečišťování ovzduší. K podpisu Úmluvy zaměřené na tento problém došlo 13. a 14. listopadu 1979 na konferenci EHK OSN v Ženevě, kdy ji podepsalo 33 představitelů států (31 evropských, USA a Kanada). V roce 1983 vešla Úmluva v platnost. Do současné doby ratifikovalo Úmluvu 51 zemí. | Od 60. let 20. století je vědecky podložen vztah [[koloběh síry|emisí síry]] na evropském kontinentu a acidifikace skandinávských jezer. Prvním signálem nové mezinárodní spolupráce v boji proti acidifikaci byla [[Stockholmská konference|Konference OSN Životní prostředí člověka ve Stockholmu (1972)]]. Během několika následujících let došlo k potvrzení hypotéz o dálkovém znečišťování ovzduší. K podpisu Úmluvy zaměřené na tento problém došlo 13. a 14. listopadu 1979 na konferenci EHK OSN v Ženevě, kdy ji podepsalo 33 představitelů států (31 evropských, USA a Kanada). V roce 1983 vešla Úmluva v platnost. Do současné doby ratifikovalo Úmluvu 51 zemí..<ref>Kurfürst J.: 25 let Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší Praha, Občanské sdružení Ochrana kvality ovzduší 2004 </ref> | ||
<references/> | |||
== Organizační struktura CLRTAP == | == Organizační struktura CLRTAP == | ||
Řádek 17: | Řádek 19: | ||
'''Pracovní skupina „účinky“''' (Working Group on Effects - WGE) shromážďuje informace o míře a geografické rozloze hlavních polutantů ovzduší, jako SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, O<sub>3</sub> a těžké kovy a jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Jejích šest Mezinárodních kooperativních programů (International Cooperative Programmes – ICPs: ICP Forests, [[ICP Waters]], ICP Materials, ICP Vegetation, ICP Integrated Monitoring, ICP Modelling and Mapping ) a Účelová pracovní skupina zdraví (Task Force on Health) identifikují nejohroženější oblasti, ekosystémy, jiné receptory a další látky, které mají negativní vliv na lidské zdraví, terestrické a vodní ekosystémy a materiály. Důležitou částí této práce je dlouhodobý monitoring. | '''Pracovní skupina „účinky“''' (Working Group on Effects - WGE) shromážďuje informace o míře a geografické rozloze hlavních polutantů ovzduší, jako SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, O<sub>3</sub> a těžké kovy a jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Jejích šest Mezinárodních kooperativních programů (International Cooperative Programmes – ICPs: ICP Forests, [[ICP Waters]], ICP Materials, ICP Vegetation, ICP Integrated Monitoring, ICP Modelling and Mapping ) a Účelová pracovní skupina zdraví (Task Force on Health) identifikují nejohroženější oblasti, ekosystémy, jiné receptory a další látky, které mají negativní vliv na lidské zdraví, terestrické a vodní ekosystémy a materiály. Důležitou částí této práce je dlouhodobý monitoring. | ||
'''Pracovní skupina strategií a posouzení''' (Working Group of Strategie and Review) je hlavním vyjednávacím orgánem Úmluvy a podporuje Výkonný výbor v politicky orientovaných záležitostech, včetně hodnocení vědeckých a technických aktivit. | '''Pracovní skupina strategií a posouzení''' (Working Group of Strategie and Review) je hlavním vyjednávacím orgánem Úmluvy a podporuje Výkonný výbor v politicky orientovaných záležitostech, včetně hodnocení vědeckých a technických aktivit.<ref>Jílek P. (2004): Strategie v rámci Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahující hranice států, Ochrana ovzduší, 5-6, 1: 1-4. | ||
</ref> | |||
== Protokoly CLRTAP == | == Protokoly CLRTAP == | ||
Řádek 37: | Řádek 42: | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | |||
== Odkazy == | == Odkazy == |
editací