7 218
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Jedinec nebo druh zaujímá v ekosystému tzv. ekologickou niku. Ekologická nika je definována jako „funkční začlenění jedince (popř. populace) v ekosystému. E.P. Odum hovoří o „zaměstnání druhu v přírodě“ (Odum, 1977). | Jedinec nebo druh zaujímá v ekosystému tzv. ekologickou niku. Ekologická nika je definována jako „funkční začlenění jedince (popř. populace) v ekosystému. [[wikipedia:en:Eugene Odum|E.P. Odum]] hovoří o „zaměstnání druhu v přírodě“ (Odum, 1977)<ref>ODUM, EP. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 736 s.</ref>. | ||
Ekologická nika je determinována kvantifikovanými nároky organismu na biotické a abiotické faktory prostředí (potravu, prostor, světlo, teplo, pH, vlhko). Model ekologické niky je vícerozměrný. Je velmi pravděpodobné, že některé (snad méně významné) faktory nejsou člověku – badateli dosud známy. | Ekologická nika je determinována kvantifikovanými nároky organismu na biotické a abiotické faktory prostředí (potravu, prostor, světlo, teplo, pH, vlhko). Model ekologické niky je vícerozměrný. Je velmi pravděpodobné, že některé (snad méně významné) faktory nejsou člověku – badateli dosud známy. | ||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Podle nároků na prostředí se organismy (druhy) dělí na euryektní a stenoektní. | Podle nároků na prostředí se organismy (druhy) dělí na euryektní a stenoektní. | ||
==Euryektní druhy== | |||
mají širokou toleranci ke všem základním faktorům. Proto jsou také hojně rozšířené (eurytopní). Příkladem euryektních druhů je [[wikipedia:cs:smetánka lékařská|smetánka lékařská]], [[wikipedia:cs:moucha domácí|moucha domácí]] apod. hojné a běžné druhy. | |||
==Stenoektní druhy== | |||
mají nízkou toleranci v základních faktorech. Mají velmi specifické nároky na prostředí, a proto jsou vzácné (stenotopní). | |||
Pochopitelně výskyt daného druhu na stanovišti determinuje ve skutečnosti jediný faktor – ten na daném místě pro daný druh hraniční. Na tuto skutečnost upozornil již v roce 1840 chemik Justus F. von Liebig, který se jako první zabýval problémem výživy lidstva. Formuloval tzv. '''Liebigův zákon minima''': „Funkce, růst nebo vývoj organismu je omezován především faktorem, který na stanovišti v souboru všech faktorů působí relativně nejmenší intenzitou“. Například (podle Liebiga) pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky draslík, dusík, fosfor. Draslíku je v půdě vzhledem k nízkým potřebám rostlin většinou dostatek, dusíku vyjma aluviálních půd také | Pochopitelně výskyt daného druhu na stanovišti determinuje ve skutečnosti jediný faktor – ten na daném místě pro daný druh hraniční. Na tuto skutečnost upozornil již v roce 1840 chemik [[wikipedia:en:Justus von Liebig|Justus F. von Liebig]], který se jako první zabýval problémem výživy lidstva. Formuloval tzv. '''Liebigův zákon minima''': „Funkce, růst nebo vývoj organismu je omezován především faktorem, který na stanovišti v souboru všech faktorů působí relativně nejmenší intenzitou“. Například (podle Liebiga) pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky draslík, dusík, fosfor. Draslíku je v půdě vzhledem k nízkým potřebám rostlin většinou dostatek, dusíku vyjma aluviálních půd také (nebo dokonce nadbytek díky lidské činnosti). Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev fosfor. | ||
Každý organismus (resp. populace) má specifické nároky na prostředí. Tyto nároky popisuje tzv. '''fundamentální nika'''. Fundamentální nika je ovšem realizovaná pouze v případě, že organismus (resp. populace) není omezena konkurencí. To se v reálném světě stává zřídka, obvykle pouze po disturbanci nebo na nových územích (ostrov, který vznikl po výbuchu sopky). V ekosystému častěji druhy zaujímají tzv. '''realizované niky''' – realizované niky jsou vlastně podmnožiny fundamentálních nik – tedy konkurencí omezené niky. Můžeme teoreticky hovořit také o prázdné nice – tedy nice, která byla uvolněna např. vyhubením nějakého druhu. Prázdná nika může a nemusí být obsazena jiným druhem. | Každý organismus (resp. populace) má specifické nároky na prostředí. Tyto nároky popisuje tzv. '''fundamentální [[wikipedia:en:Ecological niche|nika]]'''. Fundamentální nika je ovšem realizovaná pouze v případě, že organismus (resp. populace) není omezena konkurencí. To se v reálném světě stává zřídka, obvykle pouze po disturbanci nebo na nových územích (ostrov, který vznikl po výbuchu sopky). V ekosystému častěji druhy zaujímají tzv. '''realizované niky''' – realizované niky jsou vlastně podmnožiny fundamentálních nik – tedy konkurencí omezené niky. Můžeme teoreticky hovořit také o prázdné nice – tedy nice, která byla uvolněna např. vyhubením nějakého druhu. Prázdná nika může a nemusí být obsazena jiným druhem. | ||
Jsou-li faktory v daném prostředí jiné, než | Jsou-li faktory v daném prostředí jiné, než jaké popisuje fundamentální nika, nemůže v tomto prostředí daný organismus dlouhodobě přežívat. (Např. ananas může v naší přírodě přežívat pouze do první zimy). | ||
Prostředí organismy velmi ovlivňuje. Příkladem může být skutečnost, že nepříbuzné organismy mají podobné znaky (konvergence). Např. podobný tvar těla u tučňáka (pták), delfína (savec) a ryby nebo oka na křídlech babočky paví oko a páva, křídla u netopýrů, hmyzu a ptáků, tvar těla u hadů, slepýše (ještěrka) a úhoře (ryba). | Prostředí organismy velmi ovlivňuje. Příkladem může být skutečnost, že nepříbuzné organismy mají podobné znaky (konvergence). Např. podobný tvar těla u tučňáka (pták), delfína (savec) a ryby nebo oka na křídlech babočky paví oko a páva, křídla u netopýrů, hmyzu a ptáků, tvar těla u hadů, slepýše (ještěrka) a úhoře (ryba). | ||
Na různých kontinentech resp. v různých zoogeografických oblastech se vyskytují tzv. ekologické ekvivalenty – organismy, které zaujímají podobné ekologické | Na různých kontinentech resp. v různých zoogeografických oblastech se vyskytují tzv. ekologické ekvivalenty – organismy, které zaujímají podobné ekologické niky a které, až vzájemně nejsou příbuzné, mají některé podobné znaky. | ||
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1" | {| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1" | ||
| '''Severní Amerika''' | | '''Severní Amerika''' | ||
Řádek 24: | Řádek 26: | ||
| '''Austrálie''' | | '''Austrálie''' | ||
|- | |- | ||
| Bizoni | | [[wikipedia:cs:Bizon americký|Bizoni]] | ||
| Sajga tatarská | | Sajga tatarská | ||
| Různé druhy antilop | | [[wikipedia:cs:Antilopa|Různé druhy antilop]] | ||
| Různé druhy klokanů | | [[wikipedia:cs:Klokanovití|Různé druhy klokanů]] | ||
|- | |- | ||
| Vidloroh americký | | [[wikipedia:cs:Vidloroh americký|Vidloroh americký]] | ||
| Divocí koně | | [[wikipedia:en:Wild horse|Divocí koně]] | ||
| Zebry | | [[wikipedia:cs:Zebra|Zebry]] | ||
| | | | ||
|- | |- | ||
| | | | ||
| Divocí osli | | [[wikipedia:en:Onager|Divocí osli]] | ||
| | | | ||
| | | | ||
Řádek 41: | Řádek 43: | ||
Tab. 2 Ekologické ekvivalenty – býložravci. | Tab. 2 Ekologické ekvivalenty – býložravci. | ||
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1" | {| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1" | ||
| '''Severní Amerika''' | | '''Severní Amerika''' | ||
Řádek 49: | Řádek 52: | ||
| '''Austrálie''' | | '''Austrálie''' | ||
|- | |- | ||
| Puma | | [[wikipedia:cs:Puma|Puma]] | ||
| Jaguár | | [[wikipedia:cs:Jaguár|Jaguár]] | ||
| Lev | | [[wikipedia:cs:Lev|Lev]] | ||
| Tygr | | [[wikipedia:cs:Tygr|Tygr]] | ||
| (Rys) | | [[wikipedia:cs:Rys (zoologie)|(Rys)]] | ||
| 0 | | 0 | ||
|- | |- | ||
| | | | ||
| | | | ||
| Levhart | | [[wikipedia:cs:Levhart|Levhart]] | ||
| (Levhart) | | (Levhart) | ||
| | | | ||
Řádek 65: | Řádek 68: | ||
| | | | ||
| | | | ||
| Gepard | | [[wikipedia:cs:Gepard štíhlý|Gepard]] | ||
| | | | ||
| | | | ||
Řádek 74: | Řádek 77: | ||
Převoz masožravých savců (lišky, kočky, psi) na australský kontinent znamenal katastrofu pro velkou část vačnatců – jejich ekosystém byl vyvážen bez přítomnosti těchto predátorů, tj. jejich náhlé objevení ho vyvedlo z rovnováhy (a pravděpodobně nevratně). | Převoz masožravých savců (lišky, kočky, psi) na australský kontinent znamenal katastrofu pro velkou část vačnatců – jejich ekosystém byl vyvážen bez přítomnosti těchto predátorů, tj. jejich náhlé objevení ho vyvedlo z rovnováhy (a pravděpodobně nevratně). | ||
==Literatura== | |||
<references/> | |||
[[Kategorie:Základy ekologie]] | |||
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}} | {{licence cc|Jančaříková, Kateřina}} |