1 550
editací
m
added Category:Krajina using HotCat
Bez shrnutí editace |
m (added Category:Krajina using HotCat) |
||
| (Není zobrazeno 63 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Výškové rozlišení rostlinstva v horských oblastech Země'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. Enigma. 399 | '''Výškové rozlišení [[wikipedia:cs:rostlinstvo|rostlinstva]] v horských oblastech [[wikipedia:cs:Země|Země]]'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. MVČR Praha: Enigma. 399 s, ISBN 80-7212-192-8.</ref> | ||
, jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů vegetace se sledem rozdílů klimatu, projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> | , jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů [[wikipedia:cs:vegetace|vegetace]] se sledem rozdílů [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]], projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | ||
V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | |||
Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna '''změnou klimatu''', zejména teplot a srážek s měnící se nadmořskou výškou terénu. Se zvyšující se nadmořskou výškou stoupá intenzita slunečního záření asi o 10 % na jeden kilometr, teplota však klesá (na 100 m o 0,54 ºC) a množství srážek se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na vegetaci způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se '''mění životní podmínky pro vegetaci''', což se odráží na její '''skladbě'''. | == Čím je způsobena? == | ||
Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna '''změnou [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]]''', zejména teplot a srážek s měnící se [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] terénu. Se zvyšující se [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] stoupá intenzita [[wikipedia:cs:sluneční záření|slunečního záření]] asi o 10 % na jeden kilometr, [[wikipedia:cs:teplota|teplota]] však klesá (na 100 m o 0,54 ºC) a množství [[wikipedia:cs:srážky|srážek]] se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na [[wikipedia:cs:vegetace|vegetaci]] způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se '''mění životní podmínky pro [[wikipedia:cs:vegetace|vegetaci]]''', což se odráží na její '''skladbě'''. | |||
Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. ''Vertikální vegetační stupňovitost'' a ''horizontální zonálnost vegetace'' jsou však naprosto '''odlišné jevy''', a nemohou být proto spolu ztotožňovány.<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. ''Vertikální vegetační stupňovitost'' a ''horizontální zonálnost vegetace'' jsou však naprosto '''odlišné jevy''', a nemohou být proto spolu ztotožňovány.<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | ||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
== Rozdílnost ve stupňovitosti == | == Rozdílnost ve stupňovitosti == | ||
Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých pohořích a dokonce i v témže pohoří. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V tropech je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným klimatem. | Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých [[wikipedia:cs:pohoří|pohořích]] a dokonce i v témže [[wikipedia:cs:pohoří|pohoří]]. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V [[wikipedia:cs:tropický podnebný pás|tropech]] je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným [[wikipedia:cs:klima|klimatem]]. | ||
Se stoupající nadmořskou výškou klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku teplotních inverzí.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.</ref> | Se stoupající [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku [[wikipedia:cs:inverze teploty vzduchu|teplotních inverzí]].<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie.'' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref> | ||
== Popis jednotlivých vegetačních stupňů == | == Popis jednotlivých vegetačních stupňů == | ||
'''1. Vegetační stupeň dubový''' - | '''1. Vegetační stupeň dubový''' - | ||
v tomto stupni se uplatňuje hlavně dub zimní a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně. | v tomto stupni se uplatňuje hlavně [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně. | ||
'''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou dub zimní s příměsí buku a habru. | '''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] s příměsí [[wikipedia:cs:buk|buku]] a [[wikipedia:cs:habr|habru]]. | ||
'''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je buk s přimíšeným dubem zimním a habrem. V podstatě jde o bučiny s příměsí dubu zimního a habru. | '''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je [[wikipedia:cs:buk|buk]] s přimíšeným [[wikipedia:cs:dub zimní|dubem zimním]] a [[wikipedia:cs:habr|habrem]]. V podstatě jde o [[wikipedia:cs:bučiny|bučiny]] s příměsí [[wikipedia:cs:dub zimní|dubu zimního]] a [[wikipedia:cs:habr|habru]]. | ||
'''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí půdy. V území Karpatské soustavy je buk ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří buk hlavní dřevinu. V území Českého masívu jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro buk: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné klima. Vedle buku se zde vyskytuje dub zimní a na vlhčích místech dub letní a jedle. | '''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí [[wikipedia:cs:půda_(pedologie)|půdy]]. V území [[wikipedia:cs:Karpaty|Karpatské soustavy]] je [[wikipedia:cs:buk|buk]] ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří [[wikipedia:cs:buk|buk]] hlavní dřevinu. V území [[wikipedia:cs:Česká masív|Českého masívu]] jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro [[wikipedia:cs:buk|buk]]: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné [[wikipedia:cs:Klima|klima]]. Vedle [[wikipedia:cs:buk|buku]] se zde vyskytuje [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] a na vlhčích místech [[wikipedia:cs:dub letní|dub letní]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]]. | ||
'''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela dub zimní, hlavními determinantními dřevinami jsou buk a jedle. | '''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]], hlavními determinantními [[wikipedia:cs:Dřeviny|dřevinami]] jsou [[wikipedia:cs:buk|buk]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]]. | ||
'''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou buk, jedle a smrk. Buk však už proti jedli a smrku poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu dřevin v důsledku ekologicky zhoršeného klimatu. | '''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou [[wikipedia:cs:buk|buk]], [[wikipedia:cs:jedle|jedle]] a [[wikipedia:cs:smrk|smrk]]. [[wikipedia:cs:buk|Buk]] však už proti [[wikipedia:cs:jedle|jedli]] a [[wikipedia:cs:smrk|smrku]] poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu [[wikipedia:cs:Dřeviny|dřevin]] v důsledku ekologicky zhoršeného [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]]. | ||
'''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje smrk a chybějí buk a jedle, nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený lesní vegetační stupeň s lesní a stromovou hranicí, na kterou v Krkonoších a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový. | '''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje [[wikipedia:cs:smrk|smrk]] a chybějí [[wikipedia:cs:buk|buk]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]], nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený [[wikipedia:cs:lesní vegetační stupeň|lesní vegetační stupeň]] s lesní a stromovou hranicí, na kterou v [[wikipedia:cs:Krkonoše|Krkonoších]] a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový. | ||
'''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty kleče nad horní hranicí lesa. Kleč je dominantním druhem. | '''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty [[wikipedia:cs:Kleč|kleče]] nad horní hranicí lesa. [[wikipedia:cs:Kleč|Kleč]] je dominantním [[wikipedia:cs:druh|druhem]]. | ||
'''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty mechorostů a lišejníků.<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | '''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty [[wikipedia:cs:mechy|mechorostů]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníků]].<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | ||
'''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se mechovými a lišejníkovými společenstvy. | '''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se [[wikipedia:cs:mechy|mechovými]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníkovými]] společenstvy. | ||
'''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v Alpách, kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi | '''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v [[wikipedia:cs:Alpy|Alpách]], kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2500 po 3350 m.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie.'' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref> | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
| Řádek 53: | Řádek 53: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související stránky === | === Související stránky === | ||
*[[Krajina]] | |||
*[[Co má vliv na podnebí%3F Klima v minulosti]] | |||
*[[Ochrana přírody]] | *[[Ochrana přírody]] | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[[ | *[[wikipedia:cs:Lesní vegetační stupeň|Lesní vegetační stupeň]] | ||
* | *[[wikipedia:cs:Vegetace|Vegetace]] | ||
* | *[[wikipedia:cs:Biom|Biom]] | ||
*[[ | *[[wikipedia:cs:Pohoří|Pohoří]] | ||
*http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm | |||
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Ekologie]] | ||
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]] | |||
[[Kategorie:Krajina]] | |||