Hlavní rysy globalizace: Porovnání verzí

Přidáno 35 bajtů ,  21. 2. 2008
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
== Hlavní znaky globalizace ==
== Hlavní znaky globalizace ==
Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. To je zřejmě jediné kritérium, na kterém se shodnou teoretici zabývající se tímto jevem, aniž by se tím vzdávali možnosti do pojmu zahrnout celé sady dalších sociálních, politických, kulturních, sociálně psychologických atd. vztahů s globalizací souvisejících. Mezinárodní měnový fond (IMF) proto příznačně defi nuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Tato charakteristika ovšem pomíjí klíčovou důležitost komunikací, především internetu a masmédií, zejména televize. Právě nepřetržitý proud informací vede k zrychlení všech společenských procesů, k transformaci času a prostoru. Vzdálené skutečnosti, ať ekonomické či jiné ovlivňují stále intenzivněji životy obyvatel zemí zejména přímo vtažených do globalizačních procesů.
Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. To je zřejmě jediné kritérium, na kterém se shodnou teoretici zabývající se tímto jevem, aniž by se tím vzdávali možnosti do pojmu zahrnout celé sady dalších sociálních, politických, kulturních, sociálně psychologických atd. vztahů s globalizací souvisejících. [[Mezinárodní měnový fond]] (IMF) proto příznačně defi nuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Tato charakteristika ovšem pomíjí klíčovou důležitost komunikací, především internetu a masmédií, zejména televize. Právě nepřetržitý proud informací vede k zrychlení všech společenských procesů, k transformaci času a prostoru. Vzdálené skutečnosti, ať ekonomické či jiné ovlivňují stále intenzivněji životy obyvatel zemí zejména přímo vtažených do globalizačních procesů.


Hlavními znaky jsou:
Hlavními znaky jsou:
Řádek 7: Řádek 7:
*Ještě rychlejší byl růst objemu, rychlosti a komplexity finančních a přímých investičních toků, které opět zahrnuly rozvojové země a vedly k jejich větší integraci do globální ekonomiky.
*Ještě rychlejší byl růst objemu, rychlosti a komplexity finančních a přímých investičních toků, které opět zahrnuly rozvojové země a vedly k jejich větší integraci do globální ekonomiky.


Průvodním jevem byly změny ve struktuře výroby a služeb. To platí zejména o odklonu od výroby zboží a poskytování některých služeb v ekonomikách zemí OECD, zatímco výroba zboží rostla v rozvojových zemích. Docházelo zároveň k fragmentaci výrobního
Průvodním jevem byly změny ve struktuře výroby a služeb. To platí zejména o odklonu od výroby zboží a poskytování některých služeb v ekonomikách zemí [[OECD]], zatímco výroba zboží rostla v rozvojových zemích. Docházelo zároveň k fragmentaci výrobního
procesu, který umožnil lepší zhodnocování kapitálu optimalizací využívání jak speciálních výrobních zkušeností v různých zemích, a tedy odborné zdatnosti pracovní síly, tak jiných komparativních výhod, zejména nižších mzdových nákladů.
procesu, který umožnil lepší zhodnocování kapitálu optimalizací využívání jak speciálních výrobních zkušeností v různých zemích, a tedy odborné zdatnosti pracovní síly, tak jiných komparativních výhod, zejména nižších mzdových nákladů.


Globalizační proces iniciovalo několik okolností. Základní impulz představovalo uvolnění vazby národních měn na dolar, k němuž došlo v letech 1971–1973. Do té doby, na základě Brettonwoodských dohod z roku 1944, existoval systém pevných směnných kurzů nejdůležitějších světových měn, vázaných na americký dolar. Důsledkem uvolnění této vazby byl přechod k systému tzv. volně plovoucích kurzů, který platí dosud. To spolu s ropnou krizí v r. 1973 vedlo ke vzniku mezinárodních firem a k jejich expanzi na nové trhy a za novými výrobními možnostmi, zejména v rozvojových zemích s cílem snadněji maximalizovat zisk a akumulovat kapitál. Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu, možnosti využívat zmíněné komparativní výhody především v rozvojových zemích vedly k vzniku stále většího počtu nadnárodních společností (NNS).
Globalizační proces iniciovalo několik okolností. Základní impulz představovalo uvolnění vazby národních měn na dolar, k němuž došlo v letech 1971–1973. Do té doby, na základě [[Brettonwoodské dohody|Brettonwoodských dohod]] z roku 1944, existoval systém pevných směnných kurzů nejdůležitějších světových měn, vázaných na americký dolar. Důsledkem uvolnění této vazby byl přechod k systému tzv. volně plovoucích kurzů, který platí dosud. To spolu s ropnou krizí v r. 1973 vedlo ke vzniku mezinárodních firem a k jejich expanzi na nové trhy a za novými výrobními možnostmi, zejména v rozvojových zemích s cílem snadněji maximalizovat zisk a akumulovat kapitál. Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu, možnosti využívat zmíněné komparativní výhody především v rozvojových zemích vedly k vzniku stále většího počtu nadnárodních společností (NNS).


== Další znaky globalizace ==
== Další znaky globalizace ==
2 625

editací