Strategický foresight

Strategický foresight je participativní a systematický proces shromažďování informací o budoucnosti,[1] který se zaměřuje na systematické uvažování o možných variantách budoucího vývoje, identifikaci rizik a příležitostí a na vytváření střednědobých a dlouhodobých vizí, které jsou inspirativní a podněcují k společné akci. Foresight vznikl jako reakce na rychle se měnící socioekonomický vývoj společnosti, potřebu pochopit komplexitu a vývoj nových trendů a schopnost budoucí vývoj ovlivnit.[2]

Předmětem zkoumání této metody je budoucnost, přičemž foresight je variabilní a dá se uplatnit pro zkoumání budoucího vývoje široce vymezeného tématu až po budoucí vývoj velmi specifické oblasti. Využití nalezne například v identifikaci společenských či ekonomických trendů, ve strategickém rozhodování a plánování, v inovačních procesech, zvyšování efektivity atd. Pomocí foresightu je tedy možné zkoumat například budoucí vývoj lidstva, konkrétní organizace či společnosti, trhu specifického průmyslu, poptávky konkrétního produktu nebo například budoucí vývoj daného města či jeho dílčího sektoru. Foresight však nepředpovídá budoucnost, pouze zkoumá možné vývoje budoucnosti (explorativní foresight), vytyčuje si žádoucí vývoj budoucnosti (např. pomocí vize) a nastavuje cestu k jejímu dosažení (normativní foresight).

Průzkum možného vývoje budoucnosti se skládá ze čtyř hlavních fází.

  • Zprvu se musí komplexně zmapovat historický vývoj a současný stav daného předmětu zkoumání. Pro sběr dat, analýzu a evaluaci se používají kvalitativní a kvantitativní metody či jejich kombinace (viz níže).
  • Na základě analýzy minulého a současného vývoje dochází k interpretaci dat a k analýze možných budoucností (např. tvorba scénářů alternativních budoucností, inspirativních vizí).
  • Ve chvíli, kdy jsou možné směry vývoje budoucnosti analyzovány, dochází k rozhodování. V rozhodovacích procesech se tvoří strategické a akční plány pro dosažení žádoucí budoucnosti.
  • Následně dochází k implementaci naplánovaných aktivit. Foresight tak může fungovat jako nástroj podpory strategického plánování např. pro zapojení širokého spektra aktérů, zvýšení efektivity či zvýšení pravděpodobnosti jeho naplňování.

Mezi typické nástroje foresightu patří zejména brainstroming, backcasting, občanské panely, tvorba vizí a scénářů, environmentální scanning, modelování, Delfská metoda a další (vysvětlení těchto a řady dalších metod naleznete zde). Jejich výběr záleží na několika faktorech, zejména na časovém horizontu, ve kterém se plánuje, na účelu plánování, předmětu výzkumu, výběru zapojených aktérů apod.

Jak se téma dotýká obcíEditovat

Foresight je čím dál více využíván při tvorbě veřejných politik a strategií nejen na globální a národní úrovni, ale i na regionální a místní úrovni. Pomocí foresightu mohou obce shromažďovat informace a získávat znalosti nezbytné pro jejich strategické plánování a další plánovací procesy. Metody foresightu pomáhají identifikovat možné budoucí rozvojové příležitosti a hrozby, kterým obce čelí. To obcím umožňuje včas reagovat na rychle se měnící socioekonomické podmínky a přinejlepším tyto podmínky ovlivňovat ve veřejný prospěch. Obce například mohou identifikovat, po jakých veřejných službách bude v České republice či konkrétně v jejich obci poptávka, jaké nástroje budou efektivní pro uspokojení této poptávky a jak definovat nové veřejné politiky.[3] Kromě získání nových informací, nabytí znalostí a tvorby strategií, přispívá foresight k zapojení širokého spektra aktérů do plánovacích procesů a vytváření nových vztahů a forem spolupráce.

Co mohou obce dělatEditovat

Obce by měly analyzovat možné budoucí vývoje spadající do jejich kompetence, aby budoucí vývoj byly schopny ovlivnit, tzn. využít možných příležitostí rozvoje a zároveň předejít možným rizikům a hrozbám, kterým čelí. Toho mohou docílit dlouhodobým, pravidelným a systematickým využíváním metod foresightu a jeho integrací do plánovacích a rozhodovacích procesů v obci a postupně do svého běžného fungování.

Příklady dobré praxeEditovat

Česká republikaEditovat

Ačkoli v České republice není foresight systémově používán v procesech tvorby strategií, zájem o něj existuje zejména ve výzkumné sféře, soukromé sféře a ve veřejné sféře jeho význam čím dál více narůstá.  Ve výzkumné sféře se jedná například o Technologické centrum AV ČR, Centrum pro sociální a ekonomické strategie UK a Národní vzdělávací fond (zejména NOZV). Na Univerzitě Palackého v Olomouci dokonce existuje magisterský program akreditovaný v angličtině Foresight for Environment and Development. V soukromé sféře metody foresight využívá například ČEZ.

Ve veřejné sféře se foresight začal využívat mimo jiné na Úřadu vlády ČR, např. ve Strategickém rámci Česká republika 2030, kde jsou stanoveny směry rozvoje na dalších deset let. Dobrým příkladem využití foresightu v české veřejné správě je Brno 2050. Brno 2050 je návrh vize města pro příští generace do roku 2050. Pro naplnění vize došlo také k identifikaci koncepčních kroků pro zvyšování kvality života ve městě a byly naplánovány takové projekty, aby došlo k maximálnímu využití současného potenciálu města. Vizi a strategii Brna vytvořilo město se zapojením široké veřejnosti a expertů pro dané oblasti. Také například v Moravskoslezském kraji a Zlínském kraji je foresight využíván pro identifikaci nastupujících technologií, které budou mít v budoucnu na ekonomiku regionu největší vliv.

ZahraničíEditovat

V zahraničí se foresight využívá dlouhodobě například na úřadu vlády ve Velké Británii (viz odkazy) pro potřeby britské vlády a parlamentu, a to již od roku 1993. Foresight je zde uplatňován například pro budoucnost povodní (2004), kybernetickou bezpečnost (2004), budoucnost inteligentních infrastruktur (2006), budoucnost potravin a zemědělství (2011), klimatické změny (2011), budoucnost průmyslové výroby (2013), budoucnost měst (2016) a budoucnost práce (2017).

Stejně tak ve Finsku je foresight využíván jako klíčový nástroj pro zvyšování konkurenceschopnosti a inovační výkonnosti Finska. Vládní skupina pro foresight (Government Foresight Group) zde podporuje a koordinuje foresightové aktivity na úrovni ministerstev. Dalšími zahraničními subjekty využívajícími foresight je kupříkladu Evropská komise a Evropský parlament.

Další příklady dobré praxe s podrobnějšími informacemi naleznete v publikaci Foresight – efektivní nástroj veřejné správy, od autorů z Technologického centra Akademie věd České republiky (viz odkazy).

Relevance k SDGs a strategiímEditovat

 
 
 

Integrace foresightu do plánovacích procesů obcí se váže na mnoho cílů udržitelného rozvoje OSN, což je dáno komplexní a interdisciplinární povahou toho, na co se foresight zaměřuje nebo v čem může být využit. V rámci měst a obcí se však jedná zejména o

  • cíl 11: Udržitelná města a obce,
  • cíl 16: mír, spravedlnost a udržitelné instituce a
  • cíl 17: partnerství ke splnění cílů.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Futurology | social science. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. VOROS, Author Joseph. The Futures Cone Use and History [online]. 2017-02-24 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PAZOUR, M.; POKORNÝ, O.; VALENTA, O. FORESIGHT - efektivní nástroj veřejné správy. www.tc.cz [online]. Technologické centrum AV ČR, 2017 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 

Studijní materiályEditovat

Externí odkazyEditovat

Další související stránkyEditovat




 


Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.