Kauza Turawa
Podstata případu
Turawská přehrada, běžně známá jako Turawské jezero je situovaná ve vojvodství Opole, v regionu Opolského Slezska, v Polsku. Vodní nádrž o rozloze 22 km2, maximalní hloubce 13 m a objemu 108 mil. m3, byla utvořena na řece Malá Pěna, přítoku Odry, v letech 1933-1939 s cílem retence a regulace hladiny vody[1]
Za tímto účelem byla vystavěna přehradní hráz ve výši 13 m a bylo zlikvidováno několik vesnic. Během let kolem nádrže obklopené lesy vznikla rekreační střediska a její okolí se stalo oblíbeným místem pro odpočinek a rekreaci, např. plachtění, zejména občanů z regionů Opolského a Horního Slezska. Na odtoku z nádrže se provozuje vodní elektrárna s kapacitou 1,2 MW.
Kvůli systematickým odtokům nečištěných odpadních vod z domů, statků a rekreačních středisek do nádrže, na konci 80. let, se stala závažným problémem eutrofizace. Během léta, kdy teplota vody stoupá, kvetou sinice a hygienická služba stanoví často zákaz koupele. V průběhu let způsobilo pravidelné kvetení fytoplanktonu spolu se socio-ekonomickými změnami vyvolanými transformací systému krach části rekreačních středisek.
Nicméně snížení turistického ruchu na březích a tím pádem také menší antropogenní tlak umožnily vznik divočiny a spontánní přírodní obnovu ekosystémů a vytvořily se lepší podmínky pro hnízdění ptáků. V roce 2008 byla na ploše 2 125 ha, zahrnující okolí Turawské nádrže, stanovena ptačí oblast (Special Protection Area) PLB160004 "Turawská nádrž", a tímto způsobem se oblast stala součástí sítě Natura 2000. Vyskytuje se zde minimálně 24 druhů ptáků z přílohy I Směrnice o ptácích a hodnotná stanoviště rostlin. Území patří mezi nejdůležitější stanoviště stěhovavých ptáků v Opolském Slezsku a je součástí biokoridorů. Ptačí oblast se shoduje s CHKO „Stobrawsko-Turawské lesy“[2] Samotná nádrž plní navíc důležitou úlohu pro místní rybaření.
Nádrž plní také retenční úlohu. Bohužel silné pohyby hladiny vody jsou závažným ohrožením pro stanoviště ptáků, zejména v době hnízdění. Mezí další hrozby patří odstraňování keřů a stromů na březích nádrže, rozvoj technické infrastruktury, odpadní vody a pytláctví.[3]
Na základě vědeckých výzkumů je hlavní příčinou eutrofizace nádrže fosfor pocházející z nečištěné nebo nedostatečně čištěné odpadní vody a kaly z průmyslu a výrobních podniků, domácností a rekreačních středisek[4] Odpadní vody se dostávají do nádrže řekami Malá Pěna, Libawa a přímo z okolí nádrže.[5] Hospodaření s odpadními vodami v okolí nádrže ve velké míře bylo a do určité míry stále je založeno na žumpách. Není potřeba zmiňovat, že septiky často netěsní a splašky, místo do čistíren, jsou vypouštěné do lesů nebo do okolních příkopů.
Kvalitu vody dále ohrožuje dešťová voda tekoucí ze silnic, náměstí a čerpacích stanic a chemizace zemědělství. Ohrožení se týká povrchových i podzemních vod, třeba podzemní pleistocenské nádrže číslo 334 (GZWP 334). Kvůli zónám hydrogeologického kontaktu je nádrž 344 spojená se strategickou nádrží 333 (GZWP 333), zásobující vodou Opolské vojevodství (kraj).[6]
Další závažný problém jsou miliony tun sedimentů, které kromě dalších množství fosforu obsahují i těžké kovy (zejména olovo a kadmium), které jsou desítky let vypouštěné spolu s průmyslovými odpadními vodami z oceláren, chemického průmyslu, galvanizoven apod. z Opolského a Horního Slezska do povodí Malé Pěny.
Aktéři – místní hráči
- Správa povodí s ústředím ve Vratislavi (Regionalny Zarząd Gospodarki Wodnej we Wrocławiu): Nádrž vlastní stát a řídí ji Správa povodí, která má pravomoc rozhodnout ohledně opatření pro očištění vody v nádrži. Povodí navrhuje např. stavbu další, „vstupní“ nádrže, která by pomohla zmenšit koncentraci znečištění[7] V poslední době (2014) v rámci regulace vody Správa povodí navrhla také snížení hladiny vody v nádrži v období léta, bohužel bez ohledu na ptačí hnízdiště, Nature 2000, a protesty rybářů.
- Věřejná správa vojvodství (kraje) Opole: zdůrazňuje, že bylo postaveno hodně nových čistíren v povodí Malé Pěny a kolem nádrže a bylo do toho investováno několik milionů PLN z prostředků obce, Evropské unie, a dalších.[8] Slibují zajištění dalších prostředků přidělených v rámci Operačního programu infrastruktura a životní prostředí na vylepšení vodního hospodářství a nakládání s odpadními vodami v regionu.
- Veřejná správa Slezského vojvodství (kraje): zdůrazňuje, že byly postavené nové čistírny v povodí Malé Pěny ve Slezském vojvodství.
- Veřejné správy místních obcí, mezi nimi Obec Turawa: zdůrazňuje, že v obci byly postavené nové čistírny, a žádá po Správě povodí další řešení.
- Vojvodské (krajské) inspektoráty životního prostředí v Opolí a Katovicích (Wojewódzkie Inspektoraty Ochrony Środowiska w Opolu i Katowicach) - součást národního systému monitoringu životního prostředí; instituce monitorující ve vojvodstvích mimo jiné kvalitu vody: Odborníci z inspektorátů tvrdí, že kvalita vody v nádrži se zlepšuje.[9]
- Regionální správa ochrany životního prostředí v Opoli: (Regionalna Dyrekcja Ochrony Środowiska w Opolu): schvaluje projekty s ohledem na dopad na životní prostředí, rozhoduje např. zda určitý projekt vyžaduje posuzování vlivů na životní prostředí.
- Polský rybářský svaz, oblast Opole (Okręg PZW w Opolu) – nesouhlasí se snížením hladiny vody v nádrži během letních měsíců, a to kvůli nepříznivému dopadu na ichtyofaunu nádrže. Žádá provedení spolehlivého vědeckého výzkumu o dopadu tohoto vodního hospodářství na faunu a flóru nádrže.[10]
- Průmysl a provozovny lokalizované v povodí Malé Pěny: V zájmu průmyslu je snižovaní nákladů spojených s čištěním odpadních vod a dodržením práva životního prostředí.
- Atmoterm, konzultační podnik v oblasti životního prostředí: ve zpracovaném Programu ochrany životního prostředí pro Obec Turawa doporučuje mimo jiné: omezení použití umělých hnojiv, pesticidů a herbicidů; vytváření přírodních ochranných pásem podél vodních toků, tvorbu mokřadů pro vstupní čištění vody; obnovu meandrů řek a starých říčních ramen, s cílem zvětšení přírodní kapacity řek pro samočištění; prosazení zákazu depozice škodlivých a nebezpečných látek, aeraci, stanovení podmínek používání vod různými uživateli a určení hierarchie potřeb; a další.[11]
- Sdružení pro ekologické technologie SILESIA v Opoli (Stowarzyszenie Technologii Ekologicznych SILESIA), nezisková organizace specializovaná na technicko-environmentalní expertizy: upozorňuje, že klíčové je správné čištění odpadních vod v povodí Malé Pěny a kolem nádrže, a dokud je přísun stále nového fosforu, nemá smysl čištění dna nádrže, ani žádné jiné chemické opatření. Sdružení také upozorňuje, že současné a nově stavěné čistírny odpadních vod neodstraňují dostatečně fosfor. Navíc tvrdí, že kvůli pohybům hladiny vody a přísunu stále nového množství fosforu, nemají smysl ani aeratory.[12]
- Nezávislý, občansko-přírodovědný portál Eko.opole.pl: Plní úlohu v upozorňování na problémy spojené s životním prostředím. Podporuje stanovisko Sdružení SILESIA, že klíčové je správné čištění odpadních vod, a kritizuje návrhy použití chemického preparátu. Upozorňuje, že řešení pomocí chemických látek není dlouhodobé, když je stále přísun nového fosforu, a navíc vyžaduje obrovské náklady.[13]
- Veřejnost: zahrnuje různé skupiny s různými zájmy, např. občany bydlící v obcích v přímém okolí nádrže, bydlící dále od nádrže, ale v povodí Malé pěny, občany zavislé na pitné vodě z ohrožené podzemní nádrže, zemědělce, vlastníky rekreační infrastruktury, zaměstnance a potenciální zaměstnance rekreační infrastruktury, vlastníky chat, nově přistěhované občany z města, turisty, atd. Mezi zájmy různých skupin patří platit co nejméně za vyvážení žump nebo služby spojené s kanalizací, provozovat efektivní zemědělství s co nejnižšími náklady, více pracovních míst a možností k podnikaní, lepší podmínky pro rybáření, a lepší kvalita vody a životního prostředí.
Komunikace
Všichni aktéři souhlasí, že by se nádrž měla nějak revitalizovat, ale mají odlišný názor jakým způsobem by se to mělo udělat, kdo je za další opatření zodpovědný a kdo by to měl financovat.
Mezi návrhy prosazované aktéry patří:
- vytažení a vyvezení sedimentů nákladní dopravou
- zakrytí sedimentů nepropustnou vrstvou, vytvoření druhého dna
- deaktivace sedimentů pomocí chemických látek
- odstraňování sinic z povrchu vody pomocí preparátu, který paralizuje dýchací systém sinic, které mrtvé spadnou na dno nádrže. Postřik by se prováděl na povrch vody a okolí nádrže. Je možné, že by se musel systematicky opakovat http://serwisy.gazeta.pl/wyborcza/1,68586,3125316.html
- instalace aerátorů (jednou z variant je vykácení části okolních lesů odůvodněné zlepšením větrných podmínek pro aerátory)
- stavba menší, „vstupní“ nádrže, nebo aktivace nečinné nádrže
- soustředění se na odstraňování fosforu z odpadních vod a ekologická edukace občanů
- omezení používání umělých hnojiv, pesticidů a herbicidů a tvoření přírodních ochranných pásem podél vodních toků a mokřadů pro vstupní čištění vody
- zvětšení kapacity nádrže, řek a okolních pozemků pro samočištění (diversifikace břehů nádrže, renaturizace řek, obnova mokřadů, apod.)
- vylepšení legislativy: např. zákaz depozice škodlivých a nebezpečných látek, stanovení podmínek použití vod různými uživateli
- a jiné
Konalo se několik konferencí týkajících se revitalizace nádrže, kterých se zúčastnili zastupitelé věřejné správy, Správy povodí, Inspektorátů a další. Zdá se ale, že neprobíha mnoho diskuzí s veřejností.
Úloha vědců a konzultantů
- Zpracování mnoha zpráv, článků a posudků různé kvality a občas i vzájemně v rozporu, vědci z několika institucí a univerzit a konzultanty různých firem, týkající se příčin a zdrojů eutrofizace, ohrožení podzemních vod atd.
- Zdá se, že chybí vědecké posudky z oblasti ekologie ohledně vlivu různých řešení na ekosystémy nádrže a okolí, včetně ichtiofauny, míst hnízdění ptáků, atd.
- Účast některých vědců na konferencích tykajících se nádrže.
- Konzultační úloha, bez přímého rozhodování
Závěr
- Kauza je nedořešená. Květy fytoplanktonu se zatím nepodařilo odstranit.
- Navzdory nemožnosti koupání se v nádrži, turiste oblast pořád navštěvují, zejména okolní lesy, na procházky a cyklistické exkurze. Čistá voda by ale pomohla s revitalizací rekreačních středisk a turistického sektoru. Podmínkou úspěchu je rozvoj turistiky na základě podmínek udržitelného rozvoje a nejvyšších ekologických standardů ochrany přírody (ochrany hodnotných stanovišť fauny a flory, čištění odpadních vod z rekreačních středisk, atd.)
- Pro vyřešení eutrofizace je nutné řešit problém odpadních vod strategicky-
- Další otázkou je jak vyřešit problém toxických sedimentů bez negativního dopadu na životní prostředí, zdraví a podzemní nádrže (včetně strategické nádrže zásobující vodou vojevodství)-
Odkazy/Literatura
Reference
- ↑ Stránky obce Turawa, část "Jezero"
- ↑ http://obszary.natura2000.org.pl/index.php?s=obszar&id=443.
- ↑ http://obszary.natura2000.org.pl/index.php?s=obszar&id=443
- ↑ http://www.pzits.not.pl/docs/ksiazki/Odra_2010/Rak%20281-293.pdf.
- ↑ http://www.turawa.pl/cms/php/strona.php3?cms=cms_turaw&lad=a&id_dzi=17&id_dok=1802&id_men=61&powrot=1&slowo_szuk=&gdzie_szuk=&id_men_szuk=0
- ↑ http://www.turawa.pl/cms/php/strona.php3?cms=cms_turaw&lad=a&id_dzi=17&id_dok=701&id_men=61&powrot=1&slowo_szuk=&gdzie_szuk=&id_men_szuk=0
- ↑ http://wiadomosci.onet.pl/opole/samorzad-wybrac-metode-oczyszczenia-jeziora-turawskiego/70rwr.
- ↑ http://wiadomosci.onet.pl/opole/samorzad-wybrac-metode-oczyszczenia-jeziora-turawskiego/70rwr
- ↑ http://wiadomosci.onet.pl/opole/samorzad-wybrac-metode-oczyszczenia-jeziora-turawskiego/70rwr
- ↑ http://www.pzw.org.pl/opole/wiadomosci/88080/60/dzialania_okregu_pzw_w_opolu_w_sprawie_zbiornika_turawa
- ↑ http://www.turawa.pl/cms/php/strona.php3?cms=cms_turaw&lad=a&id_dzi=17&id_dok=701&id_men=61&powrot=1&slowo_szuk=&gdzie_szuk=&id_men_szuk=0
- ↑ http://ste-silesia.org/natura-2000-winna-zapasci-turystycznej-turawy/
- ↑ http://eko.opole.pl/?p=3638
Externí odkazy
- O nádrži a okolí
- http://obszary.natura2000.org.pl/index.php?s=obszar&id=443
- http://www.turawa.pl/cms/php/strona.php3?cms=cms_turaw&lad=a&id_dzi=11&id_men=20
Literatura
- Různé návrhy řešení
- Gurwin, J. (2010) Zagrożenie wódpodziemnych w ocenie oddziaływania na środowisko planowanej renaturalizacji zbiornika retencyjnego Turawa (Groundwater Hazard Regarding Environmental Impact Assessment of Renaturalisation of the Turawa Reservoir) Biuletyn Państwowego Instytutu Geologicznego, 440
- Broś, K. (2012) Studium wykonalności dla projektu „Rewitalizacja zbiornika retencyjnego Turawa na rzece Mała Panew” (Feasibility study) http://wroclaw.rzgw.gov.pl/files_mce/Turawa/2_urs_wroc_aw.pdf
- http://serwisy.gazeta.pl/wyborcza/1,68586,3125316.html
- http://eko.opole.pl/?p=3638
- http://wiadomosci.onet.pl/opole/samorzad-wybrac-metode-oczyszczenia-jeziora-turawskiego/70rwr.
- http://www.turawa.pl/cms/php/strona.php3?cms=cms_turaw&lad=a&id_dzi=17&id_dok=701&id_men=61&powrot=1&slowo_szuk=&gdzie_szuk=&id_men_szuk=0
- http://www.turawa.pl/cms/php/strona.php3?cms=cms_turaw&lad=a&id_dzi=17&id_dok=1802&id_men=61&powrot=1&slowo_szuk=&gdzie_szuk=&id_men_szuk=0
- Více o problému
- http://www.wsew.edu.pl/uploaded/journal/4%202013/Glony%20wskaznikowe%20w%20turawskim%20zbiorniku%20retencyjnym.pdf
- http://www.pzits.not.pl/docs/ksiazki/Odra_2010/Rak%20281-293.pdf
- http://tchie.uni.opole.pl/freeECE/S_16_3/FrankeSagajdakow_16%283%29.pdf
Viz podobný kauzální případ v České republice:
- Orlická nádrž (odkaz na kauzalní případ v rámci envi wiki)