Třídění států v databázi OSN: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (Nahrazení textu „{{upravit martin}}“ textem „{{upravit}}“)
 
Řádek 22: Řádek 22:


[[Kategorie:OSN]] [[Kategorie:Globalizace]]
[[Kategorie:OSN]] [[Kategorie:Globalizace]]
{{upravit martin}}
{{upravit}}

Aktuální verze z 14. 5. 2016, 21:33

Zajímavým pohledem na problematiku neformálních skupin států je databáze OSN. Státy světa se z analytických důvodů člení podle několika kritérií, z nichž největší důležitost je přičítána ukazatelům ekonomickým. Nejčastěji se proto můžeme setkat se tříděním států v závislosti na jejich hospodářské vyspělosti či typu ekonomiky. Podle těchto kritérií se státy dělí na vyspělé (průmyslové), rozvíjející se a rozvojové, respektive na státy s tržní a plánovanou (řízenou) ekonomikou.

Rozvojové státy[editovat | editovat zdroj]

Největší skupina států je tvořena tzv. rozvojovými státy, o nichž se občas hovoří jako o zemích tzv. třetího světa. V podstatě to jsou téměř všechny státy Afriky, Asie (mimo Japonska a v některých případech i tzv. nově industrializovaných zemí: Hongkong, Jižní Korea, Singapur a Tchajwan), státy Latinské Ameriky, Karibiku a Oceánie (mimo Austrá­lie a Nového Zélandu).

Státy vyvážející energetické suroviny[editovat | editovat zdroj]

Zajímavou skupinou rozvojových zemí jsou ty, které patří mezi státy vyvážející energetické suroviny, zejména ropu. Mezi země, kde se ropa podílí z více než 50 % na celkovém vývo­zu, patří: Alžírsko, Angola, Bahrain, Kongo, Gabun, Írán, Irák, Libye, Nigérie, Omán, Katar, Saúdská Arábie, Trinidad a Tobago, Spojené arabské emiráty a Venezuela.

Státy exportující průmyslové výrobky[editovat | editovat zdroj]

Význam­nou pozici mezi rozvojovými zeměmi mají ty státy, na jejichž exportu se více než z 50 % podílí průmyslové výrobky. Jsou to: Čína, Honkong, Izrael, Korea, Libanon, Singapur a Tchajwan.

Věřitelské země[editovat | editovat zdroj]

OSN mezi rozvojovými státy eviduje skupinu tzv. věřitelských zemí: Kuvait, Libye, Omán, Katar, Saúdská Arábie, Tchajwan a Spojené arabské emiráty. S výjimkou Tchajwanu se jedná o samé ropné „emiráty“. Jistě není překvapivé, že je to nejmenší skupina rozvojových zemí, kterou OSN sleduje. Zato skupina dlužnických států je vůbec největší, čítá celkem 125 států.

Geograficky znevýhodněné státy[editovat | editovat zdroj]

Mezi vážně geograficky znevýhodněné státy – přičemž toto znevýhodnění zásadním způ­sobem negativně ovlivňuje jejich hospodářství – jsou řazeny země nemající přístup k moři. Mezi tzv. uzavřené (land-locked), či vnitrozemské rozvojové státy patří: Afghánistán, Arménie, Ázerbajdžán, Bhútán, Bolivie, Botswana, Burkina Faso, Burundi, Středoafric­ká republika, Čad, Etiopie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Laos, Lesotho, Malawi, Mali, Mon­golsko, Nepál, Niger, Paraguay, Rwanda, Svazijsko, Tádžikistán, Turkmenistán, Uganda, Uzbekistán, Zambie a Zimbabwe (OSN, 2002, str. 111–136).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]