Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů: Porovnání verzí

Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů (editovat)

Verze z 4. 2. 2008, 10:50

Přidáno 23 bajtů , 4. 2. 2008

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Jiří Dlouhý

autoreview, Byrokraté, Revizoři, editor, reviewer, Správci, Editoři ovládacích prvků

2 625

editací

Verze z 1. 12. 2007, 12:27 (editovat) Admin (diskuse \| příspěvky) (Nová stránka: V průběhu jednání o Kjótském protokolu některé zúčastněné strany, zástupci států nebo dokonce přímo zástupci jednotlivých hospodářských odvětví, požádaly o ...)		Verze z 4. 2. 2008, 10:50 (editovat) (zrušit editaci) Jiří Dlouhý (diskuse \| příspěvky) Bez shrnutí editace Porovnání s novější verzí →
Řádek 1:		Řádek 1:
	V průběhu jednání o Kjótském protokolu některé zúčastněné strany, zástupci států nebo dokonce přímo zástupci jednotlivých hospodářských odvětví, ~~požádaly~~ o nástroj směny mezi aktéry a tento nástroj získaly. Nikdo nevystoupil proti myšlence určit každé zemi a každé velké světové oblasti kvantitativní cíl stanovující buď snížení emisí, nebo jejich udržení na současné úrovni, nebo jejich řízený růst. Představa je taková, že všichni aktéři a všechna odvětví lidské činnosti se nebudou vyvíjet ve stejném rytmu a že je proto potřeba nalézt mechanismus, který by umožňoval nejlepším žákům prodávat své dobré známky opozdilcům. Tyto dobré známky na sebe vzaly podobu emisních povolení. Subjekt, který splní a překročí jemu stanovené cíle, je oprávněn prodat takto vzniklý přebytek zaostávajícímu subjektu, který tak získá odklad pro uvedení své činnosti do souladu se stanovenými cíli.		V průběhu jednání o [[Kjótský protokol\|Kjótském protokolu]] některé zúčastněné strany, zástupci států nebo dokonce přímo zástupci jednotlivých hospodářských odvětví, požádali o nástroj směny mezi aktéry a tento nástroj získaly. Nikdo nevystoupil proti myšlence určit každé zemi a každé velké světové oblasti kvantitativní cíl stanovující buď snížení emisí, nebo jejich udržení na současné úrovni, nebo jejich řízený růst. Představa je taková, že všichni aktéři a všechna odvětví lidské činnosti se nebudou vyvíjet ve stejném rytmu a že je proto potřeba nalézt mechanismus, který by umožňoval nejlepším žákům prodávat své dobré známky opozdilcům. Tyto dobré známky na sebe vzaly podobu emisních povolení. Subjekt, který splní a překročí jemu stanovené cíle, je oprávněn prodat takto vzniklý přebytek zaostávajícímu subjektu, který tak získá odklad pro uvedení své činnosti do souladu se stanovenými cíli.

	Vytvořením tzv. uhlíkového povolení (povolení k emisím skleníkových plynů) jako hodnoty obchodovatelné na trhu vzniká první mezinárodní měna, která se týká pouze těch geografických oblastí a zemí, které dohodu podepsaly. Je zřejmé, že odvětví, která by mohla snadno překročit například cíl stanovený pro Evropu, jímž je snížení o osm procent, budou mít možnost vytvořit si portfolio uhlíkových povolení. To neuniklo veřejnoprávním a soukromoprávním investorům, kteří tedy zkoumali možnost nasměrování investic k operacím, jejichž cílem by bylo snížit objem vypouštěného uhlíku. Tato strana mince by tedy mohla spustit dynamiku odvětví i jednotlivých producentů. Některé práce jdou až k pokusům o vytvoření územních přístrojových/palubních desek…		Vytvořením tzv. uhlíkového povolení (povolení k emisím skleníkových plynů) jako hodnoty obchodovatelné na trhu vzniká první mezinárodní měna, která se týká pouze těch geografických oblastí a zemí, které dohodu podepsaly. Je zřejmé, že odvětví, která by mohla snadno překročit například cíl stanovený pro Evropu, jímž je snížení o osm procent, budou mít možnost vytvořit si portfolio uhlíkových povolení. To neuniklo veřejnoprávním a soukromoprávním investorům, kteří tedy zkoumali možnost nasměrování investic k operacím, jejichž cílem by bylo snížit objem vypouštěného uhlíku. Tato strana mince by tedy mohla spustit dynamiku odvětví i jednotlivých producentů. Některé práce jdou až k pokusům o vytvoření územních přístrojových/palubních desek…