Strategie řešení globálních problémů: Porovnání verzí

Návrhy na řešení globálních problémů představuje koncept '''Globálního Marshallova plánu''' z roku 2003. Obsahem návrhu je realizace cílů přijatých právě na milleniovém zasedání OSN v r. 2000 , tzv. MDGs, Millenium Development Goals:

*Snížení počtu lidí, žijících ve světovém měřítku za méně než 1 USD na den na polovinu (nyní víc než 1 mld).

*Možnost dosáhnout úplné základní školní vzdělání pro všechny děti.

*Snížení dětské úmrtnosti na třetinu současných hodnot.

*Podstatné zlepšení zdravotního stavu matek.

*Obrácení trendů výskytu HIV/AIDS, malárie jakož i ostatních epidemických chorob.

*Zřízení nového partnerství pro rozvoj:

**rozvoj otevřeného světového obchodního a finančního systému ve vhodných rámcových podmínkách,

**zajištění cenově dostupného přístupu k lékům,

**zajištění všem přístupu k moderním technologiím.

Klíčovou otázku tohoto projektu představuje jeho finanční zajištění: navrhuje tři formy získávání potřebných finančních prostředků, a to jednak prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (IMF), jednak prostřednictvím tzv. ''Tobinovy daně'', známého finančního projektu. Konečně třetí formou by měl být poplatek z objemu světového obchodu. Pro uskutečnění cílů projektu by se měly zavést standardy; jejich dodržování a kontrola by měly být věcí jak hospodářských aktérů, tak aktérů občanské společnosti. Na počátku by se měly uplatňovat standardy Mezinárodní organizace práce (ILO) a standardy mezinárodních smluv. Klíčovou roli by měla sehrát Světová obchodí organizace (WTO).

Nicméně je zřejmě třeba teprve hledat řešení globálních problémů a „globálního řízení“. Všechny dříve uvedené náměty by proto zasluhovaly zhodnocení věcných obsahů a v souvislosti s tím i definování požadavků kladených na jejich institucionální a mezinárodněprávní zajištění. I ze střízlivého hodnocení stávající situace světa, jeho globalizace, globálních problémů vyplývá, že Evropané by takový úkol měli realizovat především na půdě jejich identitě nejbližší – tj. v rámci Evropské unie.

*Mezřický, V. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 11–24. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

*NIC (2004). Mapping the Global Future. Report of the National Intelligence Council‘s 2020 Project. Washington: National Intelligence Council, 2004. In: http://www.dni.gov/nic/NIC_globaltrend2020.html

*OECD (2001). Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti. EKONOM 34 /2001