Rozvojová agenda po roce 2015: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 63 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Rozvojová agenda po roce 2015''' (''Post-2015 Development Agenda'') se vztahuje k připravované koncepci udržitelného rozvoje, která by měla implementovat [[Cíle udržitelného rozvoje|Cíle udržitelného rozvoje]] (''Sustainable Development Goals - SDGs'') a navázat na [[Rozvojové cíle milénia|Rozvojové cíle milénia]] (''Millennium Development Goals - MDGs'').
[[Soubor:Flag of the United Nations.svg|200 px|right]]
'''Rozvojová agenda po roce 2015''' (''Post-2015 Development Agenda'') je chystaný koncept cílů, dohod a závazků, týkající se [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]], kterou připravuje [[Organizace spojených národů|Organizace spojených národů (OSN)]]. Tato koncepce vzniká současně s etablováním [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]] (''Sustainable Development Goals - SDGs''), které navazují na [[Rozvojové cíle milénia|Rozvojové cíle milénia]] (''Millennium Development Goals - MDGs'').


== Návaznost na Rozvojové cíle milénia ==
== Návaznost na Rozvojové cíle milénia ==


Osm Rozvojových cílů milénia se stalo důležitým milníkem v národních i globálních snahách o [[Udržitelný rozvoj|Udržitelný rozvoj]]. Tato koncepce, nejdůležitějších cílů udržitelného rozvoje, napomohla k uvědomění si - následných řešení a pokusů o vyřešení - nejpalčivějších problémů, kterým lidstvo v současnosti čelí.<ref>http://www.un.org/millenniumgoals/</ref> Přes značné úsilí pověřených orgánů [[Organizace spojených národů|Organizace spojených národů]] je dosažení těchto cílů velice problematické, v globálním měřítku nerovnoměrné a do roku 2015 nereálné. Ve snaze o dosažení některých bodů rozvojových cílů Milénia bude tedy potřeba pokračovat i poté.
Osm Rozvojových cílů milénia se stalo důležitým milníkem v národních i globálních snahách o [[Udržitelný rozvoj|udržitelný rozvoj]]. Tato koncepce nejdůležitějších cílů udržitelného rozvoje napomohla k tomu, že si lidstvo uvědomilo a následně se pokouší řešit nejpalčivější problémy, kterým v současnosti čelí.<ref>http://www.un.org/millenniumgoals/</ref> Přes značné úsilí pověřených orgánů OSN je dosažení těchto cílů velice problematické, v globálním měřítku nerovnoměrné a do roku 2015 nereálné. Ve snaze o dosažení některých bodů Rozvojových cílů milénia bude tedy potřeba pokračovat i poté.


[http://www.un.org/en/mdg/summit2010/pdf/outcome_documentN1051260.pdf Závěrečný dokument] schválený v roce 2010 na Vrcholovém setkání Valného shromáždění OSN zaměřeného na Rozvojové cíle milénia ([http://www.un.org/en/mdg/summit2010/pdf/outcome_documentN1051260.pdf ''High-level Plenary Meeting of the General Assembly on the MDGs'']) žádá [[w:cz:Generální tajemník OSN|Generálního tajemníka OSN]], aby začal pomýšlet na Rozvojovou agendu po roce 2015 a zahrnul svá doporučení na zrychlení pokroku, co se týče Rozvojových cílů milénia své výroční zprávě.
V [http://www.un.org/en/mdg/summit2010/pdf/outcome_documentN1051260.pdf Závěrečném dokumentu] schváleném v roce 2010 na Vrcholovém setkání Valného shromáždění OSN zaměřeného na Rozvojové cíle milénia (''High-level Plenary Meeting of the General Assembly on the MDGs'') je kladen požadavek na [[w:cs:Generální tajemník OSN|Generálního tajemníka OSN]], aby začal pomýšlet na Rozvojovou agendu po roce 2015 a zahrnul svá doporučení ohledně zrychlení pokroku (co se týče Rozvojových cílů milénia) ve své výroční zprávě.
Závěry, které vzešly z [[Konference Rio+20|Konference Rio+20]] ([http://sustainabledevelopment.un.org/rio20.html ''Rio+20 Conference'']) záhajily mezivládní proces vedoucí k přípravám souboru [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]]. Podle vyjádření OSN panuje široká shoda na potřebách vzájemného propojení mezi oběma procesy (MDGs a SDGs) a jejich implementaci v jednu globální rozvojovou agendu pro období po roce 2015, v jejímž centru bude stát [[Udržitelný rozvoj|Udržitelný rozvoj]].<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml</ref>


V návaznosti na úspěch při posuzování uskutečnování MDGs prostřednictvím Výročního ministerského hodnocení (''the Annual Ministerial Review - AMR'')<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/amr/index.shtml</ref>, Ekonomická a Sociální Rada (''the Economic and Social Council - ECOSOC'') by měla hrát hrát hlavní roli v přípravách, implementaci a následování, co se týče rozvojové agendy následující po roce 2015.<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/</ref>
== Implementace Cílů udržitelného rozvoje ==
Kromě toho, byl zahájen dialog prostřednictvím Fóra pro rozvojovou spolupráci ''(Development Cooperation Forum - DCF)''<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/dcf/index.shtml</ref> o možných rysech obnoveného globálního partnerství pro rozvoj, jejich monitorování a rozdělení zodpovědnosti. Zástupci vlád, občanské společnosti, dobročinných organizací, akademické obce a soukromého sektoru jsou zapojeni do této debaty, které rovněž zkoumá širší důsledky pro rozvojovou spolupráci v návaznosti na rozvojovou agendu následující po roce 2015.


Generální tajemník zřídil Skupinu pro systémové úkoly OSN ([http://www.un.org/en/development/desa/policy/untaskteam_undf/them_tp.shtml ''the UN System Task Team'']) zaměřenou na Rozvojovou agendu po roce 2015. Předsedá mu Oddělení pro ekonomické a sociální záležitosti (''the Department of Economic and Social Affairs'') a Rozvojový program OSN (''the United Nations Development Programme''), ve skupině spojuje své síly více než [http://www.un.org/en/development/desa/policy/untaskteam_undf/untt_members.pdf 60 úřadů a mezinárodních organizací při OSN].
Závěry, které vzešly z [[Konference Rio+20|Konference Rio+20]] ([http://sustainabledevelopment.un.org/rio20.html ''Rio+20 Conference'']) záhajily mezivládní proces vedoucí k přípravám souboru [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]]. Podle vyjádření OSN panuje široká shoda v uvědomění si potřeby vzájemného propojení mezi oběma procesy (MDGs a SDGs) a jejich implementaci v jednu globální Rozvojovou agendu pro období po roce 2015, v jejímž centru bude stát [[Udržitelný rozvoj|udržitelný rozvoj]].<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml</ref>


Skupina pro systémové úkoly se v současnosti zaměřuje na analýzu globálního partnerství pro rozvoj a monitorování, indikátory a prostředky financování udržitelného rozvoje. Navíc, Skupina pro technickou podporu (''the Technical Support Team'') poskytuje vstupy do Otevřené pracovní skupiny (''Open Working Group'') Valného shromáždění zaměřené na SDGs, která byla zřízena pod křídly Skupiny pro systémové úkoly k tomu aby zajistila včasné sblížení procesů týkající se SDGs a Rozvojové agendy po roce 2015
V návaznosti na úspěch při posuzování realizace MDGs prostřednictvím Výročního ministerského hodnocení (''the Annual Ministerial Review - AMR'')<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/amr/index.shtml</ref>, byl také zde ustanoven dozorčí orgán v podobě Ekonomické a Sociální Rady (''the Economic and Social Council - ECOSOC''), který bude hrát hlavní roli v přípravách, implementaci a prosazování rozvojové agendy po roce 2015.<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/</ref>
Kromě toho, byl zahájen dialog prostřednictvím Fóra pro rozvojovou spolupráci ''(Development Cooperation Forum - DCF)''<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/dcf/index.shtml</ref> o možných rysech obnoveného globálního partnerství pro rozvoj, jejich monitorování a rozdělení zodpovědnosti. Zástupci vlád, občanské společnosti, dobročinných organizací, akademické obce a soukromého sektoru jsou zapojeni do této diskuze, která rovněž zkoumá širší důsledky pro rozvojovou spolupráci v návaznosti na Rozvojovou agendu po roce 2015.


== Skupina OSN pro systémové úkoly ==


Generální tajemník zřídil Skupinu OSN pro systémové úkoly ([http://www.un.org/en/development/desa/policy/untaskteam_undf/them_tp.shtml ''the UN System Task Team'']) zaměřenou na Rozvojovou agendu po roce 2015. Předsedá mu Oddělení pro ekonomické a sociální záležitosti (''the Department of Economic and Social Affairs'') a Rozvojový program OSN (''the United Nations Development Programme''), ve skupině je sdruženo více než [http://www.un.org/en/development/desa/policy/untaskteam_undf/untt_members.pdf 60 úřadů a mezinárodních organizací působících při OSN].


Skupina pro systémové úkoly se v současnosti zaměřuje na analýzu globálního partnerství pro rozvoj a monitorování, indikátory a prostředky financování udržitelného rozvoje. Přidružená Skupina pro technickou podporu (''the Technical Support Team''), která byla zřízena pod křídly Skupiny pro systémové úkoly k tomu, aby zajistila včasné sblížení procesů týkající se SDGs a Rozvojové agendy po roce 2015, poskytuje vstupy do Otevřené pracovní skupiny (''Open Working Group'') Valného shromáždění zaměřené na SDGs,


Ve své první zprávě Generálnímu tajemníkovi v květnu 2012 ([http://www.un.org/millenniumgoals/pdf/Post_2015_UNTTreport.pdf ''Realizing the Future We Want for All'']), popisuje Skupina pro systémové úkoly vizi pro Rozvojovou agendu po roce 2015 a navrhuje čtyři klíčové dimenze sestávající z ekonomického a sociálního rozvoje, udržitelného rozvoje životního prostředí a míru a bezpečí. Členové skupiny také připravují soubor 18 návrhů, které zkoumají jak mohou být rozdílná témata reflektována v novém rámci.


In its first report to the Secretary-General in May 2012, Realizing the Future We Want for All, the Task Team outlines a vision for the post-2015 development agenda and suggests four key dimensions of inclusive economic and social development, environmental sustainability and peace and security. Members of the Task Team also prepared a set of 18 think pieces that explore how different themes could potentially be reflected in a new framework.
Skupina pro systémové úkoly vydala v březnu 2013 druhou zprávu zaměřenou na obnovené globální partnerství pro rozvoj [http://www.un.org/en/development/desa/policy/untaskteam_undf/report2.shtml ''A Renewed Global Partnership for Development'']. Tato zpráva navrhuje doporučení na klíčové dimenze a možný rozměr pro globální partnerství v období následujícím po roce 2015. Podává doporučení, že partnerství by mělo zahrnovat univerzální závazky ,,vyžadující akci" ze všech zemích, v souladu s jejich situací. Mělo by být vybudováno na již existujících závazcích jako jsou MDGs, Konzensu z Monterey (''the Monterey Consensus''), a Realizačního plán z Johannesburgu (''the Johannesburg Plan of Implementation''), za předpokladu, že bude rozšířen a posílen o konkrétní body, týkající se širokého množství globálních problémů, které před námi stojí v současné době.


The Task Team published a second report on A Renewed Global Partnership for Development in March 2013. The report provides recommendations on key dimensions and a potential format for a global partnership in the post-2015 era. It advises that the partnership should include universal commitments calling for actions from all countries, according to their national capabilities. It should build on existing commitments such as those reflected in the MDGs, the Monterey Consensus and the Johannesburg Plan of Implementation, but must also be broadened and strengthened to address the large array of global challenges we face today.
== Vrcholový panel významných osobností ==


In July 2012, the Secretary-General launched his High-level Panel of Eminent Persons to provide guidance and recommendations on the post-2015 development agenda. The panel is chaired by the Presidents of Indonesia and Liberia and the Prime Minister of the United Kingdom. Its 27 members include representatives from the private sector, academia, civil society and local authorities. The Panel will publish its report in May 2013.
V červnu 2012 Generální tajemník ustanovil svůj Vrcholový panel významných osobností (''High‐Level Panel of Eminent Persons'')<ref>http://www.post2015hlp.org/
</ref> k zajištění poskytnutí informací a doporučení týkající se rozvojové agendy následující po roce 2015. Panelu předsedá prezident Indonésie a Libérie a ministerský předseda Velké Británie. Jeho 27 členů zahrnuje představitele ze soukromého sektoru, akademické sféry, občanské společnosti a místních úřadů. Po sérii setkání (New York, Londýn, Monrovia, Bali) předložil panel svou zprávu ([http://www.un.org/sg/management/pdf/HLP_P2015_Report.pdf A New Global Parnership: Eradicate Poverty and Transform Economies through Sustainable Development]). V ní vytyčil 5 klíčových doporučení pro agendu po roce 2015:


National consultations on a post-2015 development agenda are under way in more than 70 countries. The United Nations Development Group has organized a set of eleven thematic consultations, on conflict and fragility; education; environmental sustainability; governance; growth and employment; health; hunger, food and nutrition; inequalities; population dynamics; energy; and water. A report with the preliminary findings from the national and thematic consultations was launched in March 2013.
* '''Podpora potřebných''' (''Leave No One Behind'') - V návaznosti na MDGs dále odstraňovat diskriminaci, chudobu, zlepšovat životní podmínky.


* '''Umístění udržitelného rozvoje do centra dění''' (''Put Sustainable Development at the Core'') - Podpora udržitelného rozvoje skrze principy zelené ekonomiky (''Green economy'')


* '''Ekonomická transformace do všezahrnujícího růstu s dostatkem pracovních příležitostí''' (''Transform Economies for Jobs and Inclusive Growth'') - eliminace chudoby a podpora střední třídy skrze ekonomický rozvoj, upravit regulační pravidla, tak aby nesvazovala ale usnadňovala podnikání při respektování etických pravidel a závazných norem udržitelného rozvoje.


* '''Podpora mírových a efektivních řešení a otevřených a zodpovědných veřejných institucí''' (''Build Peace and Effective, Open and Accountable Public Institutions'') - Prohlubování dialogu mezi vládami a jednotlivými subjekty občanské společnosti


* '''Vytvoření nového globálního partnerství''' (''Forge a new Global Partnership'') - Jeden z nejdůležitějších úkolů (a zároveň nejobtížnějších); potřeba vytvořit novou dohodu, týkající se udržitelného rozvoje, která bude přijatelná pro všechny zúčastněné subjekty.


== Jednání předcházející konferenci v Addis Abebě ==


Diskuze zaměřené na Rozvojovou agendu po roce 2015 probíhají ve více než 70 zemích. Rozvojová skupina při OSN (''The United Nations Development Group'') vymezila soubor jedenácti tematických konzultací zaměřených na: konflikty a nestabilitu; vzdělání; udržitelnost životního prostředí; správu věcí veřejných; růst a zaměstnanost; zdraví; hladovění; potraviny a výživu; nerovnosti; populační vývoj; energii; vodu. [http://www.un.org/en/development/desa/policy/untaskteam_undf/glob_dev_rep_2013.pdf Zpráva] s předběžnými zjištěními z národních a tematických konzultací byla zveřejněna v březnu 2013.<ref>http://www.undg.org/.</ref> Následně proběhlo mnoho výzkumů, které mapují současnou situaci a zabývají se možnými výhledy a návrhy opatření do budoucna. Jedním z nich je i celosvětově prováděný průzkum nazvaný [[MŮJ Svět (MY World)]].


V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na Rozvojovou agendu po roce 2015 a Cíle udržitelného rozvoje (''International Symposium on the Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals''), které se mělo uskutečnit v australském Sydney. <ref>http://www.sdgp2015.com/</ref> To bylo ale následně zrušeno z důvodů snížení finanční podpory od australské vlády.<ref>https://www.linkedin.com/groups/Cancellation-International-Symposium-on-Sustainable-6500592.S.5872860530124812292</ref>


V současné době probíhá v rámci OSN proces směřující k určení nového globálního rozvojového rámce, který nahradí v roce 2015 končící [[Rozvojové cíle milénia]]. Definování a etablování nových cílů a agendy je poměrně náročné (vzhledem k tomu, že je potřeba nalézt společný konzensus mezi jednotlivými členskými státy). Pro vytváření koncepce Rozvojové agendy po roce 2015 je pak stěžejní dialog mezi společenskými skupinami a aktéry (tzv. stakeholdery) z různých oblastí (zahrnující i sféru byznysu).
<ref>https://www.unglobalcompact.org/issues/partnerships/post_2015_development_agenda.html</ref>


19. července 2014 Otevřená pracovní skupina Valného shromáždění OSN na Cíle udržitelného rozvoje ''(the UN General Assembly's Open Working Group on Sustainable Development Goals - OWG)'' podala návrh na koncepci Cílů udržitelného rozvoje. Tento návrh obsahoval 17 cílů se 169 dílčími objekty pokrývající širokou škálu témat udržitelného rozvoje. Týkají se například problematiky eliminace chudoby a hladu, zlepšení zdraví a vzdělání, směřování k udržitelnějším sídlům, boje proti změně klimatu, ochrany oceánů a lesů. <ref>https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/4538pressowg13.pdf</ref>


Konkrétní cíle jsou pak zveřejněny [https://sustainabledevelopment.un.org/sdgsproposal zde]. Dne 4. prosince 2014 Valné shromáždění OSN přijalo souhrnnou zprávu generálního tajemníka s názvem [http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/69/700&Lang=E Cesta k důstojnosti 2030: ukončení chudoby, přeměna života a ochrana planety] ''(The road to dignity by 2030: ending poverty, transforming all lives and protecting the planet)'', která apeluje na to, že etablování Rozvojové agendy po roce 2015 a Cílů udržitelného rozvoje by mělo reflektovat tyto návrhy. <ref>http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/69/700&Lang=E</ref> Aktuální informace jsou zveřejňovány na platformě OSN zabývající se udržitelným rozvojem ([https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/5527SR_advance%20unedited_final.pdf zde]).


Důležitým aspektem pro další aktivity směřující k implementaci globálního rozvojového rámce je vazba na financování rozvoje a jeho způsob. Významným impluzem pro další rozvojovou spolupráci, bude v pořadí již třetí [http://www.un.org/esa/ffd/overview/third-conference-ffd.html Mezinárodní konference o financování rozvoje] (International Conference on Financing for Development), která se bude konat 13. - 16. července 2015 v etiopské Addis Abebě. Zúčastní se jí významní političtí zástupci z mnoha zemí, hlavy států, ministři financí, zahraničních věcí, stejně jako všichni relevantní stakeholdeři z řad institucí, nevládní organizace a subjekty podnikatelského sektoru. Výsledky konference se budou reflektovat v dalším mezivládním jednání a tvorbě výsledného konzensu a měly by tak představovat významný příspěvek k rozvoji a podpoře realizace rozvojové agendy po roce 2015. <ref>http://www.un.org/esa/ffd/overview/third-conference-ffd.html</ref>
[[Globální změna klimatu]] má značný vliv na rozvojovou problematiku, vazba na klimatická vyjednávání je součástí tvorby Rozvojové agendy a Cílů udržitelného rozvoje. ,,Společná akce proti klimatické změně se pravděpodobně stane jedním z SDGs. Bude to ale téma, které bude diskutováno i mimo agendu SDGs. Diskuse naváží na úspěšný klimatický summit 2014, svolaný generálním tajemníkem a na 20. konferenci stran (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v Limě na konci loňského roku a upínat se budou ke [http://newsroom.unfccc.int/lima/ konferenci COP-21 v Paříži] v prosinci 2015."<ref>http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1967</ref>
Shody na konečné podobě této agendy a koncepce Cílů udržitelného rozvoje zatím nicméně dosaženo nebylo a proces definování a úprav stále probíhá. Delegáti z různých zemí vyjádřili názory na konkrétní aspekty toho, čeho by měly tyto cíle dosáhnout. Pro finalizaci koncepce Cílů udržitelného rozvoje a Rozvojové agendy po roce 2015 pak budou důležitá jednání a závěry konference OSN v New Yorku, která se uskuteční v září 2015.<ref>http://sd.iisd.org/events/70th-session-of-the-un-general-assembly-unga-70/</ref> Česká republika se na aktivitách mezinárodního společenství v této oblasti také podílí. V nedávné době došlo v ČR k restrukturalizaci [http://www.vlada.cz/cz/ppov/rada-vlady-pro-udrzitelny-rozvoj--120432/ Rady vlády pro udržitelný rozvoj], která plní mj. funkci poradního orgánu vlády pro směřování k udržitelnému rozvoji České republiky.<ref>http://www.vlada.cz/cz/ppov/rada-vlady-pro-udrzitelny-rozvoj--120432/</ref>
Pro lepší orientaci v problematice udržitelného rozvoje a komunikaci vazeb mezi jejími jednotlivými aspekty (klimatická vyjednávání, Rozvojová agenda po roce 2015, Cíle udržitelného rozvoje) vypracovala Organizace spojených národů [https://sustainabledevelopment.un.org/sdinaction/newsletter/jan2015 komunikační strategii 2015: Time for Global Action] (na jejíž [https://sustainabledevelopment.un.org/sdinaction/newsletter/jan2015 stránkách] je možné se přihlásit k odběru newsletteru), která si klade za cíl sjednotit postup celého systému OSN vůči veřejnosti, médiím, politikům, nevládním organizacím a dalším hráčům a napomoci úspěšným výsledkům. <ref>http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1967</ref>
== Výsledky konference v Addis Abebě ==
Konferenci předcházely mnohé diskuze v různých zemích i na mezinárodní úrovni. V České republice uspořádalo FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci spolu se sdružením Glopolis diskuzní panel a besedu [http://www.fors.cz/2015/07/01/pozvanka-na-snidani-k-mezinarodni-konferenci-v-addis-abebe/#.Vatc_65D_RY ,,k mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Addis Abebě"]. Jedním z hlavních témat předkonferenčních setkání bylo především hodnocení současného stavu Rozvojové spolupráce. Pozornost byla věnována také širším souvislostem a aktuálním tématům, např. jak agenda konference v Addis Abebě souvisí s mezinárodní migrací, jak snížit daňové úniky a přivést tak do rozvojových zemí více peněz.
Po četných jednáních (oficiálních i kuloárních) bylo na konferenci nakonec dosaženo dohody. Jejím výsledkem je zpráva Akční agenda z Addis Abeby [http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/CONF.227/L.1 Addis Ababa Action Agenda]. Tato dohoda obsahuje přes sto opatření, která se zabývají zdroji financování a možnostmi spolupráce v četných oblastech - jako je vývoj nových technologií, věda, inovace, obchod či budování kapacit. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dosažení dohody přivítal a řekl, že: „je to důležitý krok pro zajištění udržitelné budoucnosti. “<ref>http://www.osn.cz/uspech-konference-v-addis-abebe/</ref> Konference se stala důležitým mezníkem rozvojové pomoci. Poprvé totiž byla věnována větší pozornost mezinárodním finančním operacím a daňovým únikům z rozvojových zemí, kterých se dopouštějí zahraniční firmy, které v nich podnikají. Zamezení (nebo alespoň výrazné omezení) úniku zdrojů by bylo významným přínosem pro lokální ekonomiky rozvojových zemí. Zároveň by mohlo vést k omezení potřeby přímé finanční pomoci ze strany členských států OSN.
Státy se v dohodě také znovu zavázaly k poskytování rozvojové pomoci (ODA) zejména nejchudším státům a k rozšíření spolupráce Jih-Jih.<ref>http://www.enviweb.cz/clanek/polit/103605/uspech-konference-v-addis-abebe</ref> Efektivní financování rozvojové agendy je totiž jedním za základních předpokladů pro úspěšné dosažení [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]]. Dohoda z Addis Abeby je nicméně také důležitá pro boj proti globální změně klimatu, její závěry se tak promítnou i do pařížské klimatické konference. V závěrečném článku přijatého dokumentu je pak přislíbeno zvážení potřeby uspořádat navazující konferenci do roku 2019.<ref>http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/CONF.227/L.1</ref>
== Odkazy ==


=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />


== Další zdroje ==
=== Další zdroje ===
*http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml
*http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml
*http://www.undp.org/content/undp/en/home/mdgoverview/mdg_goals/post-2015-development-agenda/
*http://www.undp.org/content/undp/en/home/mdgoverview/mdg_goals/post-2015-development-agenda/
*http://www.myworld2015.org/
*http://www.myworld2015.org/
*https://www.mzv.cz/oecd.paris/cz/zpravy_udalosti_aktuality/cr_se_stane_clenem_vyboru_pro_rozvojovou.html
*https://www.mzv.cz/oecd.paris/cz/zpravy_udalosti_aktuality/cr_se_stane_clenem_vyboru_pro_rozvojovou.html
== Odkazy ==


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 55: Řádek 86:
*[http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml Rozvojová agenda po roce 2015 a Rozvojové cíle tisíciletí na stránkách OSN]
*[http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml Rozvojová agenda po roce 2015 a Rozvojové cíle tisíciletí na stránkách OSN]


[[Kategorie:Dokumenty udržitelného rozvoje]]
*[https://sustainabledevelopment.un.org/sdgsproposal Předběžné návrhy pracovní skupiny na Cíle udržitelného rozvoje]
 
 
[[Kategorie:OSN]] [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[Kategorie:Globalizace]]
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
[[Kategorie:Mezinárodní politika UR]]
 
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
{{MOSUR}}

Aktuální verze z 1. 12. 2020, 13:13

Rozvojová agenda po roce 2015 (Post-2015 Development Agenda) je chystaný koncept cílů, dohod a závazků, týkající se udržitelného rozvoje, kterou připravuje Organizace spojených národů (OSN). Tato koncepce vzniká současně s etablováním Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals - SDGs), které navazují na Rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals - MDGs).

Návaznost na Rozvojové cíle milénia[editovat | editovat zdroj]

Osm Rozvojových cílů milénia se stalo důležitým milníkem v národních i globálních snahách o udržitelný rozvoj. Tato koncepce nejdůležitějších cílů udržitelného rozvoje napomohla k tomu, že si lidstvo uvědomilo a následně se pokouší řešit nejpalčivější problémy, kterým v současnosti čelí.[1] Přes značné úsilí pověřených orgánů OSN je dosažení těchto cílů velice problematické, v globálním měřítku nerovnoměrné a do roku 2015 nereálné. Ve snaze o dosažení některých bodů Rozvojových cílů milénia bude tedy potřeba pokračovat i poté.

V Závěrečném dokumentu schváleném v roce 2010 na Vrcholovém setkání Valného shromáždění OSN zaměřeného na Rozvojové cíle milénia (High-level Plenary Meeting of the General Assembly on the MDGs) je kladen požadavek na Generálního tajemníka OSN, aby začal pomýšlet na Rozvojovou agendu po roce 2015 a zahrnul svá doporučení ohledně zrychlení pokroku (co se týče Rozvojových cílů milénia) ve své výroční zprávě.

Implementace Cílů udržitelného rozvoje[editovat | editovat zdroj]

Závěry, které vzešly z Konference Rio+20 (Rio+20 Conference) záhajily mezivládní proces vedoucí k přípravám souboru Cílů udržitelného rozvoje. Podle vyjádření OSN panuje široká shoda v uvědomění si potřeby vzájemného propojení mezi oběma procesy (MDGs a SDGs) a jejich implementaci v jednu globální Rozvojovou agendu pro období po roce 2015, v jejímž centru bude stát udržitelný rozvoj.[2]

V návaznosti na úspěch při posuzování realizace MDGs prostřednictvím Výročního ministerského hodnocení (the Annual Ministerial Review - AMR)[3], byl také zde ustanoven dozorčí orgán v podobě Ekonomické a Sociální Rady (the Economic and Social Council - ECOSOC), který bude hrát hlavní roli v přípravách, implementaci a prosazování rozvojové agendy po roce 2015.[4] Kromě toho, byl zahájen dialog prostřednictvím Fóra pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Forum - DCF)[5] o možných rysech obnoveného globálního partnerství pro rozvoj, jejich monitorování a rozdělení zodpovědnosti. Zástupci vlád, občanské společnosti, dobročinných organizací, akademické obce a soukromého sektoru jsou zapojeni do této diskuze, která rovněž zkoumá širší důsledky pro rozvojovou spolupráci v návaznosti na Rozvojovou agendu po roce 2015.

Skupina OSN pro systémové úkoly[editovat | editovat zdroj]

Generální tajemník zřídil Skupinu OSN pro systémové úkoly (the UN System Task Team) zaměřenou na Rozvojovou agendu po roce 2015. Předsedá mu Oddělení pro ekonomické a sociální záležitosti (the Department of Economic and Social Affairs) a Rozvojový program OSN (the United Nations Development Programme), ve skupině je sdruženo více než 60 úřadů a mezinárodních organizací působících při OSN.

Skupina pro systémové úkoly se v současnosti zaměřuje na analýzu globálního partnerství pro rozvoj a monitorování, indikátory a prostředky financování udržitelného rozvoje. Přidružená Skupina pro technickou podporu (the Technical Support Team), která byla zřízena pod křídly Skupiny pro systémové úkoly k tomu, aby zajistila včasné sblížení procesů týkající se SDGs a Rozvojové agendy po roce 2015, poskytuje vstupy do Otevřené pracovní skupiny (Open Working Group) Valného shromáždění zaměřené na SDGs,

Ve své první zprávě Generálnímu tajemníkovi v květnu 2012 (Realizing the Future We Want for All), popisuje Skupina pro systémové úkoly vizi pro Rozvojovou agendu po roce 2015 a navrhuje čtyři klíčové dimenze sestávající z ekonomického a sociálního rozvoje, udržitelného rozvoje životního prostředí a míru a bezpečí. Členové skupiny také připravují soubor 18 návrhů, které zkoumají jak mohou být rozdílná témata reflektována v novém rámci.

Skupina pro systémové úkoly vydala v březnu 2013 druhou zprávu zaměřenou na obnovené globální partnerství pro rozvoj A Renewed Global Partnership for Development. Tato zpráva navrhuje doporučení na klíčové dimenze a možný rozměr pro globální partnerství v období následujícím po roce 2015. Podává doporučení, že partnerství by mělo zahrnovat univerzální závazky ,,vyžadující akci" ze všech zemích, v souladu s jejich situací. Mělo by být vybudováno na již existujících závazcích jako jsou MDGs, Konzensu z Monterey (the Monterey Consensus), a Realizačního plán z Johannesburgu (the Johannesburg Plan of Implementation), za předpokladu, že bude rozšířen a posílen o konkrétní body, týkající se širokého množství globálních problémů, které před námi stojí v současné době.

Vrcholový panel významných osobností[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2012 Generální tajemník ustanovil svůj Vrcholový panel významných osobností (High‐Level Panel of Eminent Persons)[6] k zajištění poskytnutí informací a doporučení týkající se rozvojové agendy následující po roce 2015. Panelu předsedá prezident Indonésie a Libérie a ministerský předseda Velké Británie. Jeho 27 členů zahrnuje představitele ze soukromého sektoru, akademické sféry, občanské společnosti a místních úřadů. Po sérii setkání (New York, Londýn, Monrovia, Bali) předložil panel svou zprávu (A New Global Parnership: Eradicate Poverty and Transform Economies through Sustainable Development). V ní vytyčil 5 klíčových doporučení pro agendu po roce 2015:

  • Podpora potřebných (Leave No One Behind) - V návaznosti na MDGs dále odstraňovat diskriminaci, chudobu, zlepšovat životní podmínky.
  • Umístění udržitelného rozvoje do centra dění (Put Sustainable Development at the Core) - Podpora udržitelného rozvoje skrze principy zelené ekonomiky (Green economy)
  • Ekonomická transformace do všezahrnujícího růstu s dostatkem pracovních příležitostí (Transform Economies for Jobs and Inclusive Growth) - eliminace chudoby a podpora střední třídy skrze ekonomický rozvoj, upravit regulační pravidla, tak aby nesvazovala ale usnadňovala podnikání při respektování etických pravidel a závazných norem udržitelného rozvoje.
  • Podpora mírových a efektivních řešení a otevřených a zodpovědných veřejných institucí (Build Peace and Effective, Open and Accountable Public Institutions) - Prohlubování dialogu mezi vládami a jednotlivými subjekty občanské společnosti
  • Vytvoření nového globálního partnerství (Forge a new Global Partnership) - Jeden z nejdůležitějších úkolů (a zároveň nejobtížnějších); potřeba vytvořit novou dohodu, týkající se udržitelného rozvoje, která bude přijatelná pro všechny zúčastněné subjekty.

Jednání předcházející konferenci v Addis Abebě[editovat | editovat zdroj]

Diskuze zaměřené na Rozvojovou agendu po roce 2015 probíhají ve více než 70 zemích. Rozvojová skupina při OSN (The United Nations Development Group) vymezila soubor jedenácti tematických konzultací zaměřených na: konflikty a nestabilitu; vzdělání; udržitelnost životního prostředí; správu věcí veřejných; růst a zaměstnanost; zdraví; hladovění; potraviny a výživu; nerovnosti; populační vývoj; energii; vodu. Zpráva s předběžnými zjištěními z národních a tematických konzultací byla zveřejněna v březnu 2013.[7] Následně proběhlo mnoho výzkumů, které mapují současnou situaci a zabývají se možnými výhledy a návrhy opatření do budoucna. Jedním z nich je i celosvětově prováděný průzkum nazvaný MŮJ Svět (MY World).

V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na Rozvojovou agendu po roce 2015 a Cíle udržitelného rozvoje (International Symposium on the Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals), které se mělo uskutečnit v australském Sydney. [8] To bylo ale následně zrušeno z důvodů snížení finanční podpory od australské vlády.[9]

V současné době probíhá v rámci OSN proces směřující k určení nového globálního rozvojového rámce, který nahradí v roce 2015 končící Rozvojové cíle milénia. Definování a etablování nových cílů a agendy je poměrně náročné (vzhledem k tomu, že je potřeba nalézt společný konzensus mezi jednotlivými členskými státy). Pro vytváření koncepce Rozvojové agendy po roce 2015 je pak stěžejní dialog mezi společenskými skupinami a aktéry (tzv. stakeholdery) z různých oblastí (zahrnující i sféru byznysu). [10]

19. července 2014 Otevřená pracovní skupina Valného shromáždění OSN na Cíle udržitelného rozvoje (the UN General Assembly's Open Working Group on Sustainable Development Goals - OWG) podala návrh na koncepci Cílů udržitelného rozvoje. Tento návrh obsahoval 17 cílů se 169 dílčími objekty pokrývající širokou škálu témat udržitelného rozvoje. Týkají se například problematiky eliminace chudoby a hladu, zlepšení zdraví a vzdělání, směřování k udržitelnějším sídlům, boje proti změně klimatu, ochrany oceánů a lesů. [11]

Konkrétní cíle jsou pak zveřejněny zde. Dne 4. prosince 2014 Valné shromáždění OSN přijalo souhrnnou zprávu generálního tajemníka s názvem Cesta k důstojnosti 2030: ukončení chudoby, přeměna života a ochrana planety (The road to dignity by 2030: ending poverty, transforming all lives and protecting the planet), která apeluje na to, že etablování Rozvojové agendy po roce 2015 a Cílů udržitelného rozvoje by mělo reflektovat tyto návrhy. [12] Aktuální informace jsou zveřejňovány na platformě OSN zabývající se udržitelným rozvojem (zde).

Důležitým aspektem pro další aktivity směřující k implementaci globálního rozvojového rámce je vazba na financování rozvoje a jeho způsob. Významným impluzem pro další rozvojovou spolupráci, bude v pořadí již třetí Mezinárodní konference o financování rozvoje (International Conference on Financing for Development), která se bude konat 13. - 16. července 2015 v etiopské Addis Abebě. Zúčastní se jí významní političtí zástupci z mnoha zemí, hlavy států, ministři financí, zahraničních věcí, stejně jako všichni relevantní stakeholdeři z řad institucí, nevládní organizace a subjekty podnikatelského sektoru. Výsledky konference se budou reflektovat v dalším mezivládním jednání a tvorbě výsledného konzensu a měly by tak představovat významný příspěvek k rozvoji a podpoře realizace rozvojové agendy po roce 2015. [13]

Globální změna klimatu má značný vliv na rozvojovou problematiku, vazba na klimatická vyjednávání je součástí tvorby Rozvojové agendy a Cílů udržitelného rozvoje. ,,Společná akce proti klimatické změně se pravděpodobně stane jedním z SDGs. Bude to ale téma, které bude diskutováno i mimo agendu SDGs. Diskuse naváží na úspěšný klimatický summit 2014, svolaný generálním tajemníkem a na 20. konferenci stran (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v Limě na konci loňského roku a upínat se budou ke konferenci COP-21 v Paříži v prosinci 2015."[14]

Shody na konečné podobě této agendy a koncepce Cílů udržitelného rozvoje zatím nicméně dosaženo nebylo a proces definování a úprav stále probíhá. Delegáti z různých zemí vyjádřili názory na konkrétní aspekty toho, čeho by měly tyto cíle dosáhnout. Pro finalizaci koncepce Cílů udržitelného rozvoje a Rozvojové agendy po roce 2015 pak budou důležitá jednání a závěry konference OSN v New Yorku, která se uskuteční v září 2015.[15] Česká republika se na aktivitách mezinárodního společenství v této oblasti také podílí. V nedávné době došlo v ČR k restrukturalizaci Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která plní mj. funkci poradního orgánu vlády pro směřování k udržitelnému rozvoji České republiky.[16]

Pro lepší orientaci v problematice udržitelného rozvoje a komunikaci vazeb mezi jejími jednotlivými aspekty (klimatická vyjednávání, Rozvojová agenda po roce 2015, Cíle udržitelného rozvoje) vypracovala Organizace spojených národů komunikační strategii 2015: Time for Global Action (na jejíž stránkách je možné se přihlásit k odběru newsletteru), která si klade za cíl sjednotit postup celého systému OSN vůči veřejnosti, médiím, politikům, nevládním organizacím a dalším hráčům a napomoci úspěšným výsledkům. [17]

Výsledky konference v Addis Abebě[editovat | editovat zdroj]

Konferenci předcházely mnohé diskuze v různých zemích i na mezinárodní úrovni. V České republice uspořádalo FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci spolu se sdružením Glopolis diskuzní panel a besedu ,,k mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Addis Abebě". Jedním z hlavních témat předkonferenčních setkání bylo především hodnocení současného stavu Rozvojové spolupráce. Pozornost byla věnována také širším souvislostem a aktuálním tématům, např. jak agenda konference v Addis Abebě souvisí s mezinárodní migrací, jak snížit daňové úniky a přivést tak do rozvojových zemí více peněz.

Po četných jednáních (oficiálních i kuloárních) bylo na konferenci nakonec dosaženo dohody. Jejím výsledkem je zpráva Akční agenda z Addis Abeby Addis Ababa Action Agenda. Tato dohoda obsahuje přes sto opatření, která se zabývají zdroji financování a možnostmi spolupráce v četných oblastech - jako je vývoj nových technologií, věda, inovace, obchod či budování kapacit. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dosažení dohody přivítal a řekl, že: „je to důležitý krok pro zajištění udržitelné budoucnosti. “[18] Konference se stala důležitým mezníkem rozvojové pomoci. Poprvé totiž byla věnována větší pozornost mezinárodním finančním operacím a daňovým únikům z rozvojových zemí, kterých se dopouštějí zahraniční firmy, které v nich podnikají. Zamezení (nebo alespoň výrazné omezení) úniku zdrojů by bylo významným přínosem pro lokální ekonomiky rozvojových zemí. Zároveň by mohlo vést k omezení potřeby přímé finanční pomoci ze strany členských států OSN.

Státy se v dohodě také znovu zavázaly k poskytování rozvojové pomoci (ODA) zejména nejchudším státům a k rozšíření spolupráce Jih-Jih.[19] Efektivní financování rozvojové agendy je totiž jedním za základních předpokladů pro úspěšné dosažení Cílů udržitelného rozvoje. Dohoda z Addis Abeby je nicméně také důležitá pro boj proti globální změně klimatu, její závěry se tak promítnou i do pařížské klimatické konference. V závěrečném článku přijatého dokumentu je pak přislíbeno zvážení potřeby uspořádat navazující konferenci do roku 2019.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ http://www.un.org/millenniumgoals/
  2. ↑ http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml
  3. ↑ http://www.un.org/en/ecosoc/amr/index.shtml
  4. ↑ http://www.un.org/en/ecosoc/
  5. ↑ http://www.un.org/en/ecosoc/dcf/index.shtml
  6. ↑ http://www.post2015hlp.org/
  7. ↑ http://www.undg.org/.
  8. ↑ http://www.sdgp2015.com/
  9. ↑ https://www.linkedin.com/groups/Cancellation-International-Symposium-on-Sustainable-6500592.S.5872860530124812292
  10. ↑ https://www.unglobalcompact.org/issues/partnerships/post_2015_development_agenda.html
  11. ↑ https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/4538pressowg13.pdf
  12. ↑ http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/69/700&Lang=E
  13. ↑ http://www.un.org/esa/ffd/overview/third-conference-ffd.html
  14. ↑ http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1967
  15. ↑ http://sd.iisd.org/events/70th-session-of-the-un-general-assembly-unga-70/
  16. ↑ http://www.vlada.cz/cz/ppov/rada-vlady-pro-udrzitelny-rozvoj--120432/
  17. ↑ http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1967
  18. ↑ http://www.osn.cz/uspech-konference-v-addis-abebe/
  19. ↑ http://www.enviweb.cz/clanek/polit/103605/uspech-konference-v-addis-abebe
  20. ↑ http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/CONF.227/L.1

Další zdroje[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

ikona
Autor(ři): Petiška, Eduard, Jr .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Petiška, Eduard, Jr . Rozvojová agenda po roce 2015 [online]. Enviwiki, ; [citováno 31. 10.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Rozvojov%C3%A1_agenda_po_roce_2015&oldid=24872>



Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Rozvojová_agenda_po_roce_2015&oldid=24872“