Ekologická únosnost krajiny: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (added Category:Ekologie using HotCat) |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
}} | }} | ||
==Související články== | |||
*[[Krajina]] | |||
{{jdl}} | |||
[[Kategorie:Biosféra]] [[Kategorie:Využití území]] [[Kategorie:Přírodní rizika]] [[Kategorie:Dopady na ekosystémy]] | [[Kategorie:Biosféra]] [[Kategorie:Využití území]] [[Kategorie:Přírodní rizika]] [[Kategorie:Dopady na ekosystémy]] | ||
[[Kategorie:Krajina]] | |||
[[Kategorie:Ekologie]] | |||
{{jdl}} |
Aktuální verze z 30. 11. 2020, 21:29
Únosné zatížení krajiny vychází z integrace dvou potenciálů území (krajiny) - užitného a odolnostního.
- Užitný potenciál území je vyjádřením souhrnu vlastností, které v daných podmínkách umožňují uspokojovat lidské potřeby (produkční, antropoekologické, estetické, terapeutické, inspirační apod.), a tím škály možných zátěží.
- Odolnostní potenciál území je souhrn vlastností, které v daných podmínkách představují přirozenou schopnost krajiny jako souboru neumožňovat popř. inhibovat aktivizaci škodlivých činitelů a odolávat vlivu jejich impaktu a tím bez újmy (poškození) snášet možné zátěže.
Hodnocení únosného zatížení krajiny bere v úvahu především:
- stabilitu jednotlivých ekosystemů a jejich souborů v daném územi a z ní odvozenou statickou, ekologickou a funkční stabilitu krajinného systému
- zranitelnost jednotlivých složek (prvků) krajiny (přírodních, umelých, nehmotných)
- relativní jedinečnost jednotlivých krajinných složek (prvků) na různých úrovních (lokalní, regionalní, statní, globalní)
- velikost zátěže (v mezích odolnostního potenciálu, jednorazově a kratkodobě, resp. trvale jej prekracující)
- dobu obnovy (časový úsek nutný pro navracení narušené nebo zničené složky - prvku - krajiny do podoby srovnatelné se stavem předimpaktním).
ZdrojEditovat
- NOVÁKOVÁ, Eliška. Únosné zatížení krajiny (Acceptable Landscape Load). Životné prostredie. 1999, čís. 33/1.