1 550
editací
Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Konkurence: Porovnání verzí
Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Konkurence (editovat)
Verze z 7. 10. 2009, 22:36
, 7. 10. 2009bez shrnutí editace
(+ linky) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
V obsazené nice (čili není-li dost zdrojů výživy, prostoru) dochází mezi organismy ke konkurenčnímu boji. Každý organismus chce dosáhnout své optimální niky, tudíž největší konkurenční boj probíhá mezi organismy s nejvíce podobnými nároky na životní prostředí (nejpodobnějšími ekologickými nikami). Konkurence je důležitým biologickým regulačním (a autoregulačním) mechanismem – důsledkem konkurence je eliminace a selekce druhů a separaci druhů/speciaci. | V obsazené [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_nika nice] (čili není-li dost zdrojů výživy, prostoru) dochází mezi organismy ke konkurenčnímu boji. Každý organismus chce dosáhnout své optimální niky, tudíž největší konkurenční boj probíhá mezi organismy s nejvíce podobnými nároky na životní prostředí (nejpodobnějšími ekologickými nikami). Konkurence je důležitým biologickým regulačním (a autoregulačním) mechanismem – důsledkem konkurence je eliminace a selekce druhů a separaci druhů/speciaci. | ||
Konkurenci dělíme na vnitrodruhovou a mezidruhovou konkurenci. | Konkurenci dělíme na vnitrodruhovou a mezidruhovou konkurenci. | ||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
==Mezidruhová konkurence== | ==Mezidruhová konkurence== | ||
Jak již bylo napsáno, nejvíce si konkurují ty organismy, které mají nejpodobnější nároky – mají podobnou ekologickou niku (odborně se toto pravidlo nazývá Gauseho princip). Mezidruhová konkurence často vede k omezení areálů | Jak již bylo napsáno, nejvíce si konkurují ty organismy, které mají nejpodobnější nároky – mají podobnou ekologickou niku (odborně se toto pravidlo nazývá Gauseho princip). Mezidruhová konkurence často vede k omezení areálů (tygr dnes žije jen v Asii, lev jen v Africe). | ||
U rostlin je v mezidruhové konkurenci významný také jev alelopatie. '''Alelopatie''' spočívá v tom, že jeden organismus (nazývaný inhibitor) působí na druhý organismus (nazývaný amenzál) svými chemickými látkami, které vypouští do prostředí, a tak získává v konkurenčním boji převahu (obvykle inhibuje růst ostatních rostlin či klíčení semen). Příkladem je [[wikipedia:cs:bolševník velkolepý|bolševník velkolepý]] (Heracleum mantegazzianum), [[wikipedia:cs:pelyněk|pelyňky]] (Artemisia sp.), [[wikipedia:cs:šalvěj lékařská|šalvěj lékařská]] (Salvia officinalis), [[wikipedia:cs:trnovník akát|trnovník akát]] (Robinia pseudoacacia), ale také celá řada plísní (např. Penicilium notatum). | |||
==Vnitrodruhová x mezidruhová konkurence== | |||
Někdy se jedinec dostává do kleští mezi požadavky vnitrodruhové konkurence a požadavky konkurence mezidruhové. Modelovým příkladem je jelen. Čím větší paroží jelen na hlavě nosí, tím má větší naději uspět ve vnitrodruhové konkurenci v boji o laně. Zároveň ale čím mohutnější paroží, tím se mu hůře utíká před predátory (váha paroží, omezený prostor k pohybu mezi větvemi stromů). Obdobně samec páva královského láká samice na velikost a mohutnost a barevnost svého ocasu. Ovšem čím větší ocas, tím hůře se mu utíká před nepřáteli. | |||
Optimalizace chování v tlaku vnitrodruhové a mezidruhové konkurence je náročný proces, který se vyvíjel celá staletí či tisíciletí a který bývá často vybalancován velmi přesně. Stačí malá změna v ekosystému a dojde k nerovnovážnému stavu, který může přítomné populace vážně ohrozit. V 60. letech 20. století byla zdevastována populace sobů Karibů v kanadské tundře a také na ni závisející populace kanadských vnitrozemních Inuitů. | |||
[[Kategorie:Základy ekologie]] | [[Kategorie:Základy ekologie]] | ||
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}} | {{licence cc|Jančaříková, Kateřina}} | ||