Příklady projektů Hnutí pro změnu: Porovnání verzí

Úloha muzeí při formování sociálního a ekonomického prostředí se neomezuje pouze na města. Mnohá muzea ve venkovských oblastech pomáhají utvářet venkovské komunity, které se díky své odlišnost stanou turistickými cíli. Některým muzeím se podařilo shromáždit hmatatelné projevy kultury a tradic specifických pro určitou oblast nebo komunitu.

Kromě toho, že muzea lákají k návštěvě svých sbírek a ke vzdělávacím aktivitám, mohou sloužit jako prostor pro veřejné debaty a komunitní setkání a mohou být propojena s poznávacími stezkami vedoucími z muzea za poznáním místní krajiny.

Některé (dříve venkovské) oblasti zaznamenaly v nedávné době také nárůst počtu obyvatel v důsledku jejich migrace z měst; mohou tak být nyní považovány spíše za příměstské. V takových místech mohou muzea přispět k diverzifikaci aktivit (stejně jako ve městech), protože profil obyvatel venkova, kteří se účastní kulturních a uměleckých akcí, je podobný profilu obyvatel měst.

Finanční zdroje jsou často obtížně dosažitelné, lidské zdroje nejsou snadno dostupné a otevírací doba muzeí je obvykle sezónní a omezená. Venkovská muzea, zejména v oblastech bez významného turistického ruchu, se musí více spoléhat na sdružování různých organizací (cíle, prostředky, zázemí), pořádání společných výstav a podporu dobrovolníků. Mohou také těžit z nových technologií a vytváření sítí s většími muzei v sousedních městech nebo na mezinárodní úrovni.

Založení Museo delle Maschere Mediterranee di Mamoiada na Sardinii v Itálii nejen zvýšilo turistickou atraktivitu vesnice Mamoiada, ale přineslo také změnu ve vnímání vlastního území místními obyvateli. To pak vedlo ke snížení emigrace místních obyvatel – založení muzea tak lze považovat za úspěšný případ udržitelného rozvoje komunity, v němž muzeum hrálo ústřední roli.

===1000 Bruxelles en Transition, Brusel, Belgie.===

Alhambra je čtvrť v centru Bruselu. Její obyvatelstvo tvoří spíše přistěhovalci a turisté, i když zde žije i několik Belgičanů. Je to oblast, která po léta trpěla tím, že byla čtvrtí červených luceren a prostituce byla pro místní obyvatele nevítanou součástí života: se všemi nepříjemnými věcmi, které k tomu patří. V roce 2014 se místní samospráva rozhodla, že ve snaze zastavit toto „obchodování“ zablokuje některé ulice uprostřed a zabrání lidem, aby jimi projížděli, místo toho je donutí vystoupit a jít pěšky. V některých ulicích byly jako bloky použity ošklivé betonové kvádry a skupina 1000 Bruxelles en Transition měla pocit, že by to šlo udělat lépe. Začali tedy diskutovat se svými veřejnými činiteli o tom, že by místo toho vytvořili zahradu. Vzniklo tak 13 vyvýšených záhonů v oploceném areálu, pro které se našly zdroje v okolí a obec poskytla kompost. Během dvou víkendů se obyvatelé sešli a zahradu vybudovali. Každý ze záhonů spravuje jiná rodina. Zahrada má velký dopad i na obyvatele sousedství. Dříve si děti nemohly hrát na ulici, ale nyní se během několika minut, kdy někdo začne na zahradě pracovat, k němu přidá několik dětí, které chtějí pomoci a popovídat si. „Zahrada nikdy nebyla o tom, že bychom byli proti prostitutkám,“ říká Sébastien. „Využili jsme příležitosti proměnit bloky v něco pěkného. Ale už je v blízkosti zahrady nevidíme. Ulici to nesmírně změnilo, protože předtím to nikdy nebyla ulice, kterou by člověk prošel nebo se v ní zastavil, a teď se tu můžu zastavit a strávit několik hodin týdně péčí o svůj malý pozemek. A dokonce i lidem, kteří nejsou součástí skupiny, to změnilo vnímání toho, co je to sousedství. Vidíme mnohem více lidí, kteří se usmívají a zastavují se, aby si popovídali a strávili zde nějaký čas“.

<references />