7 218
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Opětovné použití''' je praxe, kdy jsou nějaké objekty využívány znovu, ať buď pro původní účel (konvenční opakované použití), nebo pro plnění jiné funkce (tvůrčí opakované použití nebo [[Alternativní využití věcí|alternativní využití]]). Opětovné použití se liší od recyklace, | '''Opětovné použití''' je praxe, kdy jsou nějaké objekty využívány znovu, ať buď pro původní účel (konvenční opakované použití), nebo pro plnění jiné funkce (tvůrčí opakované použití nebo [[Alternativní využití věcí|alternativní využití]]). Opětovné použití se liší od [[w:cs:Recyklace|recyklace]], při které je původní předmět rozložen na suroviny a ty jsou použity pro výrobu nových výrobků. Tím, že opětovně použijete předmět, který není potřeba znovu vyrábět, šetříte čas, peníze, energii a zdroje. V širším ekonomickém smyslu může lidem a organizacím tento postup zpřístupňovat kvalitní výrobky za přijatelnou cenu a vytvářet pracovní místa a podnikatelské aktivity, která přispívají ekonomice. | ||
Historicky byla hlavním | Historicky byla hlavním impulsem pro opětovného využití finanční motivace. V rozvojových zemích může tento faktor vést k velmi vysoké míře opětovného použití, ale zvyšující se mzdy a následné zvyšující požadavky spotřebitelů na pohodlí jednorázových výrobků vedly v bohatších zemích k postupnému potlačení opětovného používání. Současné zvyšující se environmentální povědomí postupně mění postoje a také předpisy, jako jsou nové předpisy o obalech a situace opět směřuje více k opětovnému používání. | ||
Příkladem konvenčního opětovného použití je například prodej piva ve vratných obalech; dalším příkladem může být například [[w:cs:Protektor (pneu)|protektorování pneumatik]] či použití vratných/opakovaně použitelných plastových krabic, přepravních kontejnerů místo jednorázových krabic z [[w:cs:vlnitá lepenka|vlnité lepenky]]. | |||
== Výhody a nevýhody == | |||
Opětovné použití může mít určité potenciální výhody: | |||
* Úspory energie a surovin, díky snížení počtu výrobků, nutných vyrobit pro jednorázové použití. | |||
* Snížené náklady na skladování a likvidaci. | |||
* Renovace výrobků může být zdrojem kvalifikované, dobře placené práce, především v rozvojových ekonomikách. | |||
* Úspory nákladů pro firmy a spotřebitele; opakovaně použitelný výrobek je často o mnoho levnější, než množství výrobků pro jedno použití, které nahrazuje. | |||
* Některé starší výrobky byly vyrobeny ručně, mnohem kvalitněji. | |||
Opětovné použití má ale také své nevýhody: | |||
* Opětovné použití často vyžaduje čištění nebo dopravu, které mají environmentální náklady. | |||
* Některé předměty, jako jsou např. spotřebiče obsahující [[w:cs:Freon|freon]], dětské autosedačky, starší trubky a použité automobily, mohou být nebezpečné nebo méně energeticky účinné. | |||
* Opakovaně použitelné výrobky musí být odolnější než výrobky pro jedno použití a proto vyžadují více materiálu. To je obzvláště důležité, pokud je opakovaně použita jen malá část těchto výrobků. | |||
* Třídění a příprava položek pro opětovné použití trvá déle, což je pro spotřebitele nevýhodné a podnikům stojí peníze. | |||
* Pokud jsou věci používány mimo jejich původní účel, je často třeba zvláštní kvalifikace k zajištění správné nové funkčnosti výrobku. | |||
* Pokud používáme starší výrobek, je často třeba mít adaptér, který umožňuje jeho používání. Náklady na tyto adaptéry nebývají ale příliš vysoké. | |||
* Pokud používáme kovové výrobky, může být problémem postupné rezivění tohoto kovu. | |||
== Centra opětovného využití a virtuální výměna == | |||
Tzv. reuse centra usnadňují změny majitelů funkčních výrobků, vhodných pro opětovné využití Z takové to služby mají prospěch obě strany - jak dárci či prodejci, tak i příjemci či kupující.- ať už jsou to jednotlivci, neziskové organizace, školy, či komunity. Takováto centra mohou mít podobu fyzického prostoru (vhodná hala), ale mohou být i virtuální. | |||
=== Česká republika === | |||
====Re-use centra==== | |||
Také v České republice vznikají postupně centra opětovného využití. Příkladem může být projekt "Re-USE" v Brně, který funguje již dva roky a v roce 2016 získal titul „Odpadový projekt roku 2016“. V rámci projektu mohou obyvatelé Brna odkládat nepoužívané věci v několika sběrných dvorech - v tzv. "Re-USE pointech. Ty se pak vrací do oběhu za symbolický poplatek. Lidé tak mohou znovu používat především věci denní potřeby, nádobí, knihy, hračky či sportovní náčiní. Peníze z prodeje věcí za symbolickou cenu jsou posléze využívány na sbírku "Květiny pro Brno". Další část projektu - tzv. Re-NAB je věnována staršímu nábytku, který je ve spolupráce s Odborem sociální péče nabízen lidem v sociální nouzi. Zvláštní částí projektu je tzv. Retro-USE, který shromažďuje starší předměty určité historické ceny a ty jsou následně nabízeny muzeím, divadlům a jiným kulturním institucím.<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Odpadový projekt roku „Re-USE“ slaví první narozeniny | |||
| periodikum = www.brno.cz | |||
| url = https://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/a/odpadovy-projekt-roku-re-use-slavi-prvni-narozeniny/ | |||
| jazyk = cs | |||
| datum přístupu = 2018-07-31 | |||
}}</ref> | |||
====Secondhandy==== | |||
Secondhandy vznikly na počátku 90. let, především v oblasti prodeje textilu. I když se očekávalo, že se zvýšenou životní úrovní obyvatel secondhandy postupně vymizí, fungují dodnes a velmi často úspěšně - vyhledávají je nejen lidé, kteří chtějí ušetřit peníze, ale také ti, co hledají něco jiného, než je možné najít v nabídce běžných obchodů. Dle ČSÚ bylo v roce 2009 v Česku 3 943 obchodů s použitým zbožím. Lukašíková dělí textilní seconhandy na následující kategorie:<ref>{{Citace kvalifikační práce | |||
| příjmení = Lukašíková | |||
| jméno = Monika | |||
| titul = Secondhandy - environmentálně uvědomělé nakupování? | |||
| url = https://is.muni.cz/th/b7v53/BAKALARSKA_PRACE.pdf?lang=cs;so=td;info=1 | |||
| datum přístupu = 2018-07-31 | |||
| instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií | |||
| typ práce = bakalářská práce | |||
| vedoucí = Hana Librová | |||
| odkaz na vedoucího = w:cs:Hana Liborová | |||
| místo = Brno | |||
| rok = 2009 | |||
| počet stran = 66 | |||
| jazyk = cs | |||
}}</ref> | |||
* Hrabárny | |||
* Výběrové secondhandy | |||
* Dětské secondhandy | |||
* Luxusní secondhandy | |||
* Internetové secondhandy | |||
* Putující seconhandy | |||
====Dobročinné obchody==== | |||
Přibližně od roku 2010 se některé české neziskové organizace počaly inspirovat modelem dobročinných obchodů (takzvaných charity shops) v západní Evropě. Provoz dobročinných obchodů přináší neziskovým organizacím vítaný zdroj finančních prostředků pro vlastní veřejně prospěšné účely. Ekonomický přínos je doplněn i o sociální a environmentální, čímž se dobročinné obchody řadí ke konceptu sociálního podnikání.<ref>{{Citace kvalifikační práce | |||
| příjmení = Božková | |||
| jméno = Barbora | |||
| instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií | |||
| odkaz na instituci = | |||
| titul = Obchůdky na tenkém ledě? Výzvy a bariéry dobročinných obchodů v České republice | |||
| url = https://is.muni.cz/th/djr1w/Barbora_Bozkova_bakalarska_prace_FINAL.pdf | |||
| typ práce = bakalářská práce | |||
| vedoucí = Naďa Johanisová | |||
| odkaz na vedoucího = | |||
| místo = Brno | |||
| rok = 2017 | |||
| počet stran = 93 | |||
| strany = | |||
| datum přístupu = 2018-07-31 | |||
| poznámka = | |||
| jazyk =cs | |||
}}</ref> | |||
==== Opětovné využití/recyklace textilu ==== | |||
V České republice existuje několik sítí, které se zabývají sběrem a znovuvyužitím či recyklací použitého textilu. Podle Ministerstva životního prostředí končí přes 97 % textilu na skládkách, což představuje cca 200 tis. tun textilu ročně.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika | |||
| příjmení = | |||
| jméno = | |||
| titul = Potex - recyklujeme textil | |||
| periodikum = RecyklujemeTextil.cz | |||
| url = http://www.recyklujemetextil.cz/kdo-jsme | |||
| jazyk = cs-cz | |||
| datum přístupu = 2018-08-10 | |||
}}</ref> | |||
Část textilu je recyklována pomocí sítí speciální pouličních kontejnerů. Nejrozšířenější sítě jsou: | |||
*Potex - více než 500 oranžových kontejnerů<ref name=":0" /> | |||
*Dimatex - šedé kontejnery - především výroba čistících hadrů <ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = RECYKLACE TEXTILU {{!}} Sběr a třídění textilního odpadu – Recyklace textilu – Kontejnery na textil | |||
| periodikum = www.recyklace-textilu.cz | |||
| url = http://www.recyklace-textilu.cz/ | |||
| jazyk = en-GB | |||
| datum přístupu = 2018-08-10 | |||
}}</ref> | |||
* [[w:cs:Textileco|Textileco]] | |||
==Odkazy== | |||
===Reference=== | |||
<references /> | |||
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]] | |||
{{Odpovědná spotřeba}} | |||