1 550
editací
(Nová stránka: Ozón v atmosféře působí jako přirozený filtr chránící život na Zemi před tzv. biologicky aktivní složkou ultrafialového záření Slunce. [[Narušení ozón...) |
m (added Category:Ochrana přírody a životního prostředí using HotCat) |
||
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
Montrealský protokol předpokládá významné snížení výroby a spotřeby některých chemických látek, a to chlorovaných a fluorovaných uhlovodíků (chlorofluorouhlovodíků) (CFC), halonů, tetrachloridu uhlíku, metylchloroformu, hydrochlorofluorouhlovodíků (HCFC), hydrobromofluorouhlovodíků (HBFC) a metylbromidu. CFC se používají jako hnací plyny do aerosolových rozprašovačů, vypěňovadla pěnných hmot, chladící činidla v ledničkách a klimatizačních systémech, rozpouštědla v elektronickém průmyslu, suché čistící prostředky a odmašťovače kovů. Halony se používají především v civilních a vojenských systémech požární ochrany, metylchloroform jako rozpouštědlo, tetrachlorid uhlíku jako surovina pro výrobu CFC, metylbromid jako pesticid a k zaplynování (za účelem dezinfekce a konzervace) zemědělských půd a výrobků a HCFC a HBFC jako látky nahrazující CFC. Posledně jmenované jsou uživatelsky velmi výhodné: mají nízké výrobní náklady, nejsou toxické a jsou nehořlavé a chemicky stabilní. | Montrealský protokol předpokládá významné snížení výroby a spotřeby některých chemických látek, a to chlorovaných a fluorovaných uhlovodíků (chlorofluorouhlovodíků) (CFC), halonů, tetrachloridu uhlíku, metylchloroformu, hydrochlorofluorouhlovodíků (HCFC), hydrobromofluorouhlovodíků (HBFC) a metylbromidu. CFC se používají jako hnací plyny do aerosolových rozprašovačů, vypěňovadla pěnných hmot, chladící činidla v ledničkách a klimatizačních systémech, rozpouštědla v elektronickém průmyslu, suché čistící prostředky a odmašťovače kovů. Halony se používají především v civilních a vojenských systémech požární ochrany, metylchloroform jako rozpouštědlo, tetrachlorid uhlíku jako surovina pro výrobu CFC, metylbromid jako pesticid a k zaplynování (za účelem dezinfekce a konzervace) zemědělských půd a výrobků a HCFC a HBFC jako látky nahrazující CFC. Posledně jmenované jsou uživatelsky velmi výhodné: mají nízké výrobní náklady, nejsou toxické a jsou nehořlavé a chemicky stabilní. | ||
== | == Výsledky mezinárodních dohod == | ||
V rámci několika desetiletí bylo ve světovém měřítku citelně omezeno používání některých chemických produktů, které byly předtím považovány za nepostradatelné v mnohých výrobních postupech. Současné vědecké studie ukazují, že množství látek poškozujících ozónovou vrstvu, které vstupuje do atmosféry, klesá. Z tohoto důvodu považují mnozí komentátoři Vídeňskou úmluvu, a z ní vyplývající Montrealský protokol, za jednu z nejúspěšnějších dohod v oblasti ochrany životního prostředí na světě. Tedy úkol, který se zpočátku zdál extrémně obtížný, státy dokázaly naplnit mnohem rychleji, než se předpokládalo. Zároveň poškození ozónové vrstvy ještě nedosáhlo svého vrcholu a látky poškozující ozónovou vrstvu mají do úplného vymizení daleko. Nelegální obchod s těmito látkami a nedodržování závazků ze strany zemí ve stádiu transformace představují v současnosti vážné problémy. | V rámci několika desetiletí bylo ve světovém měřítku citelně omezeno používání některých chemických produktů, které byly předtím považovány za nepostradatelné v mnohých výrobních postupech. Současné vědecké studie ukazují, že množství látek poškozujících ozónovou vrstvu, které vstupuje do atmosféry, klesá. Z tohoto důvodu považují mnozí komentátoři Vídeňskou úmluvu, a z ní vyplývající Montrealský protokol, za jednu z nejúspěšnějších dohod v oblasti ochrany životního prostředí na světě. Tedy úkol, který se zpočátku zdál extrémně obtížný, státy dokázaly naplnit mnohem rychleji, než se předpokládalo. Zároveň poškození ozónové vrstvy ještě nedosáhlo svého vrcholu a látky poškozující ozónovou vrstvu mají do úplného vymizení daleko. Nelegální obchod s těmito látkami a nedodržování závazků ze strany zemí ve stádiu transformace představují v současnosti vážné problémy. | ||
== Příklady pro výuku == | == Příklady pro výuku == | ||
*Čtení z časopisu Bedrník - [http://www.czp.cuni.cz/ | *Čtení z časopisu Bedrník - [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/freony.pdf Vzestup a pád freonů] | ||
== Zdroje == | |||
*Hák, T., Rynda, I. (2001) ''Lidé a ekosystémy'', sborník přednášek. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze a Společnost pro trvale udržitelný život. ISBN 80-902635-6-9. [Citováno 2007-01-26]. Dostupné z www: <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/Lide_a_eko/Lide_ekosystemy_1.pdf> | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
*[http://www.ekolink.cz/index.shtml?apc=c81a-_-_--&cat=137 Ekolink], ochrana ozonové vrstvy. | *[http://www.ekolink.cz/index.shtml?apc=c81a-_-_--&cat=137 Ekolink], ochrana ozonové vrstvy. | ||
*Jiří Svršek: [http://natura.eri.cz/natura/2005/7/20050705.html Zpráva o životním prostředí] (podle zprávy GEO-3 UNEP) | *Jiří Svršek: [http://natura.eri.cz/natura/2005/7/20050705.html Zpráva o životním prostředí] (podle zprávy GEO-3 UNEP) | ||
=== Externí odkazy === | |||
== | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oz%C3%B3n Ozón na české Wikipedii] | ||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ozonov%C3%A1_vrstva Ozonová vrstva na české Wikipedii] | |||
* | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oz%C3%B3nov%C3%A1_d%C3%ADra Ozonová díra na české Wikipedii] | ||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Ozone Ozone na anglické Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Ozone_layer Ozone layer na anglické Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Ozone_depletion Ozone depletion na anglické Wikipedii] | |||
[[Kategorie:Ovzduší]] | |||
[[Kategorie:Ekologie v praxi]] | |||
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]] |
editací