1 550
editací
m
added Category:Krajina using HotCat
Bez shrnutí editace |
m (added Category:Krajina using HotCat) |
||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Výškové rozlišení [[wikipedia:cs:rostlinstvo|rostlinstva]] v horských oblastech [[wikipedia:cs:Země|Země]]'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. Enigma. 399 | '''Výškové rozlišení [[wikipedia:cs:rostlinstvo|rostlinstva]] v horských oblastech [[wikipedia:cs:Země|Země]]'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. MVČR Praha: Enigma. 399 s, ISBN 80-7212-192-8.</ref> | ||
, jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů [[wikipedia:cs:vegetace|vegetace]] se sledem rozdílů [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]], projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | , jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů [[wikipedia:cs:vegetace|vegetace]] se sledem rozdílů [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]], projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých [[wikipedia:cs:pohoří|pohořích]] a dokonce i v témže [[wikipedia:cs:pohoří|pohoří]]. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V [[wikipedia:cs:tropický podnebný pás|tropech]] je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným [[wikipedia:cs:klima|klimatem]]. | Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých [[wikipedia:cs:pohoří|pohořích]] a dokonce i v témže [[wikipedia:cs:pohoří|pohoří]]. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V [[wikipedia:cs:tropický podnebný pás|tropech]] je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným [[wikipedia:cs:klima|klimatem]]. | ||
Se stoupající [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku [[wikipedia:cs:inverze teploty vzduchu|teplotních inverzí]].<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.</ref> | Se stoupající [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku [[wikipedia:cs:inverze teploty vzduchu|teplotních inverzí]].<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie.'' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref> | ||
== Popis jednotlivých vegetačních stupňů == | == Popis jednotlivých vegetačních stupňů == | ||
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
'''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se [[wikipedia:cs:mechy|mechovými]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníkovými]] společenstvy. | '''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se [[wikipedia:cs:mechy|mechovými]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníkovými]] společenstvy. | ||
'''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v [[wikipedia:cs:Alpy|Alpách]], kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi | '''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v [[wikipedia:cs:Alpy|Alpách]], kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2500 po 3350 m.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie.'' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref> | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
| Řádek 65: | Řádek 65: | ||
*http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm | *http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm | ||
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] | [[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] | ||
[[Kategorie:Ekologie]] | [[Kategorie:Ekologie]] | ||
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]] | |||
[[Kategorie:Krajina]] | |||