Brettonwoodské dohody: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  17. 5. 2016
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Dohody z konference [[OSN|Organizace spojených národů]], která se v červnu 1944 konala v Bretton Woods v New Hampshire v USA, položily základ poválečnému světovému měnovému a finančnímu systému. Cílem dohod bylo vytvoření ekonomického systému, který prostřednictvím obchodu a hospodářské integrace povede k rychlé poválečné obnově. Základ brettonwoodských dohod tvořil systém pevných směnných kurzů hlavních světových měn, vytvářející stabilní prostředí pro mezinárodní obchod mezi nezávislými zeměmi. Základní platební jednotkou byl americký dolar vázaný na zlato, který představoval pevnou kotvu mezinárodního měnového řádu. Součástí brettonwoodského systému byl i vznik [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] (MMF; anglicky ‘International Monetary Fund - IMF’) a Světové banky (anglicky ‘World Bank’; úplný název zní Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj, anglicky ‘International Bank for Reconstruction and Development - IBRD’). Období od 2. světové války až do poloviny šedesátých let představovalo zlatý věk ekonomického růstu a rozvíjejícího se obchodu. Na přelomu 60. a 70. let však v USA narůstala inflace a prohluboval se deficit platební bilance zahraničního obchodu. Spojené státy řešily nepříznivou situaci devalvací dolaru, která měla obnovit domácí ekonomický růst a posílit pozici USA na světových trzích, a zrušením směnitelnosti dolaru za zlato, a tím i hlavního stavebního pilíře brettonwoodského systému. V letech 1971-1973 následoval přechod na systém volně plovoucích kurzů nejvýznamnějších měn, který existuje dodnes.
Dohody z konference [[OSN|Organizace spojených národů]], která se v červnu 1944 konala v Bretton Woods v New Hampshire v USA, položily základ poválečnému světovému měnovému a finančnímu systému. Cílem dohod bylo vytvoření ekonomického systému, který prostřednictvím obchodu a hospodářské integrace povede k rychlé poválečné obnově. Základ brettonwoodských dohod tvořil systém pevných směnných kurzů hlavních světových měn, vytvářející stabilní prostředí pro mezinárodní obchod mezi nezávislými zeměmi. Základní platební jednotkou byl americký dolar vázaný na zlato, který představoval pevnou kotvu mezinárodního měnového řádu. Součástí brettonwoodského systému byl i vznik [[w:cs:MMF|Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] (MMF; anglicky ‘International Monetary Fund - IMF’) a Světové banky (anglicky ‘World Bank’; úplný název zní Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj, anglicky ‘International Bank for Reconstruction and Development - IBRD’). Období od 2. světové války až do poloviny šedesátých let představovalo zlatý věk ekonomického růstu a rozvíjejícího se obchodu. Na přelomu 60. a 70. let však v USA narůstala inflace a prohluboval se deficit platební bilance zahraničního obchodu. Spojené státy řešily nepříznivou situaci devalvací dolaru, která měla obnovit domácí ekonomický růst a posílit pozici USA na světových trzích, a zrušením směnitelnosti dolaru za zlato, a tím i hlavního stavebního pilíře brettonwoodského systému. V letech 1971-1973 následoval přechod na systém volně plovoucích kurzů nejvýznamnějších měn, který existuje dodnes.


== Odkazy ==
== Odkazy ==


=== Související stránky ===
=== Související stránky ===
[[Integrovaný registr znečišťování]]


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 10: Řádek 9:
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Bretton_Woods Brettonwoodské dohody na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Bretton_Woods Brettonwoodské dohody na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Bretton_Woods_system Brettonwoodské dohody na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Bretton_Woods_system Brettonwoodské dohody na anglické Wikipedii]
 
{{Licence cc|Mezřický, Václav}}
{{Globalizace}}
{{Globalizace}}
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]