Aktuální verze |
Váš text |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
| '''Trofická struktura''' je organizace společenstva charakteristická tokem energie jeho různými [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Trofie trofickými] úrovněmi.<ref name="b">Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997</ref>
| | __NOTOC__ |
| ==Úvod==
| |
| Trofická struktura popisuje způsob, jakým organismy spotřebovávají zdroje živin a ilustruje jí sítí pohybu energie uvnitř [ekosystému]. Druhové bohatství na Zemi dalo vzniknout mnoha způsobům získávání živin a energie z prostředí stejně jako potravních vztahů mezi organismy. Podle svých potravních návyků jsou organismy členěny do trofických stupňů - na sebe navazujících úrovní konzumentů, kteří se živí předchozími články potravního řetězce a sami slouží za potravu článkům následujícím. Z každé trofické úrovně odchází část biomasy do detritového potravního řetězce (odumřelá rostlinná [biomasa], zbytky kořisti, exkrementy)
| |
| Každý typ ekosystému je protkán různorodými [http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec potravními řetězci](některé mají pouze 2 články, obvykle 4-5, někdy i 8 článků)<ref>http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm</ref>, které se navíc často vzájemně protkávají a vytvářejí tak komplexní potravní síť daného ekosystému. Je možné sledovat tok energie těmito řetězci a cykly živin.
| |
| ==Model trofické struktury==
| |
| Základním modelem trofických stupňů (úrovní) je systém pastevní. Energie ze Slunce (s cca 0.1% účinností)<ref name="a">www2.zf.jcu.cz/public/projects/agro/studijni-materialy/Sylabus_EKOL_2/EkologieII_3.doc</ref> je využita [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofními]fotosyntetizujícími organismy, neboli [[primárními producenty]] a asimilována do jejich biomasy. Následně jsou zelené rostliny konzumovány býložravci - primárními konzumenty, kteří část získané energie (v řádu jednotek %)<ref name="a" /> uloží do svých těl - [[sekundární produkce|produkce sekundární]]. Herbivorní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Heterotrofie heterotrofní] organismy se stávají kořistí masožravců (účinnost 10 - 20%)<ref name="a" /> – sekundárních konzumentů. Degradaci odumřelé biomasy a dalších organických zbytků zajišťuje systém rozkladný (zajišťovaný pestrou škálou rozkladačů [http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozklada%C4%8D dekompozitorů]), který vrací živiny zpět do prostředí a umožňuje primárním producentům jejich opětovné využití. Tím se koloběh uzavírá. Pochopitelně v přírodním prostředí je tento zjednodušený systém spíše vyjímkou. Vztahy mezi organismy jsou složitější, trofických stupňů bývá více, mohou v nich figurovat omnivoři (všežravci), parazité atd. V některých modelech dokonce nejsou na počátku trofické pyramidy fotosyntetické organismy, ale mrtvá organická hmota ze suchozemského prostředí jako v případě malých vodních toků nebo jako u bentických společenstev hlubokých moří, kam organická hmota klesne z vrchní [http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=373 fotické zóny]<ref name="b" />. Zcela specifickým systémem jsou hlubiny oceánů v okolí tzv. [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%BD_ku%C5%99%C3%A1k černých kuřáků], kde dochází k výronům horké, minerálními látkami bohaté vody a primární produkci zde zajišťují [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chemotrofie chemotrofní] bakterie. Tento ekosystém tedy nevyužívá sluneční energii narozdíl od předchozího příkladu ani druhotně.
| |
|
| |
|
| ==Osud energie ve společenstvu==
| |
| Na každém stupni dochází ke ztrátám energie, ať už v podobě nevyužité odumřelé masy a exkrementů nebo ve formě vyzářeného tepla, které se uvolňuje při činnosti živočichů. Jeden joule získaný např. herbivorním živočichem může být zabudován do jeho těla, nestrávený vyloučen s výkaly živočicha, vyzářen do okolí ve formě tepla. V prvním případě může později přejít do těla masožravce a po jeho uhynutí je využit rozkladači. Nakonec však vždy opustí trofické společenstvo ve formě tepla<ref name="b" />.
| |
|
| |
| Trofická pyramida'''<ref>http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm</ref> [[Soubor:image004.jpg]]
| |
|
| |
|
| ==Odkazy== | | Definice: Organizace společenstva charakteristická tokem energie jeho různými [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Trofie trofickými] úrovněmi.<ref>Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997</ref> |
| === Zdroje ===
| | |
| | Trofický struktura popisuje způsob, jakým organismy spotřebovávají zdroje živin a ilustruje jí sítí pohybu energie uvnitř ekosystému. Druhové bohatství na Zemi dalo vzniknout mnoha způsobům získávání živin a energie z prostředí stejně jako potravních vztahů mezi organismy. Podle svých potravních návyků jsou organismy členěny do trofických stupňů - sebe navazujících úrovní konzumentů, kteří se živí předchozími články potravního řetězce a sami slouží za potravu článkům následujícím. Z každé trofické úrovně odchází část biomasy do detritového potravního řetězce (zbytky kořisti, exkrementy) |
| | Každý typ ekosystému je protkán různorodými [http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec potravními řetězci] (některé mají pouze 2 články, obvykle 4-5, někdy i 8 článků), které se navíc často vzájemně protkávají a vytvářejí tak komplexní potravní síť daného ekosystému. Je možné sledovat tok energie těmito řetězci a cykly živin. |
| | |
| | Základní trofické stupně (úrovně) jsou tyto:<br /> |
| | *Primární producent (organismy autotrofní – tzn. schopné fotosyntézy, zelené rostliny)<br /> |
| | *Primární konzument (organismy heterotrofní herbivorní - býložravci)<br /> |
| | *Sekundární konzument (organismy heterotrofní karnivorní - masožravci)<br /> |
| | '''Potravní (trofická) pyramida'''<ref>http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm</ref> [[Soubor:image004.jpg]]<br /> |
| | Přibližně 10% obsahu energie je předáno do další trofické úrovně, což limituje počet trofických stupňů, resp. článků v potravním řetězci. |
| | Poměr produkce biomasy v následující trofické úrovni k biomase předchozí trofické úrovně se nazývá produkční účinnost. Roste od autotrofů (uloží do svých těl 0,1% přijaté sluneční energie) přes herbivory (několik málo % energie obsažené v potravě) až po karnivory (10 – 20% účinnost)<ref>www2.zf.jcu.cz/public/projects/agro/studijni-materialy/Sylabus_EKOL_2/EkologieII_3.doc</ref> |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | == Témata == |
| | |
| | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec Potravní řetězec] |
| | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekosyst%C3%A9m Ekosystém] |
| | |
| | == Zdroje == |
| | |
| | |
| <references/> | | <references/> |
| === Témata === | | |
| *[[Primární produkce]]
| | == Odkazy == |
| *[[Sekundární produkce]]
| | |
| === Externí odkazy === | | === Externí odkazy === |
| *http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm
| | |
| *http://en.wikipedia.org/wiki/Trophic_level
| | http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm |
| *http://www.palaeos.org/Trophic_structure
| | http://en.wikipedia.org/wiki/Trophic_level |
| *http://www.deer.rr.ualberta.ca/library/guild/trophic_structure.htm
| | http://www.palaeos.org/Trophic_structure |
| *http://en.wikipedia.org/wiki/Raymond_Lindeman
| | http://www.deer.rr.ualberta.ca/library/guild/trophic_structure.htm |
| | http://en.wikipedia.org/wiki/Raymond_Lindeman |
| | |
| === Literatura === | | === Literatura === |
| *Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997
| | |
| | |
| | Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997 |
|
| |
|
| [[Kategorie:Biosféra]] | | [[Kategorie:Skupina F]] |
| [[Kategorie:Ekologie]]
| |