Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Sociální důsledky
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
Od sociálních souvislostí rozvoje a modernizace v nerovných podmínkách vývoje vztahů mezi globálním Severem a globálním Jihem nelze odtrhovat ekologickou krizi - souvisí s celým souborem sociálních a kulturních problémů a dilemat růstu, práce, kontroly a rozdělování. Podle analýzy W. Harmana jde o paradoxní stav, kdy tolerujeme ekologické důsledky snah o pokračování ekonomického růstu i ekonomické důsledky jeho brzdění, obáváme se kontroly technického rozvoje a jeho využití, avšak zároveň tuto kontrolu bereme jako nutný imperativ, uznáváme „fatální nestálost ekonomické soutěže“ i růst propasti mezi bohatými a chudými zeměmi, uznáváme potřebu lidí vykonávat smysluplnou a tvořivou práci, která je ale v rozporu s „ekonomickými imperativy“, jež způsobují eliminaci lidské práce v podobě důsledků masivní nezaměstnanosti. Tato dilemata způsobují kulturní '''krizi legitimity hlavních sociálních institucí světa''' moderní civilizace (Harman, 1976, str. 114–116). P. Elkins ukázal na souvislosti tzv. '''rizikových kontextů''', které jsou stále více globalizovány. Globální problémy jsou dány především tzv. průmyslovou výrobou rizik, zejména rozšiřováním zbrojení s přehnanou kapacitou ničení, dále masovou globální chudobou, pokračující ekologickou destrukcí a represí lidského potenciálu sociálního rozvoje a omezováním lidských práv. Absolutní i relativní chudoba způsobuje nejen hladovění a nemoci, ale také rozklad rodiny, sociability, růst stresů, drogové závislosti, zločinnosti a násilí. Také modely ekonomického rozvoje působí negativně jak na růst chudoby, tak i na destrukci životního prostředí. Jestliže jsou přírodní zdroje z prostředku přežití lidí v jejich prostředí přetvářeny v průmyslové suroviny, dochází k rozkladu tradic, rozbití společenství a k nucené migraci z venkova do měst, což vytváří další sociální problémy a vede ke kulturnímu rozkladu původních tradic. Rostou sociální nerovnosti i ekologické problémy jako odlesňování, sprašování půdy, hubení živočišných druhů, kumulace odpadů. Schopnost biosféry udržet podmínky pro zdravý život při růstu poškození ohrožena a stává se nejistou (Elkins, 1992). Na ekonomický rozvoj působí i nadále mezinárodní dělba práce, v níž je většina zemí světa závislá na těžbě primárních surovin, přímé investice (FDI) ze zemí OECD na rozvoj šly většinou do produkce surovin – a tím podpořily exploatační trendy i degradaci a stále globálnější (translokální, nadnárodní či planetární) znečištění životního prostředí. Hlavní sociální cíl a motivační prostředek rozvoje byl ovšem růst životní úrovně a její vyrovnání s vyspělými zeměmi Severu, avšak Jih celkově nedosáhl tohoto vyrovnání – dochází k dalšímu rozevírání nůžek nerovnosti mezi Severem a Jihem. Již tři desetiletí se globální Jih pokoušel o dosažení spravedlivějších dohod o pravidlech globálního politicko-ekonomického systému s požadavkem tzv. nového mezinárodního ekonomického řádu s cílem větší rovnosti v nakládání s výnosy z využívání globálních zdrojů. Sever v podstatě uzavřel možnosti měnit institucionální uspořádání mezinárodní dělby práce reprodukující nerovnosti a závislosti (v tomto směru šlo o triádu hegemonů USA, Západní Evropa, Japonsko – a tuto politiku neopustila zatím ani rozšiřující se Evropská unie). Globální strukturální změny, růst cen ropy a tím i produkčních a dalších nákladů, rostoucí zadluženost i liberalizační obchodní deregulační politiky vedly v rozvojových zemích ke snaze vlád soutěžit o investory kapitálu za cenu podbízení lacinosti vlastních zdrojů lidí i přírody. To vede ke globalizaci následků takových směrů politiky, jež zanedbává mimo jiné také ekologické hodnoty přírodních ekosystémů a vede k destrukci životního prostředí i původních etnických rolnických společenství (Redclift – Sage, 1998, p. 503).
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)