Editace stránky Vlastnická práva a ochrana životního prostředí
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
==Veřejné a soukromé statky== | ==Veřejné a soukromé statky== | ||
S postupem doby, kdy si lidé chtěli přivlastňovat určité,nové, statky a zdroje, mezi nimi i statky enviromentální, společnost narazila na další problém. Tato sporná otázka poukazuje na charakteristiky některých z enviromentálních statků a přírodních zdrojů, ty jsou ze své povahy nerivalitní a nevylučitelné ze spotřeby. Tyto dvě vlastnosti znesnadňují efektivní využívání jak přírodních zdrojů, tak enviromentálních statků jednotlivci (soukromými subjekty). Podle kombinací těchto dvou vlastností můžeme rozlišit [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%BD_statek veřejné statky] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Soukrom%C3%BD_statek soukromé statky]. Z definic vyplívá, že pro každou skupinu statků může být vhodnější jiná forma vlastnictví.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | S postupem doby, kdy si lidé chtěli přivlastňovat určité,nové, statky a zdroje, mezi nimi i statky enviromentální, společnost narazila na další problém. Tato sporná otázka poukazuje na charakteristiky některých z enviromentálních statků a přírodních zdrojů, ty jsou ze své povahy nerivalitní a nevylučitelné ze spotřeby. Tyto dvě vlastnosti znesnadňují efektivní využívání jak přírodních zdrojů, tak enviromentálních statků jednotlivci (soukromými subjekty). Podle kombinací těchto dvou vlastností můžeme rozlišit [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%BD_statek veřejné statky] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Soukrom%C3%BD_statek soukromé statky]. Z definic vyplívá, že pro každou skupinu statků může být vhodnější jiná forma vlastnictví.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | ||
===Veřejné statky=== | |||
Mezi základní charakteristiky veřejných statků patří nerivalita ve spotřebě, z čehož vyplívá, že pokud statek využívá jedna osoba (spotřebitel), tak osoba další není ve své spotřebě nijak omezena. Dále je technicky nemožné nebo příliš nákladné zabránit neplatícím spotřebitelům ve spotřebě daného statku, tzn. nevylučitelnost ze spotřeby Mnoho enviromentálních statků se vyznačuje nerivalitou a nevylučitelností ze spotřeby, proto je nutná určitá forma státní regulace.<ref name="Dales, J.H."/> | |||
===Soukromé statky=== | |||
Mezi základní charakteristiky soukromých statků, pak naopak logicky patří rivalita ve spotřebě, což znamená, že pokud statek užívá (spotřebovává) jedna osoba (spotřebitel), tak statek není k užívání přístupný nikomu jinému. Dále je možné vyloučit ze spotřeby statku neplatící spotřebitele, ať už prostřednictvím cen či technicky.<ref name="Dales, J.H."/> | |||
===Společné vlastnictví=== | ===Společné vlastnictví=== | ||
Řádek 27: | Řádek 35: | ||
S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž [[externalita|externality]]. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.<ref name="Tošovská Eva">Tošovská Eva: Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha:Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze,2004, ISBN 80-86885-03-1</ref> | S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž [[externalita|externality]]. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.<ref name="Tošovská Eva">Tošovská Eva: Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha:Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze,2004, ISBN 80-86885-03-1</ref> | ||
===Soukromé vlastnictví=== | ===Soukromé vlastnictví=== | ||
Řádek 41: | Řádek 47: | ||
Tuto teorii nalezneme spíše v systému zvykového práva (common law), které je tvořeno soudními precedenty než v systému práva kontinentálního. Common law také bylo více zaměřeno na ochranu vlastnictví ať už soukromého či státního. Ve společnostech, kde je soukromé vlastnictví respektováno a ochraňováno, lze lépe, účiněji a efektivněji řešit konflikty plynoucí z možnosti alternativních užití statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | Tuto teorii nalezneme spíše v systému zvykového práva (common law), které je tvořeno soudními precedenty než v systému práva kontinentálního. Common law také bylo více zaměřeno na ochranu vlastnictví ať už soukromého či státního. Ve společnostech, kde je soukromé vlastnictví respektováno a ochraňováno, lze lépe, účiněji a efektivněji řešit konflikty plynoucí z možnosti alternativních užití statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | ||
==Závěr== | ==Závěr== | ||
Řádek 48: | Řádek 52: | ||
Naproti tomu existuje mnoho názorů, že stát není jako vlastník ideální a nedokáže se o životní prostředí dobře postarat. Murray Rothbar ve své knize napsal, že "všimněte si například dvou rozhodujících oblastí, ve kterých se znečištění stalo významným problémen: vzduch a vodní toky, obzvláště řeky. Ale to jsou přesně dvě oblasti života společnosti, kde nebylo dovoleno působit soukromému vlastnictví."<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | Naproti tomu existuje mnoho názorů, že stát není jako vlastník ideální a nedokáže se o životní prostředí dobře postarat. Murray Rothbar ve své knize napsal, že "všimněte si například dvou rozhodujících oblastí, ve kterých se znečištění stalo významným problémen: vzduch a vodní toky, obzvláště řeky. Ale to jsou přesně dvě oblasti života společnosti, kde nebylo dovoleno působit soukromému vlastnictví."<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | ||
S tímto názorem se stotožňuje i Kvong Jo, která říká, že: "věří v jasná vlastnická práva k přírodním zdrojům a spolu s tím i v individuální práva a zodpovědnost. Věří v tržní postupy, jež alokují vzácné přírodní zdroje mezi konkurující si uživatele na základě dobrovolné směny. Je přesvědčena, že většina ekologických problémů, které na nás v současnosti doléhají, je výsledkem nejistých vlastnických práv; že lidé mají sklon starat se o majetek, který jim bezpečně patří, a méně jim záleží na majetku druhých."<ref name=" Kvong Jo">Kvong Jo: Vlastnická práva a životní prostředí,text z konference Tržní nástroje a ochrana životního prostředí | S tímto názorem se stotožňuje i Kvong Jo, která říká, že: "věří v jasná vlastnická práva k přírodním zdrojům a spolu s tím i v individuální práva a zodpovědnost. Věří v tržní postupy, jež alokují vzácné přírodní zdroje mezi konkurující si uživatele na základě dobrovolné směny. Je přesvědčena, že většina ekologických problémů, které na nás v současnosti doléhají, je výsledkem nejistých vlastnických práv; že lidé mají sklon starat se o majetek, který jim bezpečně patří, a méně jim záleží na majetku druhých."<ref name=" Kvong Jo">Kvong Jo: Vlastnická práva a životní prostředí,text z konference Tržní nástroje a ochrana životního prostředí, přístup z internetu http://www.obcinst.cz/cs/VLASTNICKA-PRAVA-A-ZIVOTNI-PROSTREDI-c574/</ref> | ||
== Literatura == | == Literatura == | ||
<references/> | <references/> | ||
== Externí odkazy== | |||