Editace stránky Pravidla a principy ekologie
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
===Liebigův zákon minima=== | ===Liebigův zákon minima=== | ||
Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu) | Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu). Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K. [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný. | ||
===Shelfordův zákon tolerance=== | ===Shelfordův zákon tolerance=== | ||
Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat | Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin: | ||
1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy. | 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy. | ||
2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]]. | |||
2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[ | |||
==Biogeografická pravidla== | ==Biogeografická pravidla== | ||
Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel | Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel: | ||
===Allenovo pravidlo=== | ===Allenovo pravidlo=== | ||
Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité | Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité šelmy (Canidae). | ||
===Bergmanovo pravidlo=== | ===Bergmanovo pravidlo=== | ||
Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých | Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod. | ||
===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)=== | ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)=== | ||
Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. | Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. | ||
== Zdroje == | |||
==Zdroje== | |||
<references/> | <references/> | ||
== | == Odkazy == | ||
=== Literatura === | |||
*Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp. | |||
*Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp. | |||
== | |||
* | |||
* | |||
[[Kategorie:Skupina E]] |