Editace stránky Koloběh síry
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy | '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě. | ||
== Síra v životním prostředí == | == Síra v životním prostředí == | ||
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra | V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].[] | ||
== Koloběh síry == | == Koloběh síry == | ||
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>. | |||
'''Fáze koloběhu''' | '''Fáze koloběhu''' | ||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
'''Atmosféra''' | '''Atmosféra''' | ||
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S | V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S. | ||
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O | 2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O | ||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub> | 2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub> | ||
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět se | SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> . | ||
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy). | |||
Řádek 27: | Řádek 29: | ||
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). | Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). | ||
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice: | |||
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S | S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S | ||
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[Anaerobní podmínky)] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace]. | Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace]. | ||
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S. | Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S. | ||
Řádek 46: | Řádek 48: | ||
[[ | [[Soubor:koloběh síry.jpg]] | ||
== Síra v atmosféře | == Síra v atmosféře == | ||
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, | Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí. | ||
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště]. | Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště]. | ||
== Sirné bakterie == | == Sirné bakterie == | ||
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." | "Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1] | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
== Odkazy == | |||
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW | |||
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013 | |||
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm | |||
=== Související stránky === | === Související stránky === | ||
Řádek 82: | Řádek 86: | ||
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]] | *[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]] | ||
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]] | *[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]] | ||
{{koloběhy}} | |||
[[Kategorie:Ovzduší]] | |||
[[Kategorie:Země]] | |||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha | Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha | ||
[[Kategorie:Skupina F]] | |||
[[Kategorie: |