Aktuální verze |
Váš text |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
| '''Ekologická antropologie''' či ''environmentální antropologie'' (''anglicky: ecological anthropology či environmental anthropology'') je směr v [[w:cs:antropologie|antropologii]] zabývající se výzkumem kultur jako adaptivních systémů v rámci přírodního prostředí.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> | | '''Ekologická antropologie''' (''anglicky: ecological anthropology'') je směr v antropologii zabývající se výzkumem kultur jako adaptivních systémů v rámci přírodního prostředí. |
| | <ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> Etablování ekologické antropologie jako subdisciplíny antropologie pak souvisí s prací Juliana Stewarda a jeho [[Kulturní ekologie|kulturně ekologickým přístupem]]. První ekologičtí antropologové chápali lidské společenství jako jednu z populací v rámci ekosystému, přičemž právě [[w:cz:Kultura|kultura]] hraje specifickou roli, kterou se tato populace pozměňuje a přizpůsobuje životnímu prostředí, proto zaměřili výzkum právě na interakci kulturních změn a okolního prostředí. |
|
| |
|
| Etablování ekologicko-antropologického přístupu úzce souvisí s odmítnutím paradigmatu environmentálního determinismu (chápajícího přírodní prostředí jako determinující faktor pro [[w:cs:Kultura|kulturu]]). Ekologická antropologie naproti tomu chápe lidské společenství jako jednu z populací v rámci [[ekosystém|ekosystému]], přičemž právě kultura hraje specifickou roli, díky níž se tato populace pozměňuje a přizpůsobuje prostředí (proto od začátku zaměřovala své výzkumy právě na interakci kulturních změn a okolního prostředí).
| |
|
| |
|
| Významně se na této myšlenkové přeměně podílel [[Kulturní ekologie|kulturně ekologický přístup]] J. H. Steward, jenž se již vymezoval proti premisám radikálního environmentálního determinismu. Pro vznik ekologické antropologie jako vědní disciplíny byla klíčová padesátá a šedesátá léta, kdy dochází k zásadnímu opouštění deterministických přístupů v antropologii. Ekologičtí antropologové od té doby pronikají na univerzity, formují nové postoje a katedry, zabývají se ekosystémovými modely, konstituují vědní obory (jako etnoekologie a historická ekologie).<ref>BARFIELD, Thomas. 1997. The Dictionary of Anthropology. Oxford: Blackwell. S. 138.</ref><ref>http://anthropology.ua.edu/cultures/cultures.php?culture=Ecological%20Anthropology</ref>
| |
|
| |
|
| Ekologická antropologie musela posléze reflektovat jevy spojené s postupující globalizací, jako byl pokračující zánik uzavřených společenství, provázanost a transformaci ekosystémů a kultur (zaniklé kultury a jejich vztahy s prostředím jsou předmětem zájmu [[Environmentální archeologie|environmentální archeologie]]). Dochází k opouštění výzkumu relativně uzavřených areálů a snahám o rozšíření studia na interakce probíhající mezi skupinami a jejich ekosystémy v [[biosféra|globálním ekosystémovém celku]]. Díky tomuto posunu se začínají reflektovat i globální problémy (spojené např. s [[globální změna klimatu|globální změnou klimatu]]) způsobující [[environmentální katastrofa|environmentální katastrofy]] a jejich devastující dopady na lokální komunity po celém světě ''(jak o tom svědčí, mj. i množství článků v oborovém časopise Journal of Ecological Anthropology<ref>http://shell.cas.usf.edu/jea/Pages/issues-of-jea.html#Vol15/</ref>)''.
| |
|
| |
| Antropologie sama o sobě, a obzvláště jestliže vědomě deklaruje environmentální přístup, upozorňuje na důležitost zachování diverzity, a to jak kulturní, tak [[w:cs:Biologická diverzita|biologické]]. Stejně jako je biologická rozmanitost předpokladem k uchování života jako celku, je i rozmanitost kulturní důležitá pro zachování kultury a samotného člověka.
| |
| == Odkazy == | | == Odkazy == |
| {{wikipedia en|Ecological anthropology}} | | {{wikipedia en|Ecological anthropology}} |
Řádek 13: |
Řádek 9: |
| === Reference === | | === Reference === |
| <references /> | | <references /> |
| === Literatura k dalšímu studiu=== | | |
| | === Literatura === |
| * BENNETT, John William. (1976). The ecological transition: cultural anthropology and human adaptation. New York: Pergamon Press. | | * BENNETT, John William. (1976). The ecological transition: cultural anthropology and human adaptation. New York: Pergamon Press. |
| * BOUKAL, Tomáš. (2012) Ekologická antropologie: kapitoly z dějin oboru. Pardubice: Univerzita Pardubice. | | * BOUKAL, Tomáš. (2012) Ekologická antropologie: kapitoly z dějin oboru. Pardubice: Univerzita Pardubice. |
Řádek 19: |
Řádek 16: |
| * TRNKA, Radek, ed. a LORENCOVÁ, Radmila, ed. (2008). Antropoekologický přístup k problematice využívání ekosystémových zdrojů u vybraných mimoevropských společností. Praha: Zarzura. | | * TRNKA, Radek, ed. a LORENCOVÁ, Radmila, ed. (2008). Antropoekologický přístup k problematice využívání ekosystémových zdrojů u vybraných mimoevropských společností. Praha: Zarzura. |
|
| |
|
| === Externí odkazy === | | === Další zdroje === |
| | |
| * [http://anthropology.ua.edu/cultures/cultures.php?culture=Ecological%20Anthropology Podrobnější úvod do ekologické antropologie na stránkách katedry antropologie na University of Alabama]
| |
| | |
| * [http://shell.cas.usf.edu/jea/ Journal of Ecological Anthropology]
| |
| | |
| * [http://www.aaanet.org/sections/ae/ Anthropology and Environment Society]
| |
| | |
|
| |
|
| {{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
| | [http://shell.cas.usf.edu/jea/ Journal of Ecological Anthropology] |
| {{TAČR}}
| |
|
| |
|
| [[Kategorie:Environmentální obory]] | | [http://www.aaanet.org/sections/ae/ Anthropology and Environment Society] |