Editace stránky CHKO Žďárské vrchy a sport v přírodě
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Chráněná krajinná oblast | =Úvod (rozpracováno!)= | ||
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy ležící ve středu republiky na Českomoravské vrchovině byla vyhlášena roku 1970. Území CHKO Žďárské vrchy se nachází na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina. Leží převážně na území okresu Žďár nad Sázavou, ale částečně zasahuje do okresu Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy.<ref name=":0"><nowiki>http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/</nowiki></ref> | |||
==Krajina== | ==Krajina== | ||
CHKO Žďárské vrchy zaujímá plochu 709 km2 a rozkládá v nadmořských výškách 490 - 836 m n. m. Nejvyšším bodem je skalní útvar Devět skal. Krajina je velmi pestrá, bohatá na lesní porost, vodní plochy i skalní útvary. Právě pro tuto rozmanitost je oblast Žďárských vrchů vyhledávanou turistickou a sportovní oblastí.<ref name=":0" /> | |||
===Rozdělení krajiny<ref name=":0" />:=== | ===Rozdělení krajiny<ref name=":0" />:=== | ||
Řádek 16: | Řádek 17: | ||
===Skalní útvary=== | ===Skalní útvary=== | ||
Rulové skalní útvary jsou jedním z typických dominant chráněné krajiny. Skalní útvary jsou označovány za tzv.osmistovky (např. Pasecká skála, Drátník, Čtyři palice). Nejvyšším vrcholem CHKO Žďárské vrchy je | Rulové skalní útvary jsou jedním z typických dominant chráněné krajiny. Skalní útvary jsou označovány za tzv.osmistovky (např. Pasecká skála, Drátník, Čtyři palice). Nejvyšším vrcholem CHKO Žďárské vrchy je Devět skal (836,3 m n. m.). <ref name=":1"><nowiki>https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy</nowiki></ref> | ||
==Vodstvo== | ==Vodstvo== | ||
Velmi důležitou roli v chráněném území hraje voda, která svoji hustou sítí drobných vodních toků napomohla k vytvoření rozsáhlé rybniční soustavy (přes 500 rybníků). Největším rybníkem je Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou. Mezi největší rybníky v chráněném území můžeme zařadit rybníky | Velmi důležitou roli v chráněném území hraje voda, která svoji hustou sítí drobných vodních toků napomohla k vytvoření rozsáhlé rybniční soustavy (přes 500 rybníků). Největším rybníkem je Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou. Mezi největší rybníky v chráněném území můžeme zařadit rybníky Velké Dářko, Milovský, Sykovec, Domaninský, Matějovský nebo rybník Řeka. <ref name=":1" /> | ||
Pramení zde mnoho větších i menších řek, jako je řeka Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava nebo Novohradka. Tyto řeky zde hrají velmi důležitou roli, jelikož tvoří hlavní evropskou rozvodnici do Severního (Chrudimka, Sázava, Doubrava) a Černého moře (Svratka, Oslava). <ref><nowiki>http://www.nmnm.eu/evropska-rozvodnice.html</nowiki></ref> | Pramení zde mnoho větších i menších řek, jako je řeka Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava nebo Novohradka. Tyto řeky zde hrají velmi důležitou roli, jelikož tvoří hlavní evropskou rozvodnici do Severního (Chrudimka, Sázava, Doubrava) a Černého moře (Svratka, Oslava). <ref><nowiki>http://www.nmnm.eu/evropska-rozvodnice.html</nowiki></ref> | ||
Řádek 66: | Řádek 67: | ||
CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou a vyhledávanou lokalitou, která nabízí horolezcům nemálo možností. Mezi nejnavštěvovanější patří skalní útvary Drátník nebo Čtyři palice. | CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou a vyhledávanou lokalitou, která nabízí horolezcům nemálo možností. Mezi nejnavštěvovanější patří skalní útvary Drátník nebo Čtyři palice. | ||
Horolezecká činnost v CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě dohody Správy CHKO a zástupci místního oddílu Českého horolezeckého svazu. Horolezectví v CHKO není zákonem zakázáno, ale je regulováno zákazy a omezeními, za jejíž nedodržování hrozí sankce. Horolezectví na území CHKO mohou provádět pouze členové svazu ČSTV nebo jiných horolezeckých organizací a jejich hosté. | Horolezecká činnost v CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě dohody Správy CHKO a zástupci místního oddílu Českého horolezeckého svazu. Horolezectví v CHKO není zákonem zakázáno, ale je regulováno zákazy a omezeními, za jejíž nedodržování hrozí sankce. Horolezectví na území CHKO mohou provádět pouze členové svazu ČSTV nebo jiných horolezeckých organizací a jejich hosté. '''ZDROJ''' | ||
====Pravidla ČHS<ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/res/archive/058/010522.pdf?seek=1359717557</nowiki></ref>==== | ====Pravidla ČHS<ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/res/archive/058/010522.pdf?seek=1359717557</nowiki></ref>==== | ||
Český horolezecký svaz vydal pro lezení ve skalních oblastech České republiky následující pravidla: | |||
Lezci jsou povinni: | Lezci jsou povinni: | ||
Řádek 83: | Řádek 84: | ||
*při manipulaci s lanem poškozovat třením povrch skal | *při manipulaci s lanem poškozovat třením povrch skal | ||
*přidávat skalní skoby do již hotových | *přidávat skalní skoby do již hotových | ||
Jelikož jsou skalní sektory Žďárských vrchů zařazeny do zvláště chráněných území ( PP - přírodní památka, PR - přírodní rezervace), ČHS bych nucen za účelem ochrany přírody vydat omezení a podmínky lezení v této oblasti. | |||
====Podmínky lezení v oblasti CHKO Žďárské vrchy <ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/</nowiki></ref>==== | ====Podmínky lezení v oblasti CHKO Žďárské vrchy <ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/</nowiki></ref>==== | ||
*přístup ke skalám nejkratšími cestami od značených turistických cest | *přístup ke skalám nejkratšími cestami od značených turistických cest | ||
Řádek 96: | Řádek 99: | ||
Před plánovanou cestou je vždy nutné navštívit stránky Českého horolezeckého svazu a zkontrolovat, zda na konkrétním skalnatém útvaru nejsou časová či jiná omezení. Může jít o omezení vzhledem k ochraně přírody z důvodu masové návštěvy, rušení chráněných živočichů, sešlapu vegetace, ničení skal, znečištění okolí a nebo bezpečnosti. V jarním období to bývá především omezení s ohledem na hnízdění ptactva. | Před plánovanou cestou je vždy nutné navštívit stránky Českého horolezeckého svazu a zkontrolovat, zda na konkrétním skalnatém útvaru nejsou časová či jiná omezení. Může jít o omezení vzhledem k ochraně přírody z důvodu masové návštěvy, rušení chráněných živočichů, sešlapu vegetace, ničení skal, znečištění okolí a nebo bezpečnosti. V jarním období to bývá především omezení s ohledem na hnízdění ptactva. | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|+Povolení lezení <ref | |+Povolení lezení <ref name=":2" /> | ||
!celoročně | !celoročně | ||
!od července do prosince | !od července do prosince | ||
Řádek 151: | Řádek 154: | ||
<references /> | <references /> | ||
==Ostatní zdroje== | == Ostatní zdroje == | ||
<br /> | |||