Editace stránky Atmosferická depozice
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Atmosférická depozice == | == Atmosférická depozice == | ||
Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z | Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok). Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je hydrosféra, pedosféra, litosféra či biosféra a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře. | ||
Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou. | Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou. | ||
„Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [meteo slovník]. | |||
„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [meteo slovník]. | |||
Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd )[2]. | |||
<center>F = c . vd</center> | |||
Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. | |||
Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí. | |||
Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu. | |||
Mezi srážky padající patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky usazené. | |||
Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu | |||
Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. | |||
<center>D = ci . P</center> | |||
kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [2]. | |||
Usazené srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [6]. | |||
== Témata == | |||
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu. | |||
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech) | |||
Vytvořte [http://] | |||
== | == Zdroje == | ||
1.Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004…2<br /> | |||
2.Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993…5<br /> | |||
3.Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004….6<br /> | |||
4.Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005<br /> | |||
</ | |||
== | == Odkazy == | ||
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny: | |||
== Související stránky == | === Související stránky === | ||
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí). | |||
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]]. | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí. | |||
* | Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]]. | ||
*[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801] | |||
=== Literatura === | |||
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu. | |||
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Skupina C]] | ||