Předpoklady a povaha globalizace

Z Enviwiki

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Spektrum přístupů

Debata o globalizaci měla zatím dvě základní fáze (Barša, 2004). V první fázi v 70. a 80. letech se zaměřovala na politickou ekonomii – ditochomii stát versus trh. Byly to především transnacionální korporace, které byly chápany jako hlavní vyzyvatel státní moci.

Od poloviny 90. let vstoupila debata do druhé fáze. Globalizace přestala být chápána jako výsledek spontánní tržní expanze a důraz byl položen na politickou dimenzi. Debata opustila argumenty „pro“ a „proti“ existenci globalizace chápané v ekonomických pojmech a zaměřila se na globalizaci jako na sociální proces. Debata o globalizaci se tak vedle transnacionálních korporací otevřela také dalším aktérům. V současnosti se proto diskutuje o transnacionálních nátlakových sítích, transnacionálních a potenciálně globálních sociálních hnutích, mezinárodně aktivních nadacích a humanitárních organizacích, církvích, politických stranách, uskupeních odborářů a médií.

Sociologická hlediska vnáší do (odborných) debat o globalizaci mnohorozměrnost: nejde již o čistě objektivní popis, záleží na pohledu, který je připsán svému nositeli, personifikován. Neplatí pro něj známý povzdech filozofa a matematika Whiteheada – věda se stává dospělou teprve tehdy, když zapomene na své zakladatele - viz (Petrusek, 2000). K popisu a řešení globálních problémů tak existuje množství přístupů (viz tři pohledy na politickou globalizaci)

Témata průřezová

Jde o pohled napříč oborovými přístupy

Zdroje

Odkazy

Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje