Důsledky rozpadu společné znalosti: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
 
Řádek 3: Řádek 3:
Žijeme v období, kdy se rozpadají (resp. jejich význam ve smyslu pospolitosti klesá) dřívější pevné celky (rodina, národ, pevné profesní komunity jako cechy). S tím se pojí určitý rozpad (resp. fragmentarizace) dřívější obecně sdílené společné znalosti. Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že se vytrácí společná řeč. Fragmentarizace společné znalosti má důsledky v [https://www.enviwiki.cz/wiki/Spole%C4%8Dn%C3%A1_znalost#Spole.C4.8Dn.C3.A1_znalost_se_vytr.C3.A1c.C3.AD různých oblastech]. Fragmentarizace společenství, společného jazyka a znalostí vede k nedorozuměním, je proto nahlížen většinou negativně. Může mít ale i pozitivní aspekty.   
Žijeme v období, kdy se rozpadají (resp. jejich význam ve smyslu pospolitosti klesá) dřívější pevné celky (rodina, národ, pevné profesní komunity jako cechy). S tím se pojí určitý rozpad (resp. fragmentarizace) dřívější obecně sdílené společné znalosti. Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že se vytrácí společná řeč. Fragmentarizace společné znalosti má důsledky v [https://www.enviwiki.cz/wiki/Spole%C4%8Dn%C3%A1_znalost#Spole.C4.8Dn.C3.A1_znalost_se_vytr.C3.A1c.C3.AD různých oblastech]. Fragmentarizace společenství, společného jazyka a znalostí vede k nedorozuměním, je proto nahlížen většinou negativně. Může mít ale i pozitivní aspekty.   


== Příčiny ==
==Příčiny==
Fragmentarizace společné znalosti souvisí s fragmentarizací kolektivů. Dřívější vesnická či městská pospolitost se stává minulostí. Stejně tak se vytrácí i pospolitost národní a rodinná. Fragmentarizace společné znalosti byla sice původně vyvolaná touto změnou, funguje zde ale také zpětná vazba a fragmentarizace společné znalosti ztrátu kolektivní pospolitosti dále posiluje. Tyto změny přináší obavy. Proto se objevují politici, kteří slibují návrat k dřívějším hodnotám a obnovu tradičních rodin a modelů uspořádání lidské společnosti.  
Fragmentarizace společné znalosti souvisí s fragmentarizací kolektivů. Dřívější vesnická či městská pospolitost se stává minulostí. Stejně tak se vytrácí i pospolitost národní a rodinná. Fragmentarizace společné znalosti byla sice původně vyvolaná touto změnou, funguje zde ale také zpětná vazba a fragmentarizace společné znalosti ztrátu kolektivní pospolitosti dále posiluje. Tyto změny přináší obavy. Proto se objevují politici, kteří slibují návrat k dřívějším hodnotám a obnovu tradičních rodin a modelů uspořádání lidské společnosti.  


Řádek 12: Řádek 12:
Na vesnici panovala shoda na obecné znalosti. Málokdo věděl o mnoho více než ostatní. Kněz a učitel byli autoritami, kteří věděli o něco více než obyčejný sedlák. To se začalo měnit s industriální revolucí a migrací do měst. Další vliv na diverzitu znalostí měla globalizace a digitalizace.
Na vesnici panovala shoda na obecné znalosti. Málokdo věděl o mnoho více než ostatní. Kněz a učitel byli autoritami, kteří věděli o něco více než obyčejný sedlák. To se začalo měnit s industriální revolucí a migrací do měst. Další vliv na diverzitu znalostí měla globalizace a digitalizace.


== Důsledky ==
==Důsledky==
Určitá ztráta původní pospolitosti a společné znalosti může být nutná na cestě k individuální svobodě a otevřené společnosti jak ji popsal Karl Popper: „Magickou, kmenovou či kolektivistickou společnost budu nadále nazývat uzavřenou společností, zatímco společnost, v níž jsou jednotlivci vystaveni nutnosti rozhodovat osobně, budu nazývat společností otevřenou.“<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube</ref> Jedním z hlavních rysů otevřené společnosti je v Popperově pojetí nutnost rozhodovat sám o sobě. Za dospělého jedince již nerozhoduje vrchnost či rodiče ale pouze on sám. Rozhodování bolí, hlavně zpočátku. S rostoucím počtem vědomých rozhodnutí ale roste i sebedůvěra a integrita. Přijetí zodpovědnosti za sebe a svá rozhodnutí je cesta ke zralé osobnosti a etickému chování, které je založeno na vnitřní motivaci.
Určitá ztráta původní pospolitosti a společné znalosti může být nutná na cestě k individuální svobodě a otevřené společnosti jak ji popsal Karl Popper: „Magickou, kmenovou či kolektivistickou společnost budu nadále nazývat uzavřenou společností, zatímco společnost, v níž jsou jednotlivci vystaveni nutnosti rozhodovat osobně, budu nazývat společností otevřenou.“<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube</ref> Jedním z hlavních rysů otevřené společnosti je v Popperově pojetí nutnost rozhodovat sám o sobě. Za dospělého jedince již nerozhoduje vrchnost či rodiče ale pouze on sám. Rozhodování bolí, hlavně zpočátku. S rostoucím počtem vědomých rozhodnutí ale roste i sebedůvěra a integrita. Přijetí zodpovědnosti za sebe a svá rozhodnutí je cesta ke zralé osobnosti a etickému chování, které je založeno na vnitřní motivaci.


Řádek 20: Řádek 20:


Jedním z největších problémů fragmentarizace společné znalosti je, že nevíme jakou znalost můžeme očekávat od druhých. To je problém zejména u mladších generací, které již nevyrůstají v tak pevném znalostním kánonu. Pro učitele proto může být obtížné pochopit, co je jejich společný ,,background" co vědí a nevědí, popř. co jim má říkat a co ne. Tento problém se řeší často v citacích, např. v médiích. Vědí mladí čtenáři, že Václav Havel byl první prezident České republiky nebo je jim to potřeba sdělit? Popř. budou za deset let vědět vůbec, že to byl prezident? (ve školách se většinou nejvíce učí starší období, přičemž na nové období již nezbývá mnoho času, nemusí se proto vůbec dostat k Sametové revoluci). Ale také v akademických pracích, kdy není zřejmé, co se na daném pracovišti a v kontextu konkrétní práce považuje za společnou znalost a co je již třeba citovat (viz článek [[Co citovat a co ne?]]).
Jedním z největších problémů fragmentarizace společné znalosti je, že nevíme jakou znalost můžeme očekávat od druhých. To je problém zejména u mladších generací, které již nevyrůstají v tak pevném znalostním kánonu. Pro učitele proto může být obtížné pochopit, co je jejich společný ,,background" co vědí a nevědí, popř. co jim má říkat a co ne. Tento problém se řeší často v citacích, např. v médiích. Vědí mladí čtenáři, že Václav Havel byl první prezident České republiky nebo je jim to potřeba sdělit? Popř. budou za deset let vědět vůbec, že to byl prezident? (ve školách se většinou nejvíce učí starší období, přičemž na nové období již nezbývá mnoho času, nemusí se proto vůbec dostat k Sametové revoluci). Ale také v akademických pracích, kdy není zřejmé, co se na daném pracovišti a v kontextu konkrétní práce považuje za společnou znalost a co je již třeba citovat (viz článek [[Co citovat a co ne?]]).
== Řešení ==
==Řešení==
Dřívější pevně uzavřená kolektivní společenství, která se shodla na společné znalosti se stávají minulostí. Znalosti těchto společenství byly ale občas iracionálními dogmaty (Země je placatá) než racionální znalostí, kterou je možno empiricky ověřit (Země je kulatá). Industrializace ale zejména později globalizace a digitalizace světa vedla k fragmentarizaci znalostí a změnila to, co se považuje za obecnou znalost. Obecná znalost se tak v řadě oblastí dekonstruovala a je těžké shodnout se na základních pojmech a vědomostech.  
Dřívější pevně uzavřená kolektivní společenství, která se shodla na společné znalosti se stávají minulostí. Znalosti těchto společenství byly ale občas iracionálními dogmaty (Země je placatá) než racionální znalostí, kterou je možno empiricky ověřit (Země je kulatá). Industrializace ale zejména později globalizace a digitalizace světa vedla k fragmentarizaci znalostí a změnila to, co se považuje za obecnou znalost. Obecná znalost se tak v řadě oblastí dekonstruovala a je těžké shodnout se na základních pojmech a vědomostech.  


Řádek 29: Řádek 29:
Digitální prostředí může pomoci pouze pokud zůstane demokratické a otevřené novým směrům a nápadům. Což není samozřejmostí a i zde platí, že svoboda není automatická a je potřeba odolávat snahám o zbytečnou cenzuru a regulace.
Digitální prostředí může pomoci pouze pokud zůstane demokratické a otevřené novým směrům a nápadům. Což není samozřejmostí a i zde platí, že svoboda není automatická a je potřeba odolávat snahám o zbytečnou cenzuru a regulace.


== Související články ==
==Související články==
* [[Co citovat a co ne?]]
 
* [[Co citovat v neanonymním zdroji]]
*[[Co citovat a co ne?]]
* [[Co citovat v anonymním zdroji]]
*[[Co citovat v neanonymním zdroji]]
* [[Společná znalost]]  
*[[Co citovat v anonymním zdroji]]
*[[Společná znalost]]
 
==Zdroje k dalšímu studiu problematiky==
 
*Massachusetts Institute of Technology. [https://integrity.mit.edu/handbook/citing-your-sources/what-common-knowledge What is Common Knowledge?]
*Princeton University. [https://pr.princeton.edu/pub/integrity/pages/notcommon/ Not-So-Common Knowledge]
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge Common knowledge na anglické Wikipedii]
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Conventional_wisdom Conventional wisdom na anglické Wikipedii]


== Zdroje k dalšímu studiu problematiky ==
* Massachusetts Institute of Technology. [https://integrity.mit.edu/handbook/citing-your-sources/what-common-knowledge What is Common Knowledge?]
* Princeton University. [https://pr.princeton.edu/pub/integrity/pages/notcommon/ Not-So-Common Knowledge]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge Common knowledge na anglické Wikipedii]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Conventional_wisdom Conventional wisdom na anglické Wikipedii]
''(možno nainstalovat Google translator do Chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).''
''(možno nainstalovat Google translator do Chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).''


== Afiliace ==
==Afiliace==
Tento výstup vznikl na Univerzitě Karlově v rámci projektu Specifického vysokoškolského výzkumu 2018 – 260 471.
Tento výstup vznikl na Univerzitě Karlově v rámci projektu Specifického vysokoškolského výzkumu 2018 – 260 471.


== Reference ==
==Reference==
<references />{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
<references />{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Otevřené vzdělávací zdroje‎]]
[[Kategorie:Otevřené vzdělávací zdroje‎]]
[[Kategorie:Změny ve společnosti]]
1 550

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu