Planetární meze: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 436 bajtů ,  18. 4. 2014
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen planetárními mezemi environmentální povahy. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo závažným devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] a závažným [[ekologické katastrofy|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 z těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení . Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru. Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatné, jestli růst nebo ne, jaký růst a podobně, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech již je v běhu, byť zatím jen dílčím způsobem a s hubenými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace). Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů. Překročení hranic není okamžitá záležitost, jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu (tipping point) stávají se najednou rychlé změny. Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points (''např. procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody'').
'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen planetárními mezemi environmentální povahy. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo závažným devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] a závažným [[ekologická katastrofa|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 z těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení . Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru. Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatné, jestli růst nebo ne, jaký růst a podobně, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech již je v běhu, byť zatím jen dílčím způsobem a s hubenými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace). Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů. Překročení hranic není okamžitá záležitost, jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu (tipping point) stávají se najednou rychlé změny. Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points (''např. procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody'').


== 9 planetárních mezí ==
== 9 planetárních mezí ==


* '''Změna klimatu'''
* '''Změna klimatu'''
Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]] byly označeny emise skleníkových plynů, koncentrace jednoho z hlavních skleníkpvých plynů, oxidu uhličitého (''CO2'') se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let. dnes o 40% více CO2 než v okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření, které pravidelně shrnují zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[W:CZ IPCC|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota CO2 byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. CO2 je brán jako ekvivalent – připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez CO2 je navrhována na 350 ppm. Generální tajemník [[OSN|OS]]N pan Gurria: žádá, aby se ve 2. pol. tohoto století dosáhlo nulových emisí skleníkových plynů.
Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]] byly označeny emise [[w:cz skleníkové plyny|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cz oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření, které pravidelně shrnují zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[W:CZ IPCC|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent – připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.


* '''Acidifikace oceánu'''
* '''Acidifikace oceánu'''
současné ph he 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2
Současné [[w:cz: pH|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cz aragonit|aragonitu]] (''Hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, již by se aragonit v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')
bylo pohlceno 25% emisí z fosilních paliv, zbytek v atmosféře, nebo zachycen zelenými rostlinami
navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti aragonitu, navrhuje se, aby to bylo 2,75, pokud by bylo méně než 1, již by se aragonit v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je to 2,9


* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''
* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''
Navrhuje se hranice 276 Dobsonových jednotek, v současnosti je to 283, předindustriální době to bylo 290 – tady čím víc tím líp.
Navrhuje se hranice 276 Dobsonových jednotek, v současnosti je to 283, předindustriální době to bylo 290 – tady čím víc tím líp. Dobsonova jednotka měří tloušťku ozónové vrstvy, zatím tedy není překročen limit, snížení zatím není tak dramatické.
Dobsonova jednotka měří tloušťku ozónové vrstvy, zatím tedy není překročen limit, snížení zatím není tak dramatické.


* '''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''
* '''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''
indikátory dusíku: měly by být z atmosféry odebírány milióny za rok, navrhovaná hranice 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno 121 miliónu za rok
Indikátory [[w:cz dusík|dusíku]] by měly být z atmosféry odebírány milióny za rok, navrhovaná hranice 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno 121 miliónu za rok. U [[w:cz fosfor|fosforu]] je třeba zhodnotit kolik se ho dostává do oceánu.
fosfor: zhodnotit kolik fosforu se dostává do oceánu


* '''Zdroje sladké vody'''
* '''Zdroje sladké vody'''
neměla by být větší spotřeba než 4 000 krychlových km/rok, v současné době je 2 600 krychlových km/rok, předindustriální hodnota byla 415 krychlových km/rok
Neměla by být větší spotřeba než 4 000 krychlových km/rok, v současné době je 2 600 krychlových km/rok, předindustriální hodnota byla 415 krychlových km/rok.


* '''Využití území'''
* '''Využití území'''
jako indikátor se navrhuje procento globálního území, které je přeměněno na kultivovanou krajinu
Jako indikátor se navrhuje procento globálního území, které je přeměněno na kultivovanou krajinu, přičemž maximální procento této plochy se navrhuje 15% (''v současné době je to 11,7%'')
maximální procento této plochy se navrhuje 15%, počítá se to z produktivní
v současné době je to 11,7%


* '''Ztráta biologické rozmanitosti'''
* '''Ztráta biologické rozmanitosti'''
Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, kteří vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti [[W:CZ biodiverzita|biodiverzity]] velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že velmi trpí, především nadměrným rybolovem: mění se systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není jasné, k jaké změně dojde, ale jistě dojde k výraznému ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na konference v Nagoji – Aichi se ustanovilo celkem 20 cílů, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes jecelých 50 % mořských korálů je do určité míry poškozeno (acidifikace, vliv turistiky atd.), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (''Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES''). <ref>http://www.national-geographic.cz/detail/do-roku-2100-znicime-planetu-varuji-vedci-zeme-se-nam-nestiha-prizpusobit-26124/</ref>  
Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, které vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti [[w:cz: biodiverzita|biodiverzity]] velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že značně trpí, především nadměrným rybolovem, mění se systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není přesně jasné, k jaké změně dojde, ale jistě to bude mít za následek výrazné ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na 10. zasedání konference smluvních stran [[w:cz: úmluva o biologické rozmanitosti|Úmluvy o biologické rozmanitosti]] (''Convention on Biological Diversity - CBD'') v Nagoji v roce 2010 se ustanovilo celkem 20 cílů<ref>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/v-nagoji-se-kodan-nekonala.html</ref>
, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes je celých 50 % mořských korálů do určité míry poškozeno antropogenní činností (''acidifikace, vliv turistiky atd.''), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (''Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES''). <ref>http://www.national-geographic.cz/detail/do-roku-2100-znicime-planetu-varuji-vedci-zeme-se-nam-nestiha-prizpusobit-26124/</ref>  


* '''Atmosférický aerosol'''
* '''Atmosférický aerosol'''
ovlivňuje zdraví, nejnebezpečnější faktor životního prostředí, karcinogenní látky
Má negativní účinky na zdraví, jedná se o nejnebezpečnější faktor životního prostředí (''obsahuje karcinogenní látky, tzv. black carbon – aerosol, který má charakter sazí''), podporuje změnu klimatu. Je těžké definovat jeho index, protože je velice obtížné stanovit i samotný původ částic.
black carbon – aerosol, který má charakter sazí, posiluje změnu klimatu
těžké stanovit index, i stanovit původ částic je velice obtížné


* '''Chemická kontaminace'''
* '''Chemická kontaminace'''
REACH – politika EU, podchycení jakýchkoliv vyráběných chemikálií  
Chemickou kontaminací se zabývá např. REACH – (''politika EU, která podchycuje výrobu chemikálií''). Jsou problémy s prokazováním dopadů zapříčiněných chemickou kontaminací, jelikož se toxicita látek těžko dokazuje.
toxicita látek se těžko dokazuje


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 47: Řádek 39:
* WIJKMAN, Anders. Bankrupting nature: denying our planetary boundaries [online]. Rev. ed. Abingdon, Oxon: Routledge, ©2012 [cit. 2014-03-21]. ISBN 978-0-203-10798-0. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&scope=site&db=nlebk&db=nlabk&AN=536570.
* WIJKMAN, Anders. Bankrupting nature: denying our planetary boundaries [online]. Rev. ed. Abingdon, Oxon: Routledge, ©2012 [cit. 2014-03-21]. ISBN 978-0-203-10798-0. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&scope=site&db=nlebk&db=nlabk&AN=536570.
* MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. Vyd. 2. V přípravě.
* MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. Vyd. 2. V přípravě.


=== Další zdroje ===
=== Další zdroje ===
[http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html Akademický bulletin - Zpráva ze semináře zaměřeného na Planetární meze (Tomáš Hák, Bedřich Moldan)]
[http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html Akademický bulletin - Zpráva ze semináře zaměřeného na Planetární meze (Tomáš Hák, Bedřich Moldan)]


Byrokraté, editor
1 523

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu