Planetární meze: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 8 350 bajtů ,  12. 1. 2021
m
bez shrnutí editace
(Založena nová stránka s textem „'''Planetární meze''' (''anglicky: Planetary boundaries'') je koncept <ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> …“)
 
mBez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Planetární meze''' (''anglicky: Planetary boundaries'') je koncept
[[Soubor:Planetary Boundaries.png|náhled|Planetární meze v grafu]]
'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] a závažným [[Environmentální katastrofa|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru.


<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref>
Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatná přímo otázka růstu a jeho typu, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech probíhá, byť zatím jen dílčím způsobem a s nepříliš viditelnými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace).  


== Odkazy ==
Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů. Překročení hranic není okamžitá záležitost, jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu ''(tipping point)'' stávají se najednou rychlé změny. Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points (''jsou to procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody'').
 
==9 planetárních mezí==
 
*'''Změna klimatu'''
 
Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu|globální změny klimatu]] byly označeny emise [[w:cs:skleníkové plyny|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cs:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let 20. století. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření pravidelně uváděných ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[w:cs:IPCC|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent, k němuž se připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.
 
*'''Acidifikace oceánu'''
 
Současné [[w:cs:pH|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cs:aragonit|aragonitu]] (''hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, aragonit by se v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')
 
*'''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''
 
Navrhuje se hranice 276 Dobsonových jednotek, v současnosti je to 283, předindustriální době to bylo 290 (tady čím více, tím lépe). Dobsonova jednotka měří tloušťku ozonové vrstvy, zatím tedy není překročen limit, snížení zatím není tak dramatické.
 
*'''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''
 
Indikátory [[w:cs:dusík|dusíku]], znamená počet, který by měl být z atmosféry odebírán za rok (v miliónech tun), navrhovaná hranice je 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno (''je to 121 miliónu za rok''). U [[w:cs:fosfor|fosforu]] je třeba zhodnotit kolik se ho dostává do oceánu.
 
*'''Zdroje sladké vody'''
 
Neměla by být větší spotřeba než 4 000 krychlových km/rok, v současné době je 2 600 krychlových km/rok, předindustriální hodnota byla 415 krychlových km/rok.
 
*'''Využití území'''
 
Jako indikátor se navrhuje procento globálního území, které je přeměněno na kultivovanou krajinu, přičemž maximální procento této plochy se navrhuje 15% (''v současné době je to 11,7%'')
 
*'''Ztráta biologické rozmanitosti'''
 
Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, které vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti [[biodiverzita|biodiverzity]] velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že značně trpí, především nadměrným rybolovem, mění se tím systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není přesně jasné, k jaké změně dojde, ale jistě to bude mít za následek výrazné ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na 10. zasedání konference smluvních stran [[w:cs:úmluva o biologické rozmanitosti|Úmluvy o biologické rozmanitosti]] (''Convention on Biological Diversity - CBD'') v Nagoji v roce 2010 se ustanovilo celkem 20 cílů<ref>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/v-nagoji-se-kodan-nekonala.html</ref>
, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes je celých 50 % mořských korálů do určité míry poškozeno antropogenní činností (''acidifikace, vliv turistiky atd.''), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (''Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES''). <ref>http://www.national-geographic.cz/detail/do-roku-2100-znicime-planetu-varuji-vedci-zeme-se-nam-nestiha-prizpusobit-26124/</ref>
 
*'''Atmosférický aerosol'''
 
Má negativní účinky na zdraví, jedná se o nejnebezpečnější faktor životního prostředí (''obsahuje karcinogenní látky, tzv. black carbon – aerosol, který má charakter sazí''), podporuje změnu klimatu. Je těžké definovat jeho index, protože je velice obtížné stanovit i samotný původ částic.
 
*'''Chemická kontaminace'''
 
Chemickou kontaminací se zabývá např. REACH – (''politika EU, která podchycuje výrobu chemikálií''). Jsou problémy s prokazováním dopadů zapříčiněných chemickou kontaminací, jelikož se toxicita látek těžko dokazuje.
 
==Odkazy==
{{wikipedia en|Planetary boundaries}}
{{wikipedia en|Planetary boundaries}}
===Reference===
<references />
*Texty a přednášky prof. Bedřicha Moldana


=== Reference ===
===Literatura k dalšímu studiu===
<references />
 
*WIJKMAN, Anders. Bankrupting nature: denying our planetary boundaries [online]. Rev. ed. Abingdon, Oxon: Routledge, ©2012 [cit. 2014-03-21]. ISBN 978-0-203-10798-0. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&scope=site&db=nlebk&db=nlabk&AN=536570.
*MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. Vyd. 2. V přípravě.


=== Literatura ===
===Další zdroje===
* WIJKMAN, Anders. Bankrupting nature: denying our planetary boundaries [online]. Rev. ed. Abingdon, Oxon: Routledge, ©2012 [cit. 2014-03-21]. ISBN 978-0-203-10798-0. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&scope=site&db=nlebk&db=nlabk&AN=536570.


*[http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html Akademický bulletin - Zpráva ze semináře zaměřeného na Planetární meze (Tomáš Hák, Bedřich Moldan)]


=== Další zdroje ===
*[http://www.czp.cuni.cz/czp/images/stories/Aktuality/100429_Rockstrom.pdf Prezentace přednášky prof. Rockströma - Human development within the Planetary Boundaries]


[http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html Akademický bulletin - Zpráva ze semináře zaměřeného na Planetární meze (Tomáš Hák, Bedřich Moldan)]
*[http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/archiv-aktualit/378-predstaveni-noveho-vedeckeho-konceptu-qplanetarni-mezeq Představení nového vědeckého konceptu "Planetární meze" na stránkách COŽP]


[http://www.czp.cuni.cz/czp/images/stories/Aktuality/100429_Rockstrom.pdf Prezentace přednášky prof. Rockströma - Human development within the Planetary Boundaries]
*[http://www.lidovky.cz/s-uhlim-vypoustime-dzina-z-lahve-rika-svedsky-ekolog-pcs-/veda.aspx?c=A100510_114257_ln_veda_ev ,,S uhlím vypouštíme džina z lahve, říká švédský ekolog" rozhovor s prof. Rockströmem na lidovky.cz]


[http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/archiv-aktualit/378-predstaveni-noveho-vedeckeho-konceptu-qplanetarni-mezeq Představení nového vědeckého konceptu "Planetární meze" na stránkách COŽP]
*[http://www.stockholmresilience.org/21/research/research-programmes/planetary-boundaries/planetary-boundaries/about-the-research/the-nine-planetary-boundaries.html Uvedení do planetárních mezí na stránkách Stockholm Resilience Center]


[http://www.lidovky.cz/s-uhlim-vypoustime-dzina-z-lahve-rika-svedsky-ekolog-pcs-/veda.aspx?c=A100510_114257_ln_veda_ev ,,S uhlím vypouštíme džina z lahve, říká švédský ekolog" rozhovor s prof. Rockströmem na lidovky.cz]
*[http://www.stockholmresilience.org/21/research/research-programmes/planetary-boundaries.html prof. Rockström uvádí do planetárních mezí (video)]


[http://www.stockholmresilience.org/21/research/research-programmes/planetary-boundaries/planetary-boundaries/about-the-research/the-nine-planetary-boundaries.html Uvedení do planetárních mezí na stránkách Stockholm Resilience Center]
*[http://www.udrzitelny-rozvoj.cz/clanky/planetarni-meze-nebo-prekazky PLANETÁRNÍ MEZE NEBO PŘEKÁŽKY?]


[http://www.stockholmresilience.org/21/research/research-programmes/planetary-boundaries.html prof. Rockström uvádí do planetárních mezí (video)]
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
{{MOSUR}}
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu