Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidán 1 bajt ,  14. 4. 2010, 00:08
bez shrnutí editace
Řádek 100: Řádek 100:  
==='''Stavební objekty'''===  
 
==='''Stavební objekty'''===  
 
#[[wikipedia:cs:Fermentor|Fermentor]] – částečně zapuštěná zastřešená jímka rozdělená na dva prostory soustřednými prstenci, patří k němu dávkovač pevných substrátů s násypkou
 
#[[wikipedia:cs:Fermentor|Fermentor]] – částečně zapuštěná zastřešená jímka rozdělená na dva prostory soustřednými prstenci, patří k němu dávkovač pevných substrátů s násypkou
#Provozní budova – zde je umístěno obslužné zázemí stanice a kogenerační jednotka (motor určený pro spalování s generátorem elektrického proudu)
+
#Provozní budova – zde je umístěno obslužné zázemí stanice a kogenerační jednotka (motor určený pro spalování bioplynu s generátorem elektrického proudu)
 
#Přijímací kejdová jímka – umístěna vedle fermentoru  
 
#Přijímací kejdová jímka – umístěna vedle fermentoru  
 
#[[wikipedia:cs:Plynojem|Plynojem]] – pro vyrovnání nestejnoměrného vývinu bioplynu, umístěn v prostoru mezi fermentorem a kogenerační jednotkou
 
#[[wikipedia:cs:Plynojem|Plynojem]] – pro vyrovnání nestejnoměrného vývinu bioplynu, umístěn v prostoru mezi fermentorem a kogenerační jednotkou
 
#Silážní žlab – pro uskladnění kukuřičné siláže
 
#Silážní žlab – pro uskladnění kukuřičné siláže
#Skladovací jímka (koncový sklad [[wikipedia:cs:Digestát|digestátu]] – navazuje na ní stáčecí plocha pro vyskladňování digestátu do kejdových cisteren pro aplikaci na zemědělské pozemky<ref name="EIA">Informační systém EIA, Záměry na území ČR. ''Oznámení záměru Zemědělská bioplynová stanice Drahobudice''. Dostupné z www: http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=STC633</ref>
+
#Skladovací jímka (koncový sklad [[wikipedia:cs:Digestát|digestátu]]) – navazuje na ní stáčecí plocha pro vyskladňování digestátu do kejdových cisteren pro aplikaci na zemědělské pozemky<ref name="EIA">Informační systém EIA, Záměry na území ČR. ''Oznámení záměru Zemědělská bioplynová stanice Drahobudice''. Dostupné z www: http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=STC633</ref>
      Řádek 123: Řádek 123:  
Pro výrobu bioplynu je používána tzv. dvoustupňová technologie fermentace. Jedná se o dva fermentory typu „kruh v kruhu“. Tato technologie umožňuje větší efektivitu celkového procesu. Proces lze lépe řídit a případné problémy související s nevhodným množstvím nebo poměrem substrátů lze lépe řešit. K výrobě elektrické energie a tepla je použita kogenerační jednotka s elektrickým výkonem 526 kW a tepelným výkonem 566 kW. Dodávka vyrobené energie z bioplynové stanice je zajištěna prostřednictvím nové trafostanice, která je připojena do sítě firmy Středočeská energetika, a.s..  
 
Pro výrobu bioplynu je používána tzv. dvoustupňová technologie fermentace. Jedná se o dva fermentory typu „kruh v kruhu“. Tato technologie umožňuje větší efektivitu celkového procesu. Proces lze lépe řídit a případné problémy související s nevhodným množstvím nebo poměrem substrátů lze lépe řešit. K výrobě elektrické energie a tepla je použita kogenerační jednotka s elektrickým výkonem 526 kW a tepelným výkonem 566 kW. Dodávka vyrobené energie z bioplynové stanice je zajištěna prostřednictvím nové trafostanice, která je připojena do sítě firmy Středočeská energetika, a.s..  
   −
V roce 2009 bylo vyrobeno 4 081,330 MWh elektřiny, vlastní spotřeba (elektřina potřebná pro provoz bioplynové stanice) činila 496,794 MWh (asi 12,2%). Dodávka elektřiny do distribuční soustavy činila 3594,833 MWh.<ref name="Výkaz">Měsíční výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů''. 12/2009. Firemní podklady ZAS Bečváry a.s.''</ref>  
+
V roce 2009 bylo vyrobeno 4 081,330 MWh elektřiny, vlastní spotřeba (elektřina potřebná pro provoz bioplynové stanice) činila 496,794 MWh (asi 12,2%). Dodávka elektřiny do distribuční soustavy činila 3 594,833 MWh.<ref name="Výkaz">Měsíční výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů''. 12/2009. Firemní podklady ZAS Bečváry a.s.''</ref>  
    
Tepelné energie, které vznikají při kogeneraci jako druhotný produkt prozatím nejsou plně využity. V současnosti je příležitostně vytápěna sušárna dřeva. Do budoucna se plánuje vytápění stájových objektů pro krůty ve výkrmu a využití tepla pro dosoušení obilnin.  
 
Tepelné energie, které vznikají při kogeneraci jako druhotný produkt prozatím nejsou plně využity. V současnosti je příležitostně vytápěna sušárna dřeva. Do budoucna se plánuje vytápění stájových objektů pro krůty ve výkrmu a využití tepla pro dosoušení obilnin.  
Řádek 175: Řádek 175:       −
Tento výpočet však udává pouze statický pohled na investici. Neuvažuje se v něm ani s faktorem času, ani s časovou hodnotou peněz a předpokládá konstantní průběh [[wikipedia:cs:Cash flow|cash flow]].
+
Tento výpočet však udává pouze statický pohled na investici. Neuvažuje se v něm ani s faktorem času, ani s časovou hodnotou peněz, a předpokládá konstantní průběh [[wikipedia:cs:Cash flow|cash flow]].
 
Obecně pro bioplynové stanice platí, že doba návratnosti investice do 5 let je velmi dobrá a do 10 let přijatelná. Po 15 letech provozu dosáhne většina hlavních prvků bioplynové stanice své životnosti a je potřeba počítat s vyššími náklady na opravu a údržbu.<ref name="Mužík">MUŽÍK, O.; ABRHAM, Z.:''Využití a ekonomika bioplynových stanic v zemědělském podniku''. Praha: VÚZT. 2006 Dostupné z www: http://www.vuzt.cz/doc/ekonomika/BP_kejda_PDF.pdf?menuid=482</ref>  
 
Obecně pro bioplynové stanice platí, že doba návratnosti investice do 5 let je velmi dobrá a do 10 let přijatelná. Po 15 letech provozu dosáhne většina hlavních prvků bioplynové stanice své životnosti a je potřeba počítat s vyššími náklady na opravu a údržbu.<ref name="Mužík">MUŽÍK, O.; ABRHAM, Z.:''Využití a ekonomika bioplynových stanic v zemědělském podniku''. Praha: VÚZT. 2006 Dostupné z www: http://www.vuzt.cz/doc/ekonomika/BP_kejda_PDF.pdf?menuid=482</ref>  
   Řádek 183: Řádek 183:  
*'''Výkupní cena'''
 
*'''Výkupní cena'''
   −
Elektrická energie je prodávána za státem garantovanou výkupní cenu ze zařízení využívající obnovitelné zdroje energie po dobu 15 let. Výkupní ceny elektřiny (minimální ceny) stanovené Energetickým regulačním úřadem pro tento typ bioplynové stanice byly stanoveny pro rok 2009 i 2010 ve výši 4120 Kč/MWh.<ref>Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Dostupné z www: http://docs.google.com/viewer?url=http://www.tzb-info.cz/docu/predpisy/download/CR4-2009.pdf</ref>
+
Elektrická energie je prodávána za státem garantovanou výkupní cenu ze zařízení využívající obnovitelné zdroje energie po dobu 15 let. Výkupní ceny elektřiny (minimální ceny) stanovené Energetickým regulačním úřadem pro tento typ bioplynové stanice byly stanoveny pro rok 2009 ve výši 4120 Kč/MWh.<ref>Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Dostupné z www: http://docs.google.com/viewer?url=http://www.tzb-info.cz/docu/predpisy/download/CR4-2009.pdf</ref>
      Řádek 202: Řádek 202:     
*'''Snížení pachu'''
 
*'''Snížení pachu'''
Dochází ke snížení produkce pachových látek z chovu zvířat, přesněji ze skladování kejdy a z hnojení zemědělských pozemků v blízkosti obytných území. Materiál vzniklý po fermentaci (digestát) je bez zápachu, skladován je ve skladovací jímce a následně využíván pro hnojení zemědělských pozemků. Celková roční produkce digestátu je 21 400 tun za rok. Z toho část 7 554 tun se vrací zpět do fermentoru pro naředění. Zbytek materiálu (13 846 t/rok) je využíván pro hnojení zemědělských pozemků. Díky dostatečné rozloze půdy, kterou investor obhospodařuje, nedochází k přehnojování.
+
Dochází ke snížení produkce pachových látek z chovu zvířat, přesněji ze skladování kejdy a z hnojení zemědělských pozemků v blízkosti obytných území. Materiál vzniklý po fermentaci (digestát) je bez zápachu, skladován je ve skladovací jímce a následně využíván pro hnojení zemědělských pozemků. Celková roční produkce digestátu je 21 400 tun za rok. Z toho se 7 554 tun se vrací zpět do fermentoru pro naředění. Zbytek materiálu (13 846 t/rok) je využíván pro hnojení zemědělských pozemků. Díky dostatečné rozloze půdy, kterou investor obhospodařuje, nedochází k přehnojování.
 
Využití digestátu rovněž představuje významné snížení rizika hnojení průmyslovými i statkovými hnojivy ve vztahu k životnímu prostředí.<ref>BABIČKA, L.: Významný přínos výroby bioplynu. Listy cukrovarnické a řepařské, www.cukr-listy.cz [online], Dostupné z www: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyznamny-prinos-vyroby-bioplynu ISSN: 1210-3306</ref>  
 
Využití digestátu rovněž představuje významné snížení rizika hnojení průmyslovými i statkovými hnojivy ve vztahu k životnímu prostředí.<ref>BABIČKA, L.: Významný přínos výroby bioplynu. Listy cukrovarnické a řepařské, www.cukr-listy.cz [online], Dostupné z www: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyznamny-prinos-vyroby-bioplynu ISSN: 1210-3306</ref>  
  
36

editací

Navigační menu