Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 6 737 bajtů ,  12. 4. 2010, 00:23
Řádek 73: Řádek 73:       −
== Zemědělská [[bioplynová stanice]] Drahobudice ==
+
== Příklad realizace projektu: Zemědělská [[bioplynová stanice]] Drahobudice ==
 
Jedná se o zemědělskou bioplynovou stanici pro zpracování [[biomasa|biomasy]] (kukuřičná siláž) a statkových hnojiv (kejda) v zemědělském areálu Drahobudice, který se nachází na okrese Kolín ve Středočeském kraji. Investorem i provozovatelem je ZAS Bečváry a.s..  
 
Jedná se o zemědělskou bioplynovou stanici pro zpracování [[biomasa|biomasy]] (kukuřičná siláž) a statkových hnojiv (kejda) v zemědělském areálu Drahobudice, který se nachází na okrese Kolín ve Středočeském kraji. Investorem i provozovatelem je ZAS Bečváry a.s..  
    +
Stavba bioplynové stanice byla zahájena v březnu roku 2008 a ukončena v září téhož roku. V prosinci 2008 byla stanice uvedena do provozu, pričemž motor šel na 15 % výkon. V plném provozu je stanice od ledna 2009.  K výrobě elektrické energie a tepla je použita kogenerační jednotka s elektrickým výkonem 526 kW a tepelným výkonem 566 kW.
 +
 +
 +
==='''Jednotlivé aktivity projektu'''===
 +
*Zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení
 +
*Vyřízení stavebního povolení
 +
*Zajištění příloh a zpracování žádosti
 +
*Výběrové řízení na dodavatele technologie a stavby
 +
*Výstavba
 +
*Montáž technologie
 +
*Uvádění do provozu
 +
*Zkušební provoz (prosinec 2008)
 +
*Běžný provoz (od ledna 2009)
 +
*Kolaudace
 +
*Žádost o proplacení
 +
 +
 +
==='''Stavební objekty'''===
 +
#Fermentor – částečně zapuštěná zastřešená jímka rozdělená na dva prostory soustřednými prstenci, patří k němu dávkovač pevných substrátů s násypkou
 +
#Provozní budova – zde je umístěno obslužné zázemí stanice a kogenerační jednotka (motor určený pro spalování s generátorem elektrického proudu)
 +
#Přijímací kejdová jímka – umístěna vedle fermentoru
 +
#Plynojem – pro vyrovnání nestejnoměrného vývinu bioplynu, umístěn v prostoru mezi fermentorem a kogenerační jednotkou
 +
#Silážní žlab – pro uskladnění kukuřičné siláže
 +
#Skladovací jímka (koncový sklad digestátu) – navazuje na ní stáčecí plocha pro vyskladňování digestátu do kejdových cisteren pro aplikaci na zemědělské pozemky
 +
 +
 +
==='''Provoz'''===
 +
'''Substráty'''
 +
 +
Jako substrát pro výrobu elektrické energie jsou využívány odpady z živočišné výroby a zemědělské plodiny, které jsou pěstovány na pozemcích investora.
 +
*kukuřičná siláž: 11350 tun/rok
 +
*kejda prasat: 3800m3 tun/rok
 +
Dodávky kukuřice na siláž se uskutečňuje jednorázově v průběhu asi třiceti dnů v době sklizně kukuřic.
 +
Navážení kejdy probíhá jednou denně.
 +
 +
 +
'''Technologie a výkony'''
 +
 +
Pro výrobu bioplynu je používána tzv. dvoustupňová technologie fermentace. Jedná se o dva fermentory typu „kruh v kruhu“. Tato technologie umožňuje větší efektivitu celkového procesu. Proces lze lépe řídit a případné problémy související s nevhodným množstvím nebo poměrem substrátů lze lépe řešit. K výrobě elektrické energie a tepla je použita kogenerační jednotka s elektrickým výkonem 526 kW a tepelným výkonem 566 kW. Dodávka vyrobené energie z bioplynové stanice je zajištěna prostřednictvím nové trafostanice, která je připojena do sítě firmy Středočeská energetika, a.s..
 +
 +
V roce 2009 bylo vyrobeno 4 081,330 MWh elektřiny, vlastní spotřeba (elektřina potřebná pro provoz bioplynové stanice) činila 496,794 MWh (asi 12,2%). Dodávka elektřiny do distribuční soustavy činila 3594,833 MWh.
 +
Tepelné energie, které vznikají při kogeneraci jako druhotný produkt prozatím nejsou využity. Do budoucna je plánováno teplo využívat v areálu farmy pro výkrm krůt, případně pro dosoušení obilnin.
 +
Digestát je využívaný jako organické hnojivo.
 +
 +
 +
==='''Ekonomické aspekty'''===
 +
Pro hodnocení ekonomické efektivnosti investice do bioplynové stanice můžeme využít výpočet doby návratnosti vložené investice. Prostá doba návratnosti (Ts) se vypočítá podle vzorce
 +
Ts=(IN-D)/(P_(r )-N_pr )    (roky)         
 +
kde
 +
 +
IN – investiční, jednorázové náklady na realizaci projektu (Kč)
 +
 +
D – výše poskytnuté dotace (Kč)
 +
 +
Vr – průměrné roční výnosy (Kč)
 +
 +
Npr – průměrné roční provozní náklady (Kč).
 +
 +
Celkové náklady na pořízení investice činily 63 000 000 Kč, dotace byla poskytnuta ve výši 23 000 000. Výnosy za rok 2009 činily  a provozní náklady
 +
 +
D=40 000 000/(11 113 000-7 044 000)
 +
 +
D=9,8
 +
 +
Tento výpočet však udává pouze statický pohled na investici. Neuvažuje se v něm ani s faktorem času, ani s časovou hodnotou peněz.
 +
Obecně pro bioplynové stanice platí, že doba návratnosti investice do 5 let je velmi dobrá a do 10 let přijatelná. Po 15 letech provozu dosáhne většina hlavních prvků bioplynové stanice své životnosti a je potřeba počítat s vyššími náklady na opravu a údržbu.
 +
 +
 +
Elektrická energie je prodávána za státem garantovanou výkupní cenu ze zařízení využívající obnovitelné zdroje enregie po dobu 15 let. Výkupní ceny elektřiny (minimální ceny) stanovené Energetickým regulačním úřadem pro tento typ bioplynové stanice byly stanoveny pro rok 2009 ve výši 4120 Kč/MWh.
 +
 +
 +
Diverzifikace příjmů investora. Státem garantovaná výkupní cena elektrické energie zajišťuje rovnoměrné příjmy pro investora a zároveň dlouholetou jistotu odbytu vyrobené energie. Tento projekt rovněž napomáhá eliminovat výkyvy v odbytu produktů zemědělského odvětví.
 +
 +
 +
Osvobození od daně z příjmů po dobu prvních 5 let provozu bioplynové stanice, které je umožněno zákonem o dani z příjmu.
 +
 +
 +
=== '''[[Environment|Environmentální]] aspekty''' ===
 +
Jedná se o výrobu elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů, což je v souladu s požadavky EU na snížení spotřeby fosilních paliv a snížení emisí z jejich spalování.
 +
 +
 +
Dochází ke snížení produkce pachových látek z chovu zvířat, přesněji ze skladování kejdy a z hnojení zemědělských pozemků v blízkosti obytných území. Materiál vzniklý po fermentaci (digestát) je bez zápachu, skladován je ve skladovací jímce a následně využíván pro hnojení zemědělských pozemků. Celková roční produkce digestátu je 21 400 tun za rok. Z toho část 7 554 tun se vrací zpět do fermentoru pro naředění. Zbytek materiálu (13 846 t/rok) je využíván pro hnojení zemědělských pozemků. Díky dostatečné rozloze půdy, kterou investor obhospodařuje, nedochází k přehnojování.
   −
Stavba bioplynové stanice byla zahájena v březnu roku 2008 a ukončena v září téhož roku. V prosinci 2008 byla stanice uvedena do provozu, pričemž motor šel na 15 % výkon. V plném provozu je stanice od ledna 2009.  K výrobě elektrické energie a tepla je použita kogenerační jednotka s elektrickým výkonem 526 kW a tepelným výkonem 566 kW.
      +
Stavbou nebyly dotčeny pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního fondu ani pozemky určené k plnění funkce lesa.
      −
=== '''[[Environment|Environmentální]] dopady''' ===
+
„Průběh výstavby… neovlivní zásadním způsobem okolní životní prostředí ani neohrozí zdraví občanů v nejbližších obytných objektech v obci Drahobudice. Ani v bezprostředním důsledku provozu nedojde k ovlivnění, případně narušení okolního prostředí. Negativní vlivy mohou nastat pouze v případě technologické nekázně. Při dodržení příslušných předpisů jsou však tato rizika vyloučena.
    +
Jako zdroj emisí je bioplynová stanice (kogenerační jednotka) zařazena jako střední zdroj znečišťování ovzduší, výroba bioplynu je zařazena jako velký zdroj bez povinnosti provádět měření.
 +
Nebudou dotčeny chráněné druhy rostlin ani živočichů, prvky územního systému ekologické stability, významné krajinné prvky, nedojde k poškození krajinného rázu.
    +
Vzhledem k charakteru záměru a lokalizaci stavby nebyly shledány závažné vlivy na životní prostředí a obyvatele, které by vznikly v důsledku výstavby a následného provozu.“
    
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
36

editací

Navigační menu