Protihlukové stěny: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 685 bajtů ,  7. 4. 2010
Řádek 149: Řádek 149:




[[Soubor:mezniznecist.jpg]]
[[Soubor:meznizamez.jpg]]
 
 
 
Z výše zmíněných faktů mohou sestavit graf mezních nákladů na zamezení znečištění hlukem. Z grafu je patrné, že čím méně se bude do protihlukových opatření investovat (osa y), tím bude v prostředí znečištění hlukem vyšší (vyjádřeno v dB na ose x). Podnikaná protihluková opatření tak přináší určité snížení hluku. Broušením kol a výměnou kolejnic, může dojít k významné snížení hlučnosti, a to o až 15 dB <ref>POHL, Jiří: Rychlá železniční osobní doprava. Díl třináctý: vozidla podeváté (fyziologie cestujícího počtvrté). In: Železniční magazín. 4/2009, s. 18.</ref>.  V případě kompozitních brzdových špalíků to může být snížení od 6 do 10 db. Při nákupu nové vlakové soupravy dochází nejen k významnému snížení hlukových emisí, ale rovněž i k růstu komfortu cestujících, jako i jejich bezpečnosti. Toto opatření představuje nákladnější variantu oproti předchozím opatřením, ale přináší s sebou komfort úplně nové soupravy. Další dodatečné snížení s sebou přináší již podstatně vyšší mezní náklad. Dodatečné snížení hlučnosti o pár decibelů znamená vynaložení významného mezního nákladu na zamezení znečištění hlukem. Další a další opatření se tak stává méně a méně efektivním.
 
Graf jasně ilustruje předchozí závěr. Protihlukové stěny znamenají snížení imisí hluku v prostředí, ale nepředstavují tak efektivní řešení, jako náklady vynaložené na samotné snížení emisí hluku, tedy náklady na zamezení vzniku hluku prováděné přímo na soupravách či kolejnicích.


== Citace ==
== Citace ==
142

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu