Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Řádek 46: Řádek 46:  
==Stanovení nákladů na ochranu životního prostředí==
 
==Stanovení nákladů na ochranu životního prostředí==
   −
Při  posuzování efektivnosti environmentálních projektů se naráží na problém, jak přesně monetárně vyjádřit náklady na zamezení a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Podniky často posuzují investiční náklad jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů, například při hodnocení zavádění koncových technologií
+
Při  posuzování efektivnosti environmentálních projektů se naráží na problém, jak přesně vyjádřit náklady na zamezení a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především Evropská agentura pro ochranu životního prostředí (EEA) a Evropská komise (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o IPPC (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Náklady by měly být primárně rozlišeny na celkové investiční výdaje, které se skládají jednak z výdajů na pořízení technologie a jednak z výdajů na zajištěním procesu a samotnou instalaci. Dále na celkové roční náklady na provoz a údržbu (spotřeba energie, služby a spotřeba materiálu, osobní náklady a fixní náklady) a celkové roční finanční přínosy (tržby a nevyložené náklady). Stejně tak by měly být zváženy následné finanční výnosy, pokud nová technologie či proces povedou ke zvýšení účinnosti či kvality produkce. Součástí hodnocení efektivnosti nejsou externí náklady.
 +
 
 +
Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí.
    
==Literatura==
 
==Literatura==
82

editací

Navigační menu