Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Energie se v ekosystému pohybuje vždy jedním směrem (''hovoříme tedy vždy o toku energie''), a to tak, že energie chemického záření se proměňuje v energii chemických vazeb od konzumentů 1 řádu – až po konzumenty 3. či 4. řádu (někdy i vyššího řádu), a to vždy se značnou ztrátou (ze systému odchází energie tepelná) – energetická kaskáda. Tato ztráta je také příčinou toho, že existence konzumentů vyšších řádů je omezena.
Složky neživé (abiotické) přírody jsou: půda, záření, voda (resp. vodní srážky), teplota, vítr. , pravidelné disturbance, klimatické podmínky.
'''Hydrosféra''' (z řeckého: „hydor“ = voda a „sphaira“ = koule) je výraz pro veškerou masu vody na planetě Zemi. Většinu hydrosféry tvoří mořská voda (světové oceány zabírají 71 % povrchu Země). Mořská voda „je slaná“ – obsahuje Na+, Mg2+, Cl- a SO42-. Průměrný obsah soli v mořské vodě je 35 g/l.
Klasifikace půd je složitá a přesahuje obsah tohoto předmětu. Pro hrubou informaci studentů jsou významné jen informace, že existují dva typy klasifikace půd.
*referenční třídy půd – velké skupiny půd umožňující korelaci klasifikace českých půd s klasifikacemi zahraničními; koncovka – sol. Jsou seskupovány podle hlavních rysů geneze půd. Rozlišujeme 15 referenčních tříd.
*půdní typy – hlavní české pedologické klasifikační jednotky. Charakterizované diagnostickými horizonty a jejich sekvencemi nebo diagnostickými znaky ; koncovka – '''zem'''.
Nejznámějšími typy půd jsou:
'''Černozem''' – černá ornice, která se vyskytuje především ve středním a jižním Rusku nebo v Mississippské pánvi. U nás se vyskytuje na Moravě a v Polabí. Vyvinula se a vyvíjí se rozkladem zetlelých rostlin ve vhodných klimatických podmínkách. Na černozemi jsou původními ekosystému buď lužní lesy , nebo lesostepi a stepi.
'''Hnědozem''' – půda, která vzniká ze spraší a sprašových hlín v rovinatém či mírně zvlněném reliéfu v podnebí mírně vlhčím, než je podnebí v černozemních oblastech. Pro hnědozem je typické, že světlý eluviálním horizont přechází do hnědého luvického horizontu bez záteků. Hnědozemě jsou neutrální až slabě kyselé. V suchých letech sklízí zemědělci hospodařících na hnědozemích větší úrodu, než zemědělci na černozemích. Původními ekosystémy na hnědozemích jsou doubravy a habrové doubravy.
993

editací

Navigační menu