Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 18 bajtů ,  1. 9. 2017, 10:23
m
bez shrnutí editace
===Komplex sorpčně nenasycený===
Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]], který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní [[wikipedia:cs:Podnebí|klima]] a naprostý nedostatek [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"> </ref>
===Komplex nasycený jednomocnými kationty===
Typická je pro něj převaha jednomocných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]], hlavně [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatem]], kde výpar převládá nad [[wikipedia:cs:Srážky|srážkami]]. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"> </ref>
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===
Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref>
==Změny sorpčního komplexu==
Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]], ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.
Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref>Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref>
== Témata ==
*[http://portal.env.cz/rozcestnik/puda-a-geologie.php Půda a horninové prostředí na Portálu životního prostředí ČR - Fakta a data ]
[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]] [[Kategorie:Skupina E]] {{licence cc|Kopecká, Ivana}}

Navigační menu