Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Městská zeleň

Přidáno 1 173 bajtů, 25. 2. 2019
m
Slovo "městská zeleň" je používané širokou veřejností, sdělovacími prostředky, vyskytuje se i v řadě odborných článků, jeho význam je však málokdy specifikován.
[[Soubor:Dejvice, Šárecká a Kolejní, od Evropské.jpg|thumb|250 px|Městská zeleň v Praze 6]]
==Definice pojmu==
V literatuře jsou jako městská zeleň nejčastěji označovány městské a příměstské lesy, parky a uliční zeleň, dále řeky a vodní plochy, zahrady, trávníky, zeleň zástavby (dvory) a mokřady. Méně často jsou zmiňovány farmy a jiné formy příměstského zemědělství,<ref name="Memon">Memon, P. A., Lee-Smith, D. (1993): Urban Agriculture in Kenya. Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines, Vol. 27, No. 1., pp. 25-42</ref> golfová hřiště,<ref name="Yasuda">Yasuda, M., Koike, F. (2006): Do golf courses provide a refuge for flora and fauna in Japanese urban landscapes? Landscape and Urban Planning, Volume 75, Issues 1-2, Pages 58-68</ref> pobřeží, hřbitovy,<ref name="Lussenhop">Lussenhop, J. (1977): Urban Cemeteries as Bird Refuges. The Condor, Vol. 79, No. 4.,pp. 456-461</ref> jednotlivé stromy, botanické zahrady, rumiště a opuštěné plochy;<ref name="Sádlo">Sádlo, J., Pokorný, P. (2004): Krajina pražského eastendu. Vesmír, ročník 83(134), 9 2004</ref> můžeme ojediněle objevit též zmínku o přírodní rezervaci, křovinách či britských „greenbelts“ (soustředné pásy zeleně).<ref name="Thomas">Thomas, D. (1990): The Edge of the City. Transactions of the Institute of British Geographers, New Series, Vol. 15, No. 2., pp.131-138</ref>
Existuje mnoho způsobů klasifikace městské zeleně podle různých autorů,.<ref name="Supuka">Supuka, J. a kol., 1991: Ekologické princípy tvorby a ochrany zelene. Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava</ref> <ref name="Kučera">Kučera, P. (2003): Subprojekt: Významné krajinné prvky, přírodní parky a ÚSES v urbanizovaném prostoru, část ÚSES v systému zeleně. VaV/660/1/02 Biosféra – SE, Strategie a metodická podpora údržby a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru.Závěrečná zpráva 2002-2003</ref> <ref name="Ong">Ong, B. L. (2003): Green plot ratio: an ecological measure for architecture and urban planning. Landscape and Urban Planning, Volume 63, Issue 4, Pages 197-211</ref> <ref name="Pickett">Pickett, S. T. A., Cadenasso, M. L. et al. (2001): Urban Ecological Systems: Linking Terrestrial Ecological, Physical, and Socioeconomic Components of Metropolitan Areas. Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 32., pp. 127-157</ref> <ref name="Kent">Kent, M., Stevens, R. A., Zhang, L. (1999): Urban plant ecology patterns and processes: a case study of the flora of the City of Plymouth, Devon, U. K. Journal of Biogeography, Vol. 26, No. 6., pp. 1281-1298</ref> <ref name="Oke">Oke, T. R., Crowther, J. M. et al. (1989): The Micrometeorology of the Urban Forest [and Discussion]. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences, Vol. 324, No. 1223, Forest, Weather and Climate, pp. 335-349</ref> <ref name="Dreistadt">Dreistadt, S. H., Dahlsten, D. L., Frankie G. W. (1990): Urban Forests and Insect Ecology. BioScience, Vol. 40, No. 3., pp. 192-198</ref>
==Funkce zeleně==
O vegetaci ve městě - městské zeleni - se většinou hovoří v souvislosti s jejími funkcemi. Ty bývají děleny na funkce ekologické, sociální a ekonomické, a bývá jim přisuzován různě velký význam.
'''Ekologické funkce''' zajišťují rostliny jednak svými fyziologickými pochody (schopností zachytávání a absorpce některých látek , <ref name="Guderian">Guderian, R. (ed.), 1985: Air pollution by photochemical oxidants, Ecological Studies, Volume 52. Springer – Verlag Berlin Heidelberg, 346 str. (133-135)</ref> [[w:cs:transpirace|transpirací]] <ref>[http://mujweb.cz/Veda/biologie/voda.htm#4Biologie]</ref> apod.), jednak už čistě svou fyzickou existencí. Pod ekologické funkce bývá řazena funkce klimatická, hydrická, edafická, fytobiologická, zoobiotická a přírodoochranná,<ref name="Supuka"/> přičemž jednotlivé „podfunkce“ se ještě dále dělí. Do klimatických funkcí autoři použité literatury řadí snižování znečištění ovzduší a množství přízemního ozonu<ref name="Nowak">Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C. (2006): Air pollution removal by urban trees and shrubs in the United States. Urban Forestry & Urban Greening, Vol. 4, Issue 3-4, pp. 115-123</ref> <ref name="Guderian"/> regulaci mikroklimatu, snižování teploty a zvyšování vlhkosti ovzduší,<ref name="Oke"/> <ref name="biom">[http://www.biom.cz/index.shtml?x=1942290Biom]</ref> <ref name="bront">[http://www.brontosauri.cz/onas/cele.htmBrontosaurus]</ref> produkci kyslíku a aerodynamickou funkci.<ref name="Oke"/> Hydrickou funkcí je většinou myšleno zlepšování hydrologických poměrů ve městě (hlavně povrchového odtoku). Edafickou funkci představuje především ochrana půdy proti erozi a zvyšování kvality půdy.<ref name="bront"/>
Ze '''sociálních funkcí''' bývá zmiňována funkce rekreační, hygienická, estetická, a psychologická;<ref name="Supuka"/> <ref name="Flores">Flores, A., Pickett, S. T. A. et al. (1998): Adopting a modern ecological view of the metropolitan landscape: the case of a greenspace system for the New York City region. Landscape and Urban Planning, Volume 39, Issue 4, January 1998, Pages 295-308</ref> pod hygienickou funkci spadá redukce hluku a bakteriostatická funkce.<ref name="biom"/> <ref name="bront"/>
== Zdroje ==
<references/>
==Odkazy==
===Související stránky===
*[[Územní plánování]]
===Externí odkazy===
*{{wikipedia cs p|Znečištění ovzduší}}
*[http://envis.praha-mesto.cz/(wqyqtj45z5dbhvjnbjenvink)/zdroj.aspx?typ=2&Id=73511&sh=-982309555 Městská zeleň v Praze]
*[http://www.greenhome.cz/clanky/vliv-ethylenu-a-dalsich-skodlivych-plynu-na-rust-a Vliv plynných polutantů na růst a vývoj rostlin]
*[http://www.sciencedirect.com/ ScienceDirect]
===Literatura===*Koziol, M. J., Whatley, F. R., 1984: Gaseous Air Pollutants and Plant Metabolism.University Press Cambridge, 466 str. *McDonell, M. J., Pickett, S. T. A. (1990): Ecosystem Structure and Function along Urban-Rural Gradients: An Unexploited Opportunity for Ecology. Ecology, Vol. 71, No.4., pp. 1232-1237*Zerbe, S. (1998): Potential Natural Vegetation: Validity and Applicability in Landscape Planning and Nature Conservation. Applied Vegetation Science, Vol. 1, No. 2., pp. 165-172. [[Kategorie:Využití území]][[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]][[Kategorie:Skupina DŽivotní styl]]
976

editací

Navigační menu