Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 644 bajtů ,  26. 2. 2019, 16:06
m
Řádek 1: Řádek 1: −
'''Výškové rozlišení [[wikipedia:cs:rostlinstvo|rostlinstva]] v horských oblastech [[wikipedia:cs:Země|Země]]'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. Enigma. 399 stran.</ref>
+
'''Výškové rozlišení [[wikipedia:cs:rostlinstvo|rostlinstva]] v horských oblastech [[wikipedia:cs:Země|Země]]'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. MVČR Praha: Enigma. 399 s, ISBN 80-7212-192-8.</ref>
 
, jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů [[wikipedia:cs:vegetace|vegetace]] se sledem rozdílů [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]], projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref>
 
, jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů [[wikipedia:cs:vegetace|vegetace]] se sledem rozdílů [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]], projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref>
   Řádek 21: Řádek 21:  
Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých [[wikipedia:cs:pohoří|pohořích]] a dokonce i v témže [[wikipedia:cs:pohoří|pohoří]]. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V [[wikipedia:cs:tropický podnebný pás|tropech]] je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným [[wikipedia:cs:klima|klimatem]].
 
Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých [[wikipedia:cs:pohoří|pohořích]] a dokonce i v témže [[wikipedia:cs:pohoří|pohoří]]. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V [[wikipedia:cs:tropický podnebný pás|tropech]] je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným [[wikipedia:cs:klima|klimatem]].
   −
Se stoupající [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku [[wikipedia:cs:inverze teploty vzduchu|teplotních inverzí]].<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.</ref>
+
Se stoupající [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku [[wikipedia:cs:inverze teploty vzduchu|teplotních inverzí]].<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie.'' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref>
    
== Popis jednotlivých vegetačních stupňů ==
 
== Popis jednotlivých vegetačních stupňů ==
Řádek 27: Řádek 27:  
v tomto stupni se uplatňuje hlavně [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně.  
 
v tomto stupni se uplatňuje hlavně [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně.  
   −
'''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] s příměsí buku a habru.
+
'''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] s příměsí [[wikipedia:cs:buk|buku]] a [[wikipedia:cs:habr|habru]].
   −
'''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je buk s přimíšeným [[wikipedia:cs:dub zimní|dubem zimním]] a habrem. V podstatě jde o [[wikipedia:cs:bučiny|bučiny]] s příměsí [[wikipedia:cs:dub zimní|dubu zimního]] a habru.  
+
'''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je [[wikipedia:cs:buk|buk]] s přimíšeným [[wikipedia:cs:dub zimní|dubem zimním]] a [[wikipedia:cs:habr|habrem]]. V podstatě jde o [[wikipedia:cs:bučiny|bučiny]] s příměsí [[wikipedia:cs:dub zimní|dubu zimního]] a [[wikipedia:cs:habr|habru]].  
   −
'''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí půdy. V území [[wikipedia:cs:Karpaty|Karpatské soustavy]] je buk ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří buk hlavní dřevinu. V území Českého masívu jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro buk: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné klima. Vedle buku se zde vyskytuje dub zimní a na vlhčích místech dub letní a jedle.  
+
'''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí [[wikipedia:cs:půda_(pedologie)|půdy]]. V území [[wikipedia:cs:Karpaty|Karpatské soustavy]] je [[wikipedia:cs:buk|buk]] ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří [[wikipedia:cs:buk|buk]] hlavní dřevinu. V území [[wikipedia:cs:Česká masív|Českého masívu]] jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro [[wikipedia:cs:buk|buk]]: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné [[wikipedia:cs:Klima|klima]]. Vedle [[wikipedia:cs:buk|buku]] se zde vyskytuje [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] a na vlhčích místech [[wikipedia:cs:dub letní|dub letní]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]].  
   −
'''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]], hlavními determinantními dřevinami jsou buk a jedle.  
+
'''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]], hlavními determinantními [[wikipedia:cs:Dřeviny|dřevinami]] jsou [[wikipedia:cs:buk|buk]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]].  
   −
'''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou buk, jedle a smrk. Buk však už proti jedli a smrku poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu dřevin v důsledku ekologicky zhoršeného klimatu.
+
'''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou [[wikipedia:cs:buk|buk]], [[wikipedia:cs:jedle|jedle]] a [[wikipedia:cs:smrk|smrk]]. [[wikipedia:cs:buk|Buk]] však už proti [[wikipedia:cs:jedle|jedli]] a [[wikipedia:cs:smrk|smrku]] poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu [[wikipedia:cs:Dřeviny|dřevin]] v důsledku ekologicky zhoršeného [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]].
   −
'''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje smrk a chybějí buk a jedle, nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený lesní vegetační stupeň s lesní a stromovou hranicí, na kterou v Krkonoších a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový.
+
'''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje [[wikipedia:cs:smrk|smrk]] a chybějí [[wikipedia:cs:buk|buk]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]], nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený [[wikipedia:cs:lesní vegetační stupeň|lesní vegetační stupeň]] s lesní a stromovou hranicí, na kterou v [[wikipedia:cs:Krkonoše|Krkonoších]] a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový.
   −
'''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty kleče nad horní hranicí lesa. Kleč je dominantním druhem.  
+
'''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty [[wikipedia:cs:Kleč|kleče]] nad horní hranicí lesa. [[wikipedia:cs:Kleč|Kleč]] je dominantním [[wikipedia:cs:druh|druhem]].  
    
'''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty [[wikipedia:cs:mechy|mechorostů]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníků]].<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref>
 
'''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty [[wikipedia:cs:mechy|mechorostů]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníků]].<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref>
Řádek 45: Řádek 45:  
'''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se [[wikipedia:cs:mechy|mechovými]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníkovými]] společenstvy.
 
'''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se [[wikipedia:cs:mechy|mechovými]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníkovými]] společenstvy.
   −
'''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v [[wikipedia:cs:Alpy|Alpách]], kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2 500 po 3 350 m.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.</ref>
+
'''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v [[wikipedia:cs:Alpy|Alpách]], kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2500 po 3350 m.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie.'' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref>
    
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
Řádek 53: Řádek 53:     
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
   
=== Související stránky ===
 
=== Související stránky ===
 
*[[Krajina]]
 
*[[Krajina]]
 
*[[Co má vliv na podnebí%3F Klima v minulosti]]
 
*[[Co má vliv na podnebí%3F Klima v minulosti]]
 
+
*[[Ochrana přírody]]
    
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 66: Řádek 65:  
*http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm
 
*http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm
   −
  −
=== Literatura ===
  −
*Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.
  −
*Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.
  −
* Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.
  −
  −
[[Kategorie:Skupina A]]
      
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]
 
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]
    
[[Kategorie:Ekologie]]
 
[[Kategorie:Ekologie]]
 +
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]

Navigační menu