Řádek 1: |
Řádek 1: |
− | '''Výškové rozlišení [[wikipedia:cs:rostlinstvo|rostlinstva]] v horských oblastech [[wikipedia:cs:Země|Země]]'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. Enigma. 399 stran.</ref> | + | '''Výškové rozlišení [[wikipedia:cs:rostlinstvo|rostlinstva]] v horských oblastech [[wikipedia:cs:Země|Země]]'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. MVČR Praha: Enigma. 399 s, ISBN 80-7212-192-8.</ref> |
| , jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů [[wikipedia:cs:vegetace|vegetace]] se sledem rozdílů [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]], projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | | , jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů [[wikipedia:cs:vegetace|vegetace]] se sledem rozdílů [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]], projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> |
| | | |
Řádek 21: |
Řádek 21: |
| Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých [[wikipedia:cs:pohoří|pohořích]] a dokonce i v témže [[wikipedia:cs:pohoří|pohoří]]. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V [[wikipedia:cs:tropický podnebný pás|tropech]] je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným [[wikipedia:cs:klima|klimatem]]. | | Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých [[wikipedia:cs:pohoří|pohořích]] a dokonce i v témže [[wikipedia:cs:pohoří|pohoří]]. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V [[wikipedia:cs:tropický podnebný pás|tropech]] je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným [[wikipedia:cs:klima|klimatem]]. |
| | | |
− | Se stoupající [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku [[wikipedia:cs:inverze teploty vzduchu|teplotních inverzí]].<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.</ref> | + | Se stoupající [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku [[wikipedia:cs:inverze teploty vzduchu|teplotních inverzí]].<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie.'' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref> |
| | | |
| == Popis jednotlivých vegetačních stupňů == | | == Popis jednotlivých vegetačních stupňů == |
Řádek 27: |
Řádek 27: |
| v tomto stupni se uplatňuje hlavně [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně. | | v tomto stupni se uplatňuje hlavně [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně. |
| | | |
− | '''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] s příměsí buku a habru. | + | '''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] s příměsí [[wikipedia:cs:buk|buku]] a [[wikipedia:cs:habr|habru]]. |
| | | |
− | '''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je buk s přimíšeným [[wikipedia:cs:dub zimní|dubem zimním]] a habrem. V podstatě jde o [[wikipedia:cs:bučiny|bučiny]] s příměsí [[wikipedia:cs:dub zimní|dubu zimního]] a habru. | + | '''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je [[wikipedia:cs:buk|buk]] s přimíšeným [[wikipedia:cs:dub zimní|dubem zimním]] a [[wikipedia:cs:habr|habrem]]. V podstatě jde o [[wikipedia:cs:bučiny|bučiny]] s příměsí [[wikipedia:cs:dub zimní|dubu zimního]] a [[wikipedia:cs:habr|habru]]. |
| | | |
− | '''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí půdy. V území [[wikipedia:cs:Karpaty|Karpatské soustavy]] je buk ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří buk hlavní dřevinu. V území Českého masívu jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro buk: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné klima. Vedle buku se zde vyskytuje dub zimní a na vlhčích místech dub letní a jedle. | + | '''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí [[wikipedia:cs:půda_(pedologie)|půdy]]. V území [[wikipedia:cs:Karpaty|Karpatské soustavy]] je [[wikipedia:cs:buk|buk]] ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří [[wikipedia:cs:buk|buk]] hlavní dřevinu. V území [[wikipedia:cs:Česká masív|Českého masívu]] jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro [[wikipedia:cs:buk|buk]]: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné [[wikipedia:cs:Klima|klima]]. Vedle [[wikipedia:cs:buk|buku]] se zde vyskytuje [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] a na vlhčích místech [[wikipedia:cs:dub letní|dub letní]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]]. |
| | | |
− | '''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]], hlavními determinantními dřevinami jsou buk a jedle. | + | '''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]], hlavními determinantními [[wikipedia:cs:Dřeviny|dřevinami]] jsou [[wikipedia:cs:buk|buk]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]]. |
| | | |
− | '''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou buk, jedle a smrk. Buk však už proti jedli a smrku poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu dřevin v důsledku ekologicky zhoršeného klimatu. | + | '''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou [[wikipedia:cs:buk|buk]], [[wikipedia:cs:jedle|jedle]] a [[wikipedia:cs:smrk|smrk]]. [[wikipedia:cs:buk|Buk]] však už proti [[wikipedia:cs:jedle|jedli]] a [[wikipedia:cs:smrk|smrku]] poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu [[wikipedia:cs:Dřeviny|dřevin]] v důsledku ekologicky zhoršeného [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]]. |
| | | |
− | '''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje smrk a chybějí buk a jedle, nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený lesní vegetační stupeň s lesní a stromovou hranicí, na kterou v Krkonoších a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový. | + | '''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje [[wikipedia:cs:smrk|smrk]] a chybějí [[wikipedia:cs:buk|buk]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]], nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený [[wikipedia:cs:lesní vegetační stupeň|lesní vegetační stupeň]] s lesní a stromovou hranicí, na kterou v [[wikipedia:cs:Krkonoše|Krkonoších]] a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový. |
| | | |
− | '''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty kleče nad horní hranicí lesa. Kleč je dominantním druhem. | + | '''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty [[wikipedia:cs:Kleč|kleče]] nad horní hranicí lesa. [[wikipedia:cs:Kleč|Kleč]] je dominantním [[wikipedia:cs:druh|druhem]]. |
| | | |
| '''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty [[wikipedia:cs:mechy|mechorostů]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníků]].<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | | '''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty [[wikipedia:cs:mechy|mechorostů]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníků]].<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> |
Řádek 45: |
Řádek 45: |
| '''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se [[wikipedia:cs:mechy|mechovými]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníkovými]] společenstvy. | | '''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se [[wikipedia:cs:mechy|mechovými]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníkovými]] společenstvy. |
| | | |
− | '''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v [[wikipedia:cs:Alpy|Alpách]], kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2 500 po 3 350 m.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.</ref> | + | '''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v [[wikipedia:cs:Alpy|Alpách]], kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2500 po 3350 m.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie.'' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref> |
| | | |
| == Zdroje == | | == Zdroje == |
Řádek 53: |
Řádek 53: |
| | | |
| == Odkazy == | | == Odkazy == |
− |
| |
| === Související stránky === | | === Související stránky === |
| *[[Krajina]] | | *[[Krajina]] |
| *[[Co má vliv na podnebí%3F Klima v minulosti]] | | *[[Co má vliv na podnebí%3F Klima v minulosti]] |
− | | + | *[[Ochrana přírody]] |
| | | |
| === Externí odkazy === | | === Externí odkazy === |
Řádek 66: |
Řádek 65: |
| *http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm | | *http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm |
| | | |
− |
| |
− | === Literatura ===
| |
− | *Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.
| |
− | *Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.
| |
− | * Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.
| |
− |
| |
− | [[Kategorie:Skupina A]]
| |
| | | |
| [[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] | | [[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] |
| | | |
| [[Kategorie:Ekologie]] | | [[Kategorie:Ekologie]] |
| + | [[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]] |