Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vegetační stupňovitost

Přidáno 1 405 bajtů, 26. 2. 2019
m
'''Výškové rozlišení [[wikipedia:cs:rostlinstvo|rostlinstva]] v horských oblastech [[wikipedia:cs:Země|Země]]'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. MVČR Praha: Enigma. 399 strans, ISBN 80-7212-192-8.</ref>, jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů [[wikipedia:cs:vegetace |vegetace]] se sledem rozdílů [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]], projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref>
== Čím je způsobena? ==
Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna '''změnou [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]]''', zejména teplot a srážek s měnící se [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] terénu. Se zvyšující se [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou ]] stoupá intenzita [[wikipedia:cs:sluneční záření|slunečního záření ]] asi o 10 % na jeden kilometr, [[wikipedia:cs:teplota|teplota ]] však klesá (na 100 m o 0,54 ºC) a množství [[wikipedia:cs:srážky|srážek ]] se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na [[wikipedia:cs:vegetace|vegetaci ]] způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se '''mění životní podmínky pro [[wikipedia:cs:vegetace|vegetaci]]''', což se odráží na její '''skladbě'''.
Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. ''Vertikální vegetační stupňovitost'' a ''horizontální zonálnost vegetace'' jsou však naprosto '''odlišné jevy''', a nemohou být proto spolu ztotožňovány.<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref>
== Rozdílnost ve stupňovitosti ==
Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých [[wikipedia:cs:pohoří|pohořích ]] a dokonce i v témže [[wikipedia:cs:pohoří|pohoří]]. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V [[wikipedia:cs:tropický podnebný pás|tropech ]] je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným [[wikipedia:cs:klima|klimatem]].
Se stoupající [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou ]] klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku [[wikipedia:cs:inverze teploty vzduchu|teplotních inverzí]].<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie. '' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref>
== Popis jednotlivých vegetačních stupňů ==
'''1. Vegetační stupeň dubový''' -
v tomto stupni se uplatňuje hlavně [[wikipedia:cs:dub zimní |dub zimní]] a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně.
'''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou [[wikipedia:cs:dub zimní |dub zimní]] s příměsí [[wikipedia:cs:buk|buku ]] a [[wikipedia:cs:habr|habru]].
'''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je [[wikipedia:cs:buk |buk]] s přimíšeným [[wikipedia:cs:dub zimní|dubem zimním ]] a [[wikipedia:cs:habr|habrem]]. V podstatě jde o [[wikipedia:cs:bučiny|bučiny ]] s příměsí [[wikipedia:cs:dub zimní|dubu zimního ]] a [[wikipedia:cs:habr|habru]].
'''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí [[wikipedia:cs:půda_(pedologie)|půdy]]. V území [[wikipedia:cs:Karpaty|Karpatské soustavy ]] je [[wikipedia:cs:buk|buk ]] ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří [[wikipedia:cs:buk|buk ]] hlavní dřevinu. V území [[wikipedia:cs:Česká masív|Českého masívu ]] jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro [[wikipedia:cs:buk|buk]]: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné [[wikipedia:cs:Klima|klima]]. Vedle [[wikipedia:cs:buk|buku ]] se zde vyskytuje [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní ]] a na vlhčích místech [[wikipedia:cs:dub letní|dub letní ]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]].
'''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]], hlavními determinantními [[wikipedia:cs:Dřeviny|dřevinami ]] jsou [[wikipedia:cs:buk|buk ]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]].
'''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou [[wikipedia:cs:buk|buk]], [[wikipedia:cs:jedle |jedle]] a [[wikipedia:cs:smrk|smrk]]. [[wikipedia:cs:buk|Buk ]] však už proti [[wikipedia:cs:jedle|jedli ]] a [[wikipedia:cs:smrk|smrku ]] poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu [[wikipedia:cs:Dřeviny|dřevin ]] v důsledku ekologicky zhoršeného [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]].
'''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje [[wikipedia:cs:smrk |smrk]] a chybějí [[wikipedia:cs:buk |buk]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]], nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený [[wikipedia:cs:lesní vegetační stupeň|lesní vegetační stupeň ]] s lesní a stromovou hranicí, na kterou v [[wikipedia:cs:Krkonoše|Krkonoších ]] a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový.
'''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty [[wikipedia:cs:Kleč|kleče ]] nad horní hranicí lesa. [[wikipedia:cs:Kleč|Kleč ]] je dominantním [[wikipedia:cs:druh|druhem]].
'''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty [[wikipedia:cs:mechy|mechorostů ]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníků]].<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref>
'''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se [[wikipedia:cs:mechy|mechovými ]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníkovými ]] společenstvy.
'''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v [[wikipedia:cs:Alpy|Alpách]], kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2 500 2500 po 3 350 3350 m.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie. '' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref>
== Zdroje ==
== Odkazy ==
 
=== Související stránky ===
*[[Krajina]]
*[[Co má vliv na podnebí%3F Klima v minulosti]]
*[[Ochrana přírody]]
=== Externí odkazy ===
*http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm
 
=== Literatura ===
*Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.
*Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.
* Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.
 
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]
[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]

Navigační menu