Vegetační stupňovitost: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 228 bajtů ,  6. 1. 2009
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 21: Řádek 21:
Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých pohořích a dokonce i v témže pohoří. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V tropech je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným klimatem.
Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých pohořích a dokonce i v témže pohoří. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V tropech je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným klimatem.


Se stoupající nadmořskou výškou klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku teplotních inverzí.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.
Se stoupající nadmořskou výškou klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku teplotních inverzí.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.</ref>
</ref>


== Popis jednotlivých vegetačních stupňů ==
== Popis jednotlivých vegetačních stupňů ==
Řádek 42: Řádek 41:
'''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty kleče nad horní hranicí lesa. Kleč je dominantním druhem.  
'''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty kleče nad horní hranicí lesa. Kleč je dominantním druhem.  


'''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty mechorostů a lišejníků.
'''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty mechorostů a lišejníků.<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref>


'''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se mechovými a lišejníkovými společenstvy.
'''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se mechovými a lišejníkovými společenstvy.


'''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v Alpách, kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2 500 po 3 350 m.
'''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v Alpách, kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2 500 po 3 350 m.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.</ref>


== Zdroje ==
== Zdroje ==
219

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu